Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Krajina blízká i vzdálená


Pavel Klvač, č. 4/2015, s. 1

Malebnost krajiny v okolí českých vesnic v rumunských Banátských horách je uhrančivá. V členitém reliéfu karpatských kopců se střídá mozaika drobných políček, luk a pastvin s bukovými lesy, táhlými údolími a tišinami příkrých strží. Tu a tam odlehlá vesnička, osada, opuštěná nebo obývaná salaš. Stáda dobytka, koňské povozy a nahodilá setkání se vstřícnými venkovany. A navrch: dech beroucí výhledy na majestátní tok Dunaje na jeho pouti skrze Železná vrata kamsi do rovin Dobrudže a Černého moře. Divoká příroda a člověkem kultivovaná krajina jsou si zde blízkými sousedy.

Kdo sem jednou přijel, vrátí se znova. Není divu. Štědrá pohostinnost a lidská opravdovost českých krajanů ve Svaté Heleně, Gerniku, Rovensku, Eibentále, Bígru a Šumici si vás rychle získá se stejnou podmanivostí jako zdejší krajina. Mnohé z toho, co jste o zašlých časech slyšeli vyprávět své prarodiče, četli v knihách, případně viděli ve skanzenech nebo na folklorních slavnostech, se zde často ještě žije. Rukodělná zručnost, práce v krajině, chov hospodářských zvířat, domácí výroba potravin a jejich lokální oběh zde přežily jaksi samozřejmě, z dávné potřeby, jakoby na truc vichru globalizace a evropským dotacím. I když tušíte, že je to idyla pouze zdánlivá, její kulisy mají zvláštní moc uhnaného moderního člověka očarovat. Domů se vám nechce.

Přibývající prázdné domy, jejichž majitelé odešli hledat lepší živobytí zpět do vlasti svých předků, a pustnoucí krajinu bez hospodářů byste raději neviděli. Stejně jako lopaty nedávno vystavěných větrných elektráren a skupinky českých turistů na terénních čtyřkolkách. Zdráháte se je přijmout jako součást reality zdejšího světa. Marně.

Mění se krajané, jejich starý svět i jeho odraz v okolní krajině. Úvodní věta o její kráse však stále platí. Podobně je to i s její ekologickou hodnotou a biologickou rozmanitostí. Obě vyvolávají nůši otázek, jejichž odpovědi popírají jednoduché soudy o pohádkové minulosti a zkaženém dnešku. Vydejme se této nám blízké i vzdálené krajině porozumět.

Pavel Klvač

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu