Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Krajina blízká i vzdálená


Pavel Klvač, č. 4/2015, s. 1

Malebnost krajiny v okolí českých vesnic v rumunských Banátských horách je uhrančivá. V členitém reliéfu karpatských kopců se střídá mozaika drobných políček, luk a pastvin s bukovými lesy, táhlými údolími a tišinami příkrých strží. Tu a tam odlehlá vesnička, osada, opuštěná nebo obývaná salaš. Stáda dobytka, koňské povozy a nahodilá setkání se vstřícnými venkovany. A navrch: dech beroucí výhledy na majestátní tok Dunaje na jeho pouti skrze Železná vrata kamsi do rovin Dobrudže a Černého moře. Divoká příroda a člověkem kultivovaná krajina jsou si zde blízkými sousedy.

Kdo sem jednou přijel, vrátí se znova. Není divu. Štědrá pohostinnost a lidská opravdovost českých krajanů ve Svaté Heleně, Gerniku, Rovensku, Eibentále, Bígru a Šumici si vás rychle získá se stejnou podmanivostí jako zdejší krajina. Mnohé z toho, co jste o zašlých časech slyšeli vyprávět své prarodiče, četli v knihách, případně viděli ve skanzenech nebo na folklorních slavnostech, se zde často ještě žije. Rukodělná zručnost, práce v krajině, chov hospodářských zvířat, domácí výroba potravin a jejich lokální oběh zde přežily jaksi samozřejmě, z dávné potřeby, jakoby na truc vichru globalizace a evropským dotacím. I když tušíte, že je to idyla pouze zdánlivá, její kulisy mají zvláštní moc uhnaného moderního člověka očarovat. Domů se vám nechce.

Přibývající prázdné domy, jejichž majitelé odešli hledat lepší živobytí zpět do vlasti svých předků, a pustnoucí krajinu bez hospodářů byste raději neviděli. Stejně jako lopaty nedávno vystavěných větrných elektráren a skupinky českých turistů na terénních čtyřkolkách. Zdráháte se je přijmout jako součást reality zdejšího světa. Marně.

Mění se krajané, jejich starý svět i jeho odraz v okolní krajině. Úvodní věta o její kráse však stále platí. Podobně je to i s její ekologickou hodnotou a biologickou rozmanitostí. Obě vyvolávají nůši otázek, jejichž odpovědi popírají jednoduché soudy o pohádkové minulosti a zkaženém dnešku. Vydejme se této nám blízké i vzdálené krajině porozumět.

Pavel Klvač

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu