Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Louky a pastviny


Václav Štěpánek, č. 3/2015, s. 1

Louky a pastviny,

o tom jistě nikdo nepochybuje, byly a jsou ozdobou krajiny. Samozřejmě především ty, o nichž kdysi (v č. 5/2008) napsal do Veroniky Pavel Popelka, etnograf a gajdoš ze Strání na moravsko-slovenském pomezí, že do nich „Pánbůh nasel plno barevného kvítí, až oči přecházejí“, a vytvořil tak v krajině pestrobarevný peršan… Tož pravda, takových luk je u nás k vidění jen pomálu. Ale jsou. Zejména tam, kde se o ně starají různé pozemkové spolky, základní organizace ČSOP, a také tam, kde se zachovala nebo byla obnovena kontinuita soukromého hospodaření. Nicméně pravidelnou údržbou a vhodnou dosadbou i těch u nás v současné době většinových travních porostů, tedy hnojených a biologicky proto jen málo pestrých, by mohla nastat změna i v takovémto prostředí. Tím spíše, že se v posledních letech s tím, jak si majitelé větších zemědělských podniků počali uvědomovat, že dříve kolektivizované lány v podhorské a horské krajině na svažitých a půdně nepříliš úrodných pozemcích nejsou ekonomicky výhodné, rozloha takovýchto v podstatě monotónních travnatých ploch výrazně rozšířila. Ostatně sám jsem byl svědkem toho, jak po deseti letech pravidelného kosení se kopřivami zarostlý hektarový pozemek ležící v sousedství květnaté louky změnil k nepoznání.

I proto je fenoménu luk a pastvin věnována část tohoto čísla. V časopise se těmto problémům věnujeme pravidelně. Nicméně speciálně k lukám a pastvinám tematicky zaměřené číslo vyšlo již dávno (č. 5/2007). Jistě proto nebude od věci srovnat, co se v mezidobí změnilo. Pozornost autorů se v tomto „lučním“ čísle proto zaměřila jak na historii využívání luk a pastvin v naší krajině, tak na současné problémy. Na to, jak se v posledních letech vysočiny a podhorské oblasti druhotně mění v krajinu pasteveckou a luční, na to, jaký je vlastně ekonomický přínos trvalých travních porostů, i na to, co dál s travnatými prostranstvími ve městech. Představíme si, co vše z fauny lze na loukách a pastvinách potkat, a na pozitivních příkladech práce ochranářských organizací také to, jak se o louky třeba starat. A konečně, v duchu kulturního zaměření časopisu, bude jistě dobré se podívat nejen na to, jak se na louky a pastviny dívali z odstupu výtvarníci, již oceňovali jejich estetickou hodnotu pro krajinu na plátnech, grafikách či freskách, ale také ti, co se o louky a pastviny přímo starali a jimž byly součástí obživy: tedy rolníci, v umění jim kdysi vlastním - v lidové písni…

Václav Štěpánek

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu