Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Příběh naší meruňky z Kazachstánu


Pavla a Karel Matochovi, č. 3/2015, s. 50

V roce 1986 se nám v srpnu podařilo dostat s turistickou výpravou do pohoří Alatau na jižní hranici Kazachstánu s Čínou. Před koncem pobytu při sestupové cestě k tábořišti jsme v sedle plném velkých stromů a keřů asi ve výšce 3 200 m n. m. (mezi zasněženými vrcholy vysokými až 5 500 metrů) uviděli dozrávající plané meruňky. Dorůstaly výšky kolem 3-4 m a plody nebyly sice tak velké jako u meruněk pěstovaných u nás, ale byly velmi aromatické a chuťově dobré, i když o něco méně sladké. Všichni jsme si na nich pochutnali a z posledních jsme si vzali 8 pecek, které jsme doma ihned po příjezdu zasadili bez stratifikace do truhlíku umístěného do koryta ve starém chlévě. Během února a března všechny vyklíčily a dobře rostly. Po přesazení jsme si dva semenáčky ponechali a ostatní jsme rozdali známým.

Naše ovocná zahrada se nachází na těžké jílovité půdě v Moravské bráně v nadmořské výšce 230-250 m na svahu situovaném k jihozápadu a mnoholeté pokusy o pěstování meruněk tady nebývaly úspěšné. Končívaly obvykle úhynem mezi pátým až sedmým rokem, přestože jsme vysazovali odrůdy kvalitních meruněk na nejrůznějších podnožích a z dobrých školek. Nejdéle se držela odrůda Velkopavlovická, ale mnohé další odrůdy (Karola, Bergeron, Ledana, Leskora, Pálava, Lerosa, Maďarská) vydržely jen krátce a další novější odrůdy jsme se již ani nepokoušeli vysazovat.

Semenáčky nám dobře rostly a po 5 letech na jaře v roce 1991 již kvetly a měly i první plody, které byly stejně tak velké a dobré jako tehdy v kazašských horách. Od toho roku plodí každým rokem a mívají nyní z jednoho stromu 70 až 90 kg ovoce. Jsou dosti vzrůstné, řezem jsme je ale netvarovali, jen v osmém roce jsme snížili jejich výšku na 3,5 m. Starší větve jsou částečně porostlé malými trny podobně, jako to bývá obvyklé u planějších švestek a durancií. Brzy z jara bohatě kvetou krásnými růžovými květy a žádné jaro i přes mrazy v době květu nebyly jimi poškozeny. Kvetou o něco dříve než odrůda Velkopavlovická, plody zrají nerovnoměrně od konce července do poloviny srpna, tedy 2 až 3 týdny.

Plody netrháme, protože koruna je hustá a větve mají trochu trny, necháváme je opadat a pak je posbíráme ze země. Plody pádem nebývají poškozené a nehnijí. Jsou velké do 3 cm, barvy žlutooranžově načervenalé s měkkou oranžovou dužinou. Chorobami ani škůdci netrpí a plody z pecek stromů, které vyrostly už u nás v další generaci, jsou trochu větší a kvalitnější. V době zrání něco stačíme sníst, něco zavařujeme (džem, povidla), půlené mrazíme nebo sušíme a ani nám nevadí, že meruňky při sušení bez síření tmavnou. Přebytek plodů přidáváme do kvasu k švestkám na pálení. Jádra tvrdých pecek těchto meruněk se sice pracně vylupují, ale obsahují vitamin B17 a jsou pro lidský organismus velmi zdravá. Doporučovaná denní dávka je 8 jader. Jsme s nimi velmi spokojeni a vedle nich necháváme dožít jednu zatím ještě stále rostoucí šestiletou Velkopavlovickou pro srovnání nástupu květenství i eventuální odolnost vůči chladu a dešti v době květů.


Autoři jsou zdravotníci v důchodu a amatérští zahrádkáři.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu