Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Krajina mého srdce


Pavel Adamec, č. 1/2007, s. 15

Když jsme před mnoha lety o prázdninách poprvé přijeli na Rejvíz, nic nenasvědčovalo tomu, ze je léto, ze je teplý červenec plný slunce - zatažená obloha, chlad, déšť, vítr, mlhavo, nevlídno… A tak tomu bylo téměř po celou dobu našeho týdenního pobytu. Odjížděli jsme s pocitem, že do tohoto kraje se pravděpodobně již nikdy nevrátíme…

Uplynul rok a my jsme byli na Rejvízu opět. Kouzlo místa nás uchvátilo a po čase jsme zjistili, že bez každoročního pobytu v tomto mimořádně zajímavém koutu Jeseníků už nemůžeme žít.

Horská obec Rejvíz (775 m n. m.) se nachází na mírně se svažující náhorní plošině - kilometr dlouhou silnici lemuje alej jasanů, pod nimi domky, z nichž část je původních, byť později částečně upravených. Dřevěná stavení jsou natřena kombinací barvy hnědé se zelenou a bílou. Okna jsou zdobena různě profilovanými římsami, v horních částech štítů se objevují ve dřevě řezané ornamenty. Při procházce obcí na nás lehce dýchne předválečná minulost, ačkoliv se zde od té doby ledacos zcela změnilo.

O krásách rejvízské krajiny bylo mnohé napsáno, ale všichni autoři se zaměřovali především na přírodní rezervaci kolem Velkého mechového jezírka - na vrchovištní rašeliniště - je to jistě místo z hlediska přírodních hodnot neobyčejné, ale neméně půvabné kouty krajiny v okolí Rejvízu se nacházejí i jinde.

V první řadě je to Zámecký vrch se zbytky bývalého strážního hradu Koberštejna. Z východní strany k němu vede mimořádně strmě stoupající stezka. Už jen samotný výstup je nevšedním zážitkem. Pověsti spojené s hradem jsou dramatické i kruté, zvláště ta o loupeživém rytíři Waldemarovi. Na západní straně kopce, kousek pod vrcholem jsou z dálky viditelné skalní bloky, od nichž je impozantní výhled na náhorní planinu s Rejvízem a dále do slezské roviny na polské straně se zrcadly velkých vodních ploch jezera Otmuchovského a jezera Nysa u významného města téhož jména. V tomto městě pobýval u své dcery v posledních dvou letech života významný německý romantický básník Joseph von Eichendorff.

Dalším neobvyklým místem jsou Kazatelny - několik skalních útvarů, které z mýtiny ční jako mohutné sloupy, jako zbytky pomyslné stavby. Zvláštními půvaby oplývá obec sevřená z obou stran strmými stráněmi, rozdělená na dvě části, nazvané Horní a Dolní Údolí. Zvláště v Horním Údolí je několik velmi dobře udržovaných chalup úchvatně usazených v romantické dolině. Zapomenout nemůžeme ani na pět kilometrů vzdálenou rozhlednu na vrchu Zlatý chlum. Za dobré viditelnosti přehlédneme z ochozu na vrcholu velkou část Jeseníků a směrem na sever vidíme daleko do polských rovin…

Na Rejvíz jezdíme vždy jen v době letních prázdnin. Je to období, které se i v této výše položené krajině vyznačuje příznivým počasím a navozuje někdy až idylické obrazy horské přírody, i když i v létě se někdy urodí, jak již bylo poznamenáno, dny plné chladu, větru, deště, mlhy. Ale i idylické a příliš příznivě zabarvené obrazy krajin mají v životě významné místo - vždyť ideálními krajinomalbami se počínala historie zobrazování krajiny jako hlavního a jediného předmětu zpodobení na ploše obrazu.

I z rejvízské krajiny lze vytvořit zcela ideální obraz horské přírody, tak, jak se jeví ve chvílích, kdy je osvětlena poledním sluncem a na azuru oblohy poklidně plují nevelké bělostné obláčky jako poslové pěkného letního počasí…

Často mám pocit, že na cestách v okolí Rejvízu potkávám nositele osvobozených myšlenek v žánru krajinomalby v období romantismu, německého malíře Caspara Davida Friedricha, který miloval hory, mnohokrát v nich putoval a zaplňoval skicáky kresbami, které třeba až mnohem později využil ve svých obrazech - jsou to také v jistém smyslu zidealizované malby krajin, na nichž není zobrazeno pouze to, co v přírodě vidíme, ale také to, co o ní víme a o čem při pobytu v plenéru sníme. C. D. Friedrich v Jeseníkách nikdy nebyl, ale to nám nikterak nebrání v tom, že na romantickou horskou krajinu mnohdy nazíráme jeho očima.

Stejně tak můžeme vidět rejvízskou přírodu očima jiné významné osobnosti, tentokrát skutečně pevně s touto krajinou spojené - rodáka z nedalekého města Zlatých Hor, významného spisovatele německého Slezska, Viktora Heegera, častého návštěvníka Rejvízu v první polovině dvacátého století.

Na cestách poblíže Rejvízu často potkáváme i současnou obdivovatelku okolních krás, brněnskou klavíristku a publicistku Věru Lejskovou, polovinu klavírního dua Věra a Vlastimil Lejskovi. V jejich rejvízské chalupě vznikla i jediná opera opěvující krásy Rejvízska nazvaná Noc s Kobr a Štejnem.

Rozloučíme se konstatováním, že několik názvů míst v okolí Rejvízu, společně s těmi již zmíněnými, zní v našich uších nesmírně poeticky a při vhodném seskupení by se mohly stát básní opěvující krásy přírody: Bublavý pramen, Přední Jestřábí, Orlík, Slídový vrch, Stará hora, Jelení vrch, Sokolí skála, Medvědí vrch, Bleskovec, Chlapecké kameny, Bílé skály, Vrchovištní potok, Prameny Olešnice, Chebzí, Javorná…

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu