Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Psychoterapie náměstí


Karel Honzík, č. 3/2011, str. 7

Pro seveřana, který je zvyklý jen na hluk, zápach a zmatené křižování ulic a vozů ve veřejném prostoru, je náměstí sv. Marka v Benátkách nejdříve překvapením a vzápětí osvobozením. Je to prostranství v samém středu města, kde slyšíme jen kročeje chodců a chvění holubích křídel. Žádná kolej neruší perspektivu do dálky se sbíhající dlažby, která láká k procházce. Můžeme tu postávat, přecházet napříč nebo úhlopříčně, bez nejmenší obavy o život. Vylekaný obyvatel měst musí pomalu shazovat navyklou ostražitost, nežli je s to plně okoušet osvobozující radost z tohoto prostoru.

Je málo prostranství, kde by chvátající občan pociťoval nějaký vztah k architektuře okolních staveb, neboť jeho pohled je neustále strhován pohybem dopravy, lesem stožárů, houštinou drátů. Ale divák, který sedí u paty Prokurácií, je vystaven bezprostřednímu účinku stavebního obsvětí, jehož rytmus vládne nerušeně v prostoru a galvanizuje ducha.

Poměr mezi výškou staveb a šířkou náměstí je tak šťastně volen, že se necítíme utlačeni okolními budovami a že celý prostor se podobá zvětšenému pokoji, přes všechnu svoji monumentalitu. I když můžeme toto náměstí považovat za unikát, který vznikl za mimořádných podmínek, i když se může zdát, že vytvoření podobného prostoru na jiném místě by bylo akademickým kopírováním, nebojme se na ně pohlížet jako na urbanistický experiment, který umožnila náhoda a který může sloužit za vzor pro obytné veřejné prostranství kdekoli.

V prvé řadě je to snad jediný příklad náměstí ve středu města, v němž neexistuje doprava. Každý návštěvník může na sobě pozorovat podivuhodné účinky takového opatření. V několika hodinách pocítí úlevu, za kterou městští obyvatelé prchají daleko za město na lesní paseky a do horských údolí. Jeho roztěkanost a roztržitost mizí, jako by byl pod účinkem nějakých paprsků, lékařské vědě dosud neznámých. A právě lékařská věda by si měla povšimnout toho, že klidné náměstí ve středu města může mít podobný účinek jako klimatická sanatoria nebo jako farmakologické přípravky působící tonicky na dušení a nervový stav.

Karel Honzík

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu