Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Krajina blízká i vzdálená


Pavel Klvač, č. 4/2015, s. 1

Malebnost krajiny v okolí českých vesnic v rumunských Banátských horách je uhrančivá. V členitém reliéfu karpatských kopců se střídá mozaika drobných políček, luk a pastvin s bukovými lesy, táhlými údolími a tišinami příkrých strží. Tu a tam odlehlá vesnička, osada, opuštěná nebo obývaná salaš. Stáda dobytka, koňské povozy a nahodilá setkání se vstřícnými venkovany. A navrch: dech beroucí výhledy na majestátní tok Dunaje na jeho pouti skrze Železná vrata kamsi do rovin Dobrudže a Černého moře. Divoká příroda a člověkem kultivovaná krajina jsou si zde blízkými sousedy.

Kdo sem jednou přijel, vrátí se znova. Není divu. Štědrá pohostinnost a lidská opravdovost českých krajanů ve Svaté Heleně, Gerniku, Rovensku, Eibentále, Bígru a Šumici si vás rychle získá se stejnou podmanivostí jako zdejší krajina. Mnohé z toho, co jste o zašlých časech slyšeli vyprávět své prarodiče, četli v knihách, případně viděli ve skanzenech nebo na folklorních slavnostech, se zde často ještě žije. Rukodělná zručnost, práce v krajině, chov hospodářských zvířat, domácí výroba potravin a jejich lokální oběh zde přežily jaksi samozřejmě, z dávné potřeby, jakoby na truc vichru globalizace a evropským dotacím. I když tušíte, že je to idyla pouze zdánlivá, její kulisy mají zvláštní moc uhnaného moderního člověka očarovat. Domů se vám nechce.

Přibývající prázdné domy, jejichž majitelé odešli hledat lepší živobytí zpět do vlasti svých předků, a pustnoucí krajinu bez hospodářů byste raději neviděli. Stejně jako lopaty nedávno vystavěných větrných elektráren a skupinky českých turistů na terénních čtyřkolkách. Zdráháte se je přijmout jako součást reality zdejšího světa. Marně.

Mění se krajané, jejich starý svět i jeho odraz v okolní krajině. Úvodní věta o její kráse však stále platí. Podobně je to i s její ekologickou hodnotou a biologickou rozmanitostí. Obě vyvolávají nůši otázek, jejichž odpovědi popírají jednoduché soudy o pohádkové minulosti a zkaženém dnešku. Vydejme se této nám blízké i vzdálené krajině porozumět.

Pavel Klvač

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu