Čtení na tyto dny

Rok plný dnů

Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.

Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.

Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.

Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.

(Vít Obrtel)

 

Doporučujeme ke čtení

Příčiny ubývání opylovatelů v krajině

Jaromír Čížek, č. 3/2020, s. 2-4

Tvorba regionálních lučních směsí

Ivana Jongepierová, č. 3/2020, s. 8-9

Doufám v objevování stále nových krajin svého srdce

Jan Lepš, č. 3/2020, s. 30-31, pro předplatitele

Jan Lacina výtvarník

Ivo Dostál, č. 3/2020, s. 36-37, pro předplatitele

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Andulky, Cibulky...


Ivo Dostál, č. 2/2015, s. 44-45

Tetera, V. a kol.: Ovoce Bílých Karpat. ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou 2006 (dotisk 2014), 310 s., 436 barevných fotografií.

Tato kniha byla vydána již skoro před 10 lety, ale podobně jako řada jiných publikací vydaných ČSOP patří mezi knihy, které svým významem nestárnou a navíc jsou i krásné nejen svým vzhledem, ale i obsahem. Autor, významný pomolog a odborník na nejen staré odrůdy ovoce, se svými spolupracovníky v ní popsal na 200 odrůd jablek, 120 odrůd hrušní, kolem 50 odrůd slivoní a 20 druhů a odrůd ostatního ovoce. Nejpodrobněji jsou popsány místní bělokarpatské odrůdy, u nichž je věnována pozornost i semenáčům (pláňkám), i odrůdám starým, již nenalezeným. Tak se zde dozvíte třeba o letním fíkovém jablku, což je odrůda „bez květů a jader“ známá od dob starého Říma, která květy samozřejmě měla, ale bez okvětních lístků. To vše ale neznamená, že obecně rozšířené odrůdy zde nenajdete. I ony jsou zde popsány a zobrazeny na dostatečně názorných a krásných fotografiích, takže knihu lze používat i jako obecný atlas ovoce. V textu se můžete kochat i krásnými lidovými jmény starých odrůd jako třeba jabloně Andulky, Cibulky, Černořit, Džbánky, Kočičí hlavy, Křivostopky, Ovčí hubičky, Vinare, Zlatokoženky nebo hrušně Císařky, Krehule, Majdalenky, Medůvky, Oharkule, Repovice aj. Ovšem největší poklad, ostatně jak jinak v tomto kraji, je v názvech slivoní, které se jmenují Gulovačky, Kozí cecky, Kolomaznice, Prdlačky, Sračky, Vrablačky atd. A Drevená malina je oskeruše. V obsáhlém textu jsou kapitoly věnované i vývoji krajiny, historii ovocnářství nejen v regionu jihovýchodní Moravy. Nejsou pominuty ani základy pomologie, ani historie a současnost ochrany ovocných stromů včetně popisu nejčastějších chorob ovocných stromů, jako je šarka u slivoní a strupovitost u jabloní. Publikace je důstojným pokračovatelem v řadě výtečných pomologických knih, jako jsou např. Suchého Moravské ovoce (1907) nebo Říhovo České ovoce (1915). A i když by se mohlo zdát, že monografie je určena spíše jen odborníkům, číst ji mohou i ti, co mají k sadaření daleko, protože tato vpravdě krásná kniha se dá číst i jako báseň v próze. Takže pokud hledáte knihu k potěšení a navíc trvalé hodnoty, tak už nehledejte, to je ona.

Ivo Dostál

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu