Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Regionální směsi pro obnovu lučních porostů


Ivana Jongepierová, č. 5/2007, s. 6-8

Koncem loňského roku vydala ZO ČSOP Bílé Karpaty metodickou příručku Obnova travních porostů regionální směsí, ve které jsou shrnuty doposud získané zkušenosti se zatravňováním a zpracovány návrhy směsí pro vybraných 14 regionů České republiky a několik společenstev - ovsíkové a sveřepové louky, poháňkové a smilkové pastviny. Na publikaci se podílelo 14 autorů a jejím cílem bylo motivovat zájemce z dalších regionů, především zemědělce a úředníky z ministerstev životního prostředí i zemědělství zodpovědné za dotace, k používání místního osiva při zatravňování orné půdy. Příručka vychází především z praktických zkušeností ZO ČSOP Bílé Karpaty, která se přípravou regionálních směsí ve spolupráci se Správou CHKO Bílé Karpaty zabývá přes 15 let.

Na druhově bohatých loukách Bílých Karpat byla začátkem 90. let 20. století sesbírána semena sta běžných lučních druhů. Sběr většinou prováděli studenti - účastníci letních pracovně pobytových táborů. Semena byla usušena a přečištěna ve Výzkumné stanici travinářské v Zubří. Poté byla pokusně pěstována - část ve VST Zubří, zbytek u několika pěstitelů v regionu. Pokusné pěstování ukázalo, které druhy dobře klíčí a rostou, které se dobře sklízejí a mají dobrou úrodu semen. Přes třicet nejúspěšnějších druhů trav a bylin bylo množeno na větších výměrách a sortiment je postupně rozšiřován.

V roce 1999 bylo vyprodukováno 160 kg travních a 104 kg bylinných semen, která byla použita na první velkoplošné zatravnění. Od toho rokuje v Bílých Karpatech každoročně zatravňováno regionální směsí kolem 30-50 ha orné půdy, doposud tak bylo zatravněno přes 300 ha především v jihozápadní části území. Jedná se například o ochranné pásmo NPR Čertoryje, sousedství PP Žerotín nebo NPR Porážky nad údolím Kazivce.

Směsi pro jednotlivé lokality se liší v závislosti na geografické poloze, nadmořské výšce, přírodních podmínkách, následném využití a množství osiva jednotlivých druhů, které je daný rok k dispozici. Optimální výsevek je 17-20 kg/ha, doposud se vysévalo bez krycí plodiny, i když je možný výsevek i s ní. Doba vhodného výsevu je na jaře během dubna a května nebo koncem léta od srpna do poloviny září. Při stanovování vhodného poměru trav a bylin byla důležitým faktorem kromě znalosti stavu přirozených porostů také ekonomika, protože osivo trav je mnohonásobně levnější než bylin. Současné směsi obsahují 85-90 % trav, 3-5 % jetelovin, 7-10 % bylin. Podle dostupného množství osiva se používá 20-30 druhů. Tyto zásady byly v publikované metodice použity i pro další regiony.

Nejvyšší produkci mají druhy sveřep vzpřímený, chrpa čekánek, chrpa luční, třezalka tečkovaná, kopretina bílá a vičenec ligrus. Vzhledem k nedostatku trav bylo nutné doplnění regionální směsi o některé komerční druhy (kostřava červená, lipnice luční, trojštět žlutavý, ovsík vyvýšený). Relativně úspěšná byla i kombajnová sklizeň původních druhově bohatých luk, kterou bylo v roce 1999 získáno 186 kg osiva, v roce 2001 za použití maloparcelního kombajnu 350 kg. Kombajny se však v členitém terénu příliš neosvědčily. Řešením se zdá být použití kartáčového sběrače semen, který byl pokusně sestrojen podle vzoru získaného od firmy Emorgate Seed z Velké Británie. Tento stroj se připojuje za traktor, takže na rozdíl od kombajnu umožňuje mnohem větší dostupnost a postupnou sklizeň, protože vykartáčovávána jsou pouze zralá semena. V letošním roce se podařilo získat asi 1 000 kg osiva, jedná se především o sveřep vzpřímený a další druhy trav, které byly zralé začátkem července. Zřejmě tak bude možno omezit množství kulturních trav, které byly doposud do směsí v Bílých Karpatech přidávány. Kartáčování vhodných luk i v jiných regionech by tak mohlo významně přispět k rychlému zajištění alespoň nosných druhů bez zdlouhavého procesu množení osiva v matečných porostech.

Každá vysetá směs je v dalších měsících a letech pravidelně sledována, daří se k tomu formou diplomových prací získávat studenty vysokých škol. Úspěšnost klíčení jednotlivých druhů je přes 90 %. K druhům, které nejúspěšněji vzcházejí, patří kromě travin sveřepu vzpřímeného a kostřavy žlábkovité také machelka srstnatá, chrpa luční i chrpa čekánek, černohlávek obecný a jitrocel kopinatý. Některé druhy vsak vzcházejí až druhým nebo třetím rokem (bukvice lékařská, tužebník obecný). Pouze dva vysévané druhy měly vzcházivost minimální (devaterník velkokvětý tmavý a oman vrbolistý), a proto již nejsou používány.

Vzhledem k tomu, že cena regionální směsi je mnohem vyšší než klasické komerční (pohybuje se kolem 800 Kč za kg), jsou na zatravnění využívány především dotace Ministerstva životního prostředí ČR z Programu péče o krajinu. Od letošního rokuje na území CHKO možnost získání zemědělské dotace z EAFRD. Jejich využití je však podmíněno existencí místního osiva v dané oblasti.

V České republice působí několik dalších organizací, které se již tvorbou regionální směsi pro jejich oblast zabývají (ZO ČSOP Vlašim, Sagittaria Olomouc, EC Meluzína Děčín, ZO ČSOP Křižánky Jičín), a to v rámci programu ČSOP Obnova luk. Zatím jsou však spíše ve fázi přípravy osiva, pouze ZO ČSOP Křižánky několik let sleduje úspěšnost vysetých směsí, které pocházejí od firmy Planta Naturalis.


RNDr. Ivana Jongepierová - ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu