Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Louky a pastviny


Václav Štěpánek, č. 3/2015, s. 1

Louky a pastviny,

o tom jistě nikdo nepochybuje, byly a jsou ozdobou krajiny. Samozřejmě především ty, o nichž kdysi (v č. 5/2008) napsal do Veroniky Pavel Popelka, etnograf a gajdoš ze Strání na moravsko-slovenském pomezí, že do nich „Pánbůh nasel plno barevného kvítí, až oči přecházejí“, a vytvořil tak v krajině pestrobarevný peršan… Tož pravda, takových luk je u nás k vidění jen pomálu. Ale jsou. Zejména tam, kde se o ně starají různé pozemkové spolky, základní organizace ČSOP, a také tam, kde se zachovala nebo byla obnovena kontinuita soukromého hospodaření. Nicméně pravidelnou údržbou a vhodnou dosadbou i těch u nás v současné době většinových travních porostů, tedy hnojených a biologicky proto jen málo pestrých, by mohla nastat změna i v takovémto prostředí. Tím spíše, že se v posledních letech s tím, jak si majitelé větších zemědělských podniků počali uvědomovat, že dříve kolektivizované lány v podhorské a horské krajině na svažitých a půdně nepříliš úrodných pozemcích nejsou ekonomicky výhodné, rozloha takovýchto v podstatě monotónních travnatých ploch výrazně rozšířila. Ostatně sám jsem byl svědkem toho, jak po deseti letech pravidelného kosení se kopřivami zarostlý hektarový pozemek ležící v sousedství květnaté louky změnil k nepoznání.

I proto je fenoménu luk a pastvin věnována část tohoto čísla. V časopise se těmto problémům věnujeme pravidelně. Nicméně speciálně k lukám a pastvinám tematicky zaměřené číslo vyšlo již dávno (č. 5/2007). Jistě proto nebude od věci srovnat, co se v mezidobí změnilo. Pozornost autorů se v tomto „lučním“ čísle proto zaměřila jak na historii využívání luk a pastvin v naší krajině, tak na současné problémy. Na to, jak se v posledních letech vysočiny a podhorské oblasti druhotně mění v krajinu pasteveckou a luční, na to, jaký je vlastně ekonomický přínos trvalých travních porostů, i na to, co dál s travnatými prostranstvími ve městech. Představíme si, co vše z fauny lze na loukách a pastvinách potkat, a na pozitivních příkladech práce ochranářských organizací také to, jak se o louky třeba starat. A konečně, v duchu kulturního zaměření časopisu, bude jistě dobré se podívat nejen na to, jak se na louky a pastviny dívali z odstupu výtvarníci, již oceňovali jejich estetickou hodnotu pro krajinu na plátnech, grafikách či freskách, ale také ti, co se o louky a pastviny přímo starali a jimž byly součástí obživy: tedy rolníci, v umění jim kdysi vlastním - v lidové písni…

Václav Štěpánek

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu