Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Andulky, Cibulky...


Ivo Dostál, č. 2/2015, s. 44-45

Tetera, V. a kol.: Ovoce Bílých Karpat. ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou 2006 (dotisk 2014), 310 s., 436 barevných fotografií.

Tato kniha byla vydána již skoro před 10 lety, ale podobně jako řada jiných publikací vydaných ČSOP patří mezi knihy, které svým významem nestárnou a navíc jsou i krásné nejen svým vzhledem, ale i obsahem. Autor, významný pomolog a odborník na nejen staré odrůdy ovoce, se svými spolupracovníky v ní popsal na 200 odrůd jablek, 120 odrůd hrušní, kolem 50 odrůd slivoní a 20 druhů a odrůd ostatního ovoce. Nejpodrobněji jsou popsány místní bělokarpatské odrůdy, u nichž je věnována pozornost i semenáčům (pláňkám), i odrůdám starým, již nenalezeným. Tak se zde dozvíte třeba o letním fíkovém jablku, což je odrůda „bez květů a jader“ známá od dob starého Říma, která květy samozřejmě měla, ale bez okvětních lístků. To vše ale neznamená, že obecně rozšířené odrůdy zde nenajdete. I ony jsou zde popsány a zobrazeny na dostatečně názorných a krásných fotografiích, takže knihu lze používat i jako obecný atlas ovoce. V textu se můžete kochat i krásnými lidovými jmény starých odrůd jako třeba jabloně Andulky, Cibulky, Černořit, Džbánky, Kočičí hlavy, Křivostopky, Ovčí hubičky, Vinare, Zlatokoženky nebo hrušně Císařky, Krehule, Majdalenky, Medůvky, Oharkule, Repovice aj. Ovšem největší poklad, ostatně jak jinak v tomto kraji, je v názvech slivoní, které se jmenují Gulovačky, Kozí cecky, Kolomaznice, Prdlačky, Sračky, Vrablačky atd. A Drevená malina je oskeruše. V obsáhlém textu jsou kapitoly věnované i vývoji krajiny, historii ovocnářství nejen v regionu jihovýchodní Moravy. Nejsou pominuty ani základy pomologie, ani historie a současnost ochrany ovocných stromů včetně popisu nejčastějších chorob ovocných stromů, jako je šarka u slivoní a strupovitost u jabloní. Publikace je důstojným pokračovatelem v řadě výtečných pomologických knih, jako jsou např. Suchého Moravské ovoce (1907) nebo Říhovo České ovoce (1915). A i když by se mohlo zdát, že monografie je určena spíše jen odborníkům, číst ji mohou i ti, co mají k sadaření daleko, protože tato vpravdě krásná kniha se dá číst i jako báseň v próze. Takže pokud hledáte knihu k potěšení a navíc trvalé hodnoty, tak už nehledejte, to je ona.

Ivo Dostál

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu