Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Louky a pastviny


Václav Štěpánek, č. 3/2015, s. 1

Louky a pastviny,

o tom jistě nikdo nepochybuje, byly a jsou ozdobou krajiny. Samozřejmě především ty, o nichž kdysi (v č. 5/2008) napsal do Veroniky Pavel Popelka, etnograf a gajdoš ze Strání na moravsko-slovenském pomezí, že do nich „Pánbůh nasel plno barevného kvítí, až oči přecházejí“, a vytvořil tak v krajině pestrobarevný peršan… Tož pravda, takových luk je u nás k vidění jen pomálu. Ale jsou. Zejména tam, kde se o ně starají různé pozemkové spolky, základní organizace ČSOP, a také tam, kde se zachovala nebo byla obnovena kontinuita soukromého hospodaření. Nicméně pravidelnou údržbou a vhodnou dosadbou i těch u nás v současné době většinových travních porostů, tedy hnojených a biologicky proto jen málo pestrých, by mohla nastat změna i v takovémto prostředí. Tím spíše, že se v posledních letech s tím, jak si majitelé větších zemědělských podniků počali uvědomovat, že dříve kolektivizované lány v podhorské a horské krajině na svažitých a půdně nepříliš úrodných pozemcích nejsou ekonomicky výhodné, rozloha takovýchto v podstatě monotónních travnatých ploch výrazně rozšířila. Ostatně sám jsem byl svědkem toho, jak po deseti letech pravidelného kosení se kopřivami zarostlý hektarový pozemek ležící v sousedství květnaté louky změnil k nepoznání.

I proto je fenoménu luk a pastvin věnována část tohoto čísla. V časopise se těmto problémům věnujeme pravidelně. Nicméně speciálně k lukám a pastvinám tematicky zaměřené číslo vyšlo již dávno (č. 5/2007). Jistě proto nebude od věci srovnat, co se v mezidobí změnilo. Pozornost autorů se v tomto „lučním“ čísle proto zaměřila jak na historii využívání luk a pastvin v naší krajině, tak na současné problémy. Na to, jak se v posledních letech vysočiny a podhorské oblasti druhotně mění v krajinu pasteveckou a luční, na to, jaký je vlastně ekonomický přínos trvalých travních porostů, i na to, co dál s travnatými prostranstvími ve městech. Představíme si, co vše z fauny lze na loukách a pastvinách potkat, a na pozitivních příkladech práce ochranářských organizací také to, jak se o louky třeba starat. A konečně, v duchu kulturního zaměření časopisu, bude jistě dobré se podívat nejen na to, jak se na louky a pastviny dívali z odstupu výtvarníci, již oceňovali jejich estetickou hodnotu pro krajinu na plátnech, grafikách či freskách, ale také ti, co se o louky a pastviny přímo starali a jimž byly součástí obživy: tedy rolníci, v umění jim kdysi vlastním - v lidové písni…

Václav Štěpánek

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu