VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Výzkum mravenců v okolí českých vesnic v Banátu jsme prováděli při několika návštěvách v letech 2013-2015. Největší pozornost jsme věnovali okolí Svaté Heleny, okrajově jsme sbírali také v okolí Gerniku, Eibentalu a Rovenska.

Celkem jsme zachytili 41 druhů. Je to hodně nebo málo? Z území celého Rumunska je známo 106 druhů mravenců (Markó et al. 2006; Ionescu-Hirsch et al. 2009). V sousedním Srbsku a Černé Hoře dokonce 160 druhů mravenců (Petrov 2006). Přímo z území Srbského Banátu, od kterého dělí Svatou Helenu jen Dunaj, ale pouze 67 druhů (Petrov 2002). Počet druhů jak v Rumunsku, tak i v sousedním Srbském Banátu je ale nepochybně podhodnocen a výrazně odráží nedostatečný faunistický průzkum, jak ostatně uvádějí sami autoři citovaných prací.

Totéž lze říci o námi sebraných údajích. Nalezených druhů není málo, nicméně i v námi navštívených biotopech určitě zbývají k nalezení některé nenápadné a skrytě žijící druhy.

Myrmekofauna Banátu se od myrmekofauny naší země neodlišuje ani tak skladbou druhů mravenců (i když se zde samozřejmě vyskytují některé druhy, které u nás nenajdeme), jako spíše poměrným zastoupením těchto druhů ve společenstvech. Zajímavé je také srovnání biotopových preferencí řady druhů. Například mravenec Lasius paralienus se v Čechách vyskytuje jen na suchých a osluněných vápencích na Sušicko-Horažďovicku; na Moravě je o něco běžnější, ale i tam je vázán na suché vypražené louky. V Banátu je jedním z nejběžnějších mravenců vůbec a kromě luk je možné jej najít i ve světlých lesích. Naopak mravenec obecný (L. niger), u nás velmi hojný a na většině luk početně jeden z nejdominantnějších mravenců, se v Banátu vyskytuje mnohem méně často.

Na suchých loukách, které zpravidla tvoří nejbližší okolí vesnic, jsme nalezli celkem 19 druhů mravenců. K nejhojnějším patří kromě již zmíněného černého druhu L. paralienus různé další druhy rodu Lasius, tentokrát žluté, z podrodu Chthonolasius. Valná většina mravenců z tohoto velmi obtížně určitelného podrodu je u nás velmi vzácná, někteří jsou známi třeba jen z jediné lokality. Tito mravenci zpravidla vůbec nevycházejí na denní světlo a žijí pod zemí, kde si pěstují mšice na kořenech trav. Náš běžný mravenec žlutý (Lasius flavus), který je jim podobný vzhledem i podzemním životem, je podle našich zjištění naopak v Banátu relativně málo hojný. V suchých stepních biotopech lze běžně nalézt velké mravence rodu Camponotus (C. aethiops, C. atricolor, C. piceus). Český název dřevokaz jim v těchto případech příliš nesluší, protože žijí v podzemních hnízdech (někdy s mohutnou hliněnou kupou na povrchu) a se dřevem nemají nic společného. U nás opět patří mezi vzácné obyvatele suchých strání v nejteplejších oblastech státu. Hojní jsou i Solenopsis fugax a dva druhy rodu Plagiolepis, kteří patří k nejmenším mravencům vůbec. Téměř všude jsou drobní, částečně zrnožraví mravenci rodu Tetramorium, i větší, zrnožravý specialista, Messor structor.

Početnější je myrmekofauna intravilánů obcí včetně sadů (29 druhů). K mravencům pro nás nejzajímavějším patří Crematogaster schmidti a Prenolepis nitens, které u nás nežijí. V Banátu je často zastihneme na ovocných stromech, zejména druhý z nich rád mlsá na spadaném kvasícím ovoci. Jinak se „vesničtí“ mravenci liší od našich méně než ti luční. Totéž lze prohlásit o mravencích lesů (nalezeno také 29 druhů), dominantní složkou jsou zde druhy Formica gagates, Aphaenogaster subterranea, Camponotus truncatus, C. fallax, Temnothorax crassispinus, Lasius fuliginosus, L. brunneus a další. Do značné míry bychom tyto lesy mohli přirovnat k teplým lesům na nejjižnější Moravě.

A ještě jeden biotop si zaslouží alespoň stručnou zmínku: po štěrkových a písčitých lavicích na březích Dunaje hledají potravu dělnice u nás vzácného druhu Formica cinerea.

Literatura

Ionescu-Hirsch A., Markó B. & Csösz S. (2009): Camponotus tergestinus Müller, 1921 (Hymenoptera: Formicidae): first records of a rare species for Romania and Hungary. Entomologica romanica 14: 19-22.

Markó B., Sipos B., Csösz S., Kiss K., Boros I. & Gallé L. (2006): A comprihensive list of the ants of Romania (Hymenoptera: Formicidae). Myrmecologische Nachrichten 9: 65-76.

Petrov I. Z. (2002): Contribution to the myrmecofauna (Formicidae, Hymenoptera) of the Banat province (Serbia). Arch. Biol. Sci. 54: 57-64.

Petrov I. (2006): The ants of Serbia and Montenegro. Serbian Academy of Sciences and Arts, Belgrade, 136 s.

Pavel Pech - Přírodovědecká fakulta, Univerzita Hradec Králové, pavelpech1(zavináč)centrum.cz