Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Příběh naší meruňky z Kazachstánu


Pavla a Karel Matochovi, č. 3/2015, s. 50

V roce 1986 se nám v srpnu podařilo dostat s turistickou výpravou do pohoří Alatau na jižní hranici Kazachstánu s Čínou. Před koncem pobytu při sestupové cestě k tábořišti jsme v sedle plném velkých stromů a keřů asi ve výšce 3 200 m n. m. (mezi zasněženými vrcholy vysokými až 5 500 metrů) uviděli dozrávající plané meruňky. Dorůstaly výšky kolem 3-4 m a plody nebyly sice tak velké jako u meruněk pěstovaných u nás, ale byly velmi aromatické a chuťově dobré, i když o něco méně sladké. Všichni jsme si na nich pochutnali a z posledních jsme si vzali 8 pecek, které jsme doma ihned po příjezdu zasadili bez stratifikace do truhlíku umístěného do koryta ve starém chlévě. Během února a března všechny vyklíčily a dobře rostly. Po přesazení jsme si dva semenáčky ponechali a ostatní jsme rozdali známým.

Naše ovocná zahrada se nachází na těžké jílovité půdě v Moravské bráně v nadmořské výšce 230-250 m na svahu situovaném k jihozápadu a mnoholeté pokusy o pěstování meruněk tady nebývaly úspěšné. Končívaly obvykle úhynem mezi pátým až sedmým rokem, přestože jsme vysazovali odrůdy kvalitních meruněk na nejrůznějších podnožích a z dobrých školek. Nejdéle se držela odrůda Velkopavlovická, ale mnohé další odrůdy (Karola, Bergeron, Ledana, Leskora, Pálava, Lerosa, Maďarská) vydržely jen krátce a další novější odrůdy jsme se již ani nepokoušeli vysazovat.

Semenáčky nám dobře rostly a po 5 letech na jaře v roce 1991 již kvetly a měly i první plody, které byly stejně tak velké a dobré jako tehdy v kazašských horách. Od toho roku plodí každým rokem a mívají nyní z jednoho stromu 70 až 90 kg ovoce. Jsou dosti vzrůstné, řezem jsme je ale netvarovali, jen v osmém roce jsme snížili jejich výšku na 3,5 m. Starší větve jsou částečně porostlé malými trny podobně, jako to bývá obvyklé u planějších švestek a durancií. Brzy z jara bohatě kvetou krásnými růžovými květy a žádné jaro i přes mrazy v době květu nebyly jimi poškozeny. Kvetou o něco dříve než odrůda Velkopavlovická, plody zrají nerovnoměrně od konce července do poloviny srpna, tedy 2 až 3 týdny.

Plody netrháme, protože koruna je hustá a větve mají trochu trny, necháváme je opadat a pak je posbíráme ze země. Plody pádem nebývají poškozené a nehnijí. Jsou velké do 3 cm, barvy žlutooranžově načervenalé s měkkou oranžovou dužinou. Chorobami ani škůdci netrpí a plody z pecek stromů, které vyrostly už u nás v další generaci, jsou trochu větší a kvalitnější. V době zrání něco stačíme sníst, něco zavařujeme (džem, povidla), půlené mrazíme nebo sušíme a ani nám nevadí, že meruňky při sušení bez síření tmavnou. Přebytek plodů přidáváme do kvasu k švestkám na pálení. Jádra tvrdých pecek těchto meruněk se sice pracně vylupují, ale obsahují vitamin B17 a jsou pro lidský organismus velmi zdravá. Doporučovaná denní dávka je 8 jader. Jsme s nimi velmi spokojeni a vedle nich necháváme dožít jednu zatím ještě stále rostoucí šestiletou Velkopavlovickou pro srovnání nástupu květenství i eventuální odolnost vůči chladu a dešti v době květů.


Autoři jsou zdravotníci v důchodu a amatérští zahrádkáři.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu