Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

V zátopě poldru Žichlínek


Lukáš Krejčí, Monika Vokálová, č. 4/2011, str. 26-28

Řeky a potoky se začínají pomalu proměňovat. Na některých místech opět vystupují ze svých úzkých napřímených a zahloubených koryt, jdou si vlastní cestou a komunikují s krajinou. Někdy jim v tom pomáhají i lidé. Význam to má nesporný. Voda odtéká pomaleji, zvyšuje se hladina podzemní vody, více rostlin a živočichů nachází u řeky místo pro život, tlumí se průběh velkých vod. Dobré hospodaření s vodou se vyplatí i vzhledem ke změnám klimatu, na předpovídané výkyvy počasí budeme lépe připraveni.

Zlepšování vodního hospodářství „zaručuje“ směrnice EU z roku 2000 známá jako Rámcová směrnice o vodách (2000/60/EC), která si dala za cíl dosáhnout „dobrého stavu“ všech vod do roku 2015. Revitalizační úpravy směřují k úplnému obnovení přirozeného vývoje říčních a nivních biotopů. Základem je obnova přirozené polohy a tvarů vodních toků (např. volného meandrování), včetně pravidelného záplavového režimu v široké údolní nivě. Na změny podoby neživé přírody by měla zareagovat příroda živá.

Dlouhou dobu jsme slýchali o nedostižné revitalizaci bavorské řeky Isar či Wertach. Příklady řízené i samovolné obnovy říční krajiny však známe už i z ČR. Lukáš Krejčí z Unie pro řeku Moravu nás postupně seznámí se čtyřmi českými příklady revitalizací vodních toků ve volné krajině a zhodnotí jejich efekt.

Monika Vokálová
poradkyně Ekologického institutu Veronica

Kudy dříve tekla řeka

Koryta Moravské Sázavy i Lukovského potoka jsou typickými ukázkami v minulosti napřímených a zahloubením zkapacitněných koryt ve volné krajině. K rozlivům vody z koryta řeky do nivy docházelo od desetileté povodně, místy však byla kapacita koryta až na stoletou vodu. Okolí těchto řek bylo intenzivně zemědělsky využíváno a niva byla plošně odvodněna. Na základě geomorfologické analýzy byla napřímená koryta změněna na meandrující. Na změny říční trasy navázala tvorba náplavů, erodovaných břehů, tůní, mělčin apod.

Změny koryta

Kapacita koryt byla snížena na 30denní až jednoletý průtok, čímž je zajištěno pravidelné zaplavování přilehlé poříční nivy. Malá kapacita koryt znamená častější vylití vody z koryta (vybřežování) do krajiny. Podle plánu se měla voda vylévat z koryta při jednoletých povodních, ale asi to je častěji. Značné rozlivy byly pozorovány např. při povodni na jaře 2009, která zdaleka nedosahovala jednoleté intenzity. Voda se do krajiny vsákne, zadrží se zde. Je to přínosné jak pro nivu a její biotopy, tak pro posílení malého koloběhu vody v krajině. Častější zaplnění koryta vodou navíc napomáhá k žádoucímu samovolnému vývoji řeky.

Změlčením koryta řeky a potoka zanikl efekt zahloubených koryt, která stahovala vodu z přilehlé nivy, a zanikl také vliv dřívějších melioračních zařízení, která okolí rovněž výrazně odvodňovala. Došlo ke zvýšení úrovně hladiny spodní vody v celém revitalizovaném území.

Do budoucna lze očekávat přísun splavenin, a tudíž další zmenšení kapacity koryta (a častější příznivé rozlivy vody). Sedimentace zejména štěrkového a písčitého materiálu je žádoucí, protože nová koryta jsou zde budována pouze v povodňových hlínách. Relativně soudržné povodňové hlíny lépe odolávají břehové erozi a do určité míry tak zpomalují samovolný vývoj koryta. Hlíny zároveň netvoří typické říční tvary, jako jsou například štěrkopískové lavice či tůně a mělčiny, na které jsou vázány různé druhy rostlin a živočichů.

Právě se sedimenty byly první potíže, nepřicházely v předpokládaném množství. Jejich přísunu se napomáhalo nasypáváním štěrkopísků na nárazových březích. Díky samovolné erozi se dostal do koryta i člověkem dodaný štěrk, který zde vytvoří sedimentární tvary a útočiště pro rostliny a živočichy. Rozložení tůní a mělčin bylo pro začátek vytvořeno uměle. Mrtvé dřevo (zejména kmeny) bylo použito jednak ke stabilizaci břehů, jednak k podpoře rychlejšího vývoje koryta. Svou roli splnilo však jen v prvním případě.

Niva a okolí řeky

Kromě zásahů do vodních toků bylo revitalizováno téměř celé území v zátopě poldru, obnoveny mokřady a stojaté vody. Bylo to možné díky tomu, že se pozemky podařilo bez větších problémů vykoupit. Oblast poldru Žichlínek je „izolovaný“ ostrov, kdy je řeka nad i pod ním upravená a širší území kolem řeky tvoří zemědělská kulturní krajina. Samovolné zalesnění by tak probíhalo velice pomalu a zřejmě nikoli v typické druhové skladbě. V meandrových pásech okolo řeky a potoka byly proto založeny porosty tzv. měkkého luhu s dominantním zastoupením vrb. Dále od vodních toků, v oblastech s nižší četností zaplavování, byly vysazeny porosty tzv. tvrdého luhu s převládajícím dubem, jilmem a jasanem. Lužní lesy jsou ekosystémy poskytující velké množství ekosystémových služeb. Mají vysokou produkci biomasy, tlumí a zpomalují povodně či zlepšují klima. Mají tak význam ekonomický i ekologický.

Změna orné půdy na louky a mokřadní biotopy se pozitivně projevila na počtu a početnosti druhů. V nivě Moravské Sázavy vzniklo úpravou míst po těžbě materiálu na násypy hrází celkem 15,6 ha vodních ploch s mělkými vodami tvořícími pozvolný přechod mezi břehem a hlubší vodou centrálních částí. Mokřadní jezera se zarostlými příbřežními pásmy vytvořila vhodné biotopy zejména pro vodní ptactvo. Také krajinný ráz se zlepšil, vznikla tu pěkná prostorová mozaika. Důležité je, že nový, uměle vybudovaný stav je brán jako startovací, území bude v co největší možné míře ponecháno přirozenému vývoji a tomu se přizpůsobí i jeho management.

Co se úplně nepovedlo

Místo hromadění splavenin v korytě byly zaznamenány rozsáhlé usazeniny písku v ploše nivy. Tyto písčité sedimenty pak v korytě chybějí. V ploše nivy písek tvoří snadno vysýchavý substrát, který pro běžná nivní společenstva není vhodný. Při častějším vyplavování písku do nivy se budou vytvářet stále nová stanoviště, kde mohou dominovat nežádoucí invazní rostliny.

Zalesnění nivy je dlouhodobý cíl a jeho úspěšnost zatím nelze hodnotit, nicméně poměrně velké množství stromků se neujalo. Minusem je také nevhodně provedený výpustní objekt, který není spolehlivě migračně prostupný. Koryto vodního toku by mělo procházet napříč hrází v přiměřeném sklonu a mělo by být dostatečně tvarově členité, tak aby ani za běžných průtoků neměly ryby problém hrází proplout. V poldru Žichlínek je prostup hrází tvořen jednoduchou „skluzavkou“, kde ryby nenaleznou místo k odpočinku, za nízkých průtoků je zde velmi mělko a pro většinu druhů je nepřekonatelnou překážkou. Vhodné zarybnění revitalizovaných úseků proto potrvá delší dobu.

Celkové hodnocení

Revitalizace středně velkých vodních toků, ke kterým Moravská Sázava patří, je ojedinělá. Většina revitalizací se provádí pouze na drobných tocích. Za úplně nejlepší příklad ji ale v mnoha ohledech považovat nelze. Celá akce byla dost nákladná (okolo 300 mil. Kč). Pokud bychom ke všem revitalizacím přistupovali takto velkoryse, pak by se z celkového množství upravených toků zlepšila jen zanedbatelná část, neboť by nebyl dostatek prostředků. Je však nutné přiznat, že byla součástí mnohem větší akce, výstavby poldru Žichlínek, bez níž by nevznikla vůbec. Samotné umělé poldry přinášejí mnoho negativních aspektů.

K revitalizaci čili zlepšení stavu vodního toku bezesporu došlo, ale jen jako doplněk velice rozsáhlého technického protipovodňového opatření. Přinesla okamžité zlepšení stavu vodních toků a poříční nivy a přes drobné problémy tak věcně naplnila termín revitalizace. A jde o aktivní revitalizaci, tj. byl vytvořen zcela nový stav. Ačkoliv některé revitalizační efekty se dostavily dříve, stále neumíme bezezbytku pochopit a aplikovat přírodní procesy, a řeka může v budoucnu směřovat jinam. Vytvořený stav je však iniciální a území se může dále vyvíjet.


Revitalizace Moravské Sázavy (pravostranného přítoku Moravy)

  • 2007 v rámci výstavby poldru Žichlínek nedaleko Lanškrouna
  • délka revitalizovaného úseku Moravské Sázavy 3 360 m, Lukovského potoka 2 450 m, ostatních vodních toků 2 050 m
  • obnoveno 130 ha poříční nivy (76 ha lužního lesa, 35 ha nivních luk)

Poldr (suchá nádrž) se využívá k protipovodňové ochraně; přírodní poldr je území samovolného zachytávání vody, jde zejména o retenční prostor nivy


Mgr. Lukáš Krejčí, Ph.D., (1982) - v Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty MU a Unii pro řeku Moravu se zaměřuje na studium říční krajiny a její ochrany, krejcilukas(zavináč)atlas.cz

Unie pro řeku Moravu (založena 1993) je nevládní organizace, sdružující 50 individuálních členů a 25 nevládních neziskových organizací. Chrání naše řeky, nivy a povodí a úspěšně prosazuje přírodě blízké úpravy toků a jejich revitalizace, www.uprm.cz

Vychází s podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu