Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Pozoruhodné dřeviny Pohanska V


Petr Maděra, č. 2/2009, s. 19

Dalším světovým unikátem Pohanska jsou babyky. Javor babyku zná každý spíše jako strom nižšího vzrůstu, často i keřovitého, ale v lužních lesích Pohanska nalézáme stromy dosahující hlavní úrovně stromového patra s průměrem kmene přes jeden metr.

Babyka je keř až středně velký strom s košatou nepravidelnou korunou. Dosahuje výšky 15 015025 m a průměru kmene až 1 m. V podmínkách lužního lesa dorůstá maximálních rozměrů se silným průběžným kmenem, na lesostepi mívá nízký a křivý vzrůst s několika kmeny a často se vyskytuje téměř v křovité formě a tvoří korkové lišty na větvích. Dožívá se věku 100 let, na volném prostranství až 200 let. Kořeny jsou všestranně vyvinuty a silně se větví. Výmladnost má dobrou. Pupeny jsou hnědé, vstřícné listy dlouze řapíkaté, dlanitě 3- až 5klané s tupými celokrajnými laloky a zaoblenými zářezy, 4-12 cm dlouhé. Listy babyky se na podzim barví žlutě, méně často červeně. Žlutozelené květy se v přímých chocholících objevují až po olistění. Plody, chlupaté nebo lysé dvojnažky s rovnovážně rozestálými křídly, má menší než javor mléč.

Babyka je dřevina snášející zástin a je v tom ohledu nejpřizpůsobivější z našich javorů. I v dospělém věku tvoří typickou dřevinu druhého patra. Nároky na vláhu nejsou jednoznačné, lze pozorovat dvě optima: na jedné straně lužní les s vysokou hladinou spodní vody („lužní“ babyka), na druhé straně suché typy doubrav s břekem nebo šipákem, s nedostatkem vláhy v létě („stepní“ babyka). Roste na živných podkladech, často na vápencích nebo i suťových půdách, vyskytuje se i na zasolených půdách. Je odolná vůči mrazu, snese letní vedra a sucha.

Babyka má evropský areál, chybí jen na severu a severovýchodě. U nás roste po celém území jednak v oblasti lužních lesů, jednak v teplých pahorkatinách. V lužním lese vyhledává stanoviště mimo hranici pravidelných záplav, podobně jako lípa a habr. V pahorkatinách provází nejčastěji porosty dubu zimního.

V hospodářském lese má babyka malý význam. Využívá se při zakládání ochranných lesních pásů, biokoridorů a remízků. Dřevo babyky se používalo v kolářství, soustružnictví a truhlářství. Nádorové, svalcovité kmeny se zpracovávaly na dýhy. Babykovým klestem se krmil dobytek. Je ceněna jako medonosná dřevina. V městských výsadbách si zasluhuje většího rozšíření a měla by nahradit javor mléč.

Rekordmani Pohanska

Donedávna jsme se domnívali, že nejmohutnější babyky na Pohansku rostou v pralesovitém porostu na břehu neregulované Dyje v sousedství Dlouhého hrúdu. Zde se nachází populace několika opravdu vysokých a statných stromů, z nichž ten největší dosahuje výšky 23 m a obvodu kmene 377 cm. Přesto jsme tušili, že skutečným rekordmanem byl jiný strom, o kterém podmanivě vypráví ve své knize Zelená perla (1982) Bohumil Lošťák. Jako ředitel lesního závodu Židlochovice kdysi pozval v knize nejmenovaného německého profesora, autora spisu o největší babyce na světě, rostoucí samozřejmě v jeho vlasti. Když profesor spatřil babyku na Pohansku, byl prý úplně konsternován a musel zcela přehodnotit své znalosti o této dřevině. Rozměry ani fotografii tohoto šampiona však v knize nenajdeme, a proto jsem se vypravil jednoho dne na návštěvu k Lošťákům do jejich domku u Tří Grácií. Bohužel autor za dobu, která uplynula od sepsání knihy, rozměry stromu zapomněl. Všichni jsme se proto domnívali, že tento strom již navždy zůstane jen legendou zachycenou alespoň na plátně akademického malíře Jaroslava Blažka z nedalekých Kostic. Ale na podzim 2006 Jaromíra Dreslerová při inventarizačních průzkumech ke své disertační práci nalezla nenápadné torzo babyky, u které naměřila obvod kmene 507 cm! Teprve před pár měsíci se stromu vylomila jedna z mohutných kosterních větví, neboť na ležícím zbytku větve bylo ještě listí. Torzo má stále zachovalou část koruny a je pravděpodobné, že ještě nějakou dobu bude žít. Podle lokalizace stromu, který roste u cesty vedoucí okolo seníku na Lánské louce, je vysoce pravděpodobné, že byla znovuobjevena Lošťákova obří babyka, která obvodem kmene skutečně patří k největším stromům svého druhu na světě.

Srovnání se světem

Nejmohutnějším památným stromem tohoto druhu v ČR je babyka v Čížkově (okres Pelhřimov) s obvodem 470 cm a výškou 15 m. Roste v zámeckém parku, věk se odhaduje na 350 let. V CHKO Poodří se vyskytuje babyka s obvodem kmene 371 cm (Rychtecká 2004). Se stejným obvodem popisuje babyku v zámeckém parku v Krnsku (okres Mladá Boleslav) Hieke (1984), výška stromu je 25,5 m. Největší slovenská památná babyka měří v obvodu 250 cm, výška činí 11 m a věkový odhad 200 let. Nachází se ve známé Urpínské lipové aleji v CHKO Poľana.

Nejmohutnější babyka v Belgii roste v Citadel parku, obvod kmene dosahuje 327 cm, výška 21 m, v Nizozemsku je menší exemplář s 310 cm v obvodu a výškou 13 m. Pro Britské ostrovy (Fairlawne, Kent) je uváděn strom s obvodem kmene měřeným ovšem v 0,7 m nad zemí 465 cm a výškou 17 m.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu