Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Nekonečný příběh


Jakub Filip Novák, č. 3/2011, str. 8

Nekonečný příběh

V souvislosti s loňskou předvolební rétorikou se v Česku začal opět častěji užívat termín veřejné prostory nebo veřejná prostranství. Částečně jsme tuto terminologii exhumovali sami my architekti, částečně si ji u nás v rámci poradenství objednala řada politických stran při shánění alternativních hlasů. Obměny těchto témat jsme mohli zaslechnout ještě v období montáží jednotlivých koalic, pak jako by se vrátily do škol a na stránky odborných časopisů. Částečně v reakci na dočasný úpadek pojmosloví však v tomto období ožil termín koncepční plánování. Snad aby zdůraznil, že plánování veřejných míst ve městě a na vesnici není mechanický úkol, ale jde v něm o kvalitu a vnitřní konzistenci. Ale jak už to bývá, cenné posuny a přístupy k veřejným prostranstvím vznikly v tomto období stranou předvolebních agitek. Stáli za nimi vždy konkrétní lidé, osobnosti ochotné iniciovat změnu a komunikovat nad bezpečný rámec své specializace.

Strategie Prahy 10

Pokud bych měl konkrétně pojmenovat, co vše to může znamenat, vybral bych si jako příklad strategii připravenou odborem územního rozvoje městské části Prahy 10, zhmotněnou v dokumentu Strategie pro veřejné prostory Prahy 10. Na začátku všeho stála správná úvaha vedoucího odboru Kamila Kubiše, že jsou jen jedna veřejná prostranství. Navzdory tomu, že je spravuje množství nesourodých resortů. Proto je nutné sjednotit se v cílech a hodnotách, o které je záhodno usilovat. Protože každé rozhodnutí o společném prostoru je rozhodnutí politické, připravili projekt Společně měníme Prahu 10. Znamenal sérii workshopů, dotazníkových šetření a setkání s obyvateli Prahy 10 jako předpoklad toho, aby se vůbec jako úředníci mohli postavit před své šéfy - politiky s nějakou iniciativou. Na základě podnětů občanů a diskusí s nezávislými odborníky sestavili základní vize a cíle strategie. Z nich abstrahovali desatero zásad, které doplnili řadou opatření směřujících ke konkrétním investicím, tzv. praktické kroky. Nad to všechno jako ready made dokument přilepili mezinárodní chartu chůze. A pak se stalo to hlavní - přesvědčili zastupitelstvo, že zpracovaná strategie pro veřejné prostory je kvalitně při pravený plán cesty, jak dál na Praze 10. A zastupitelstvo strategii odhlasovalo. Unikátní úspěch českého úřednictva! Následně připravili pilotní projekt, kde ukázali lidem, co jim může přinést a co vzít každá z variant úpravy jedné z ulic, a nechali je poučeně hlasovat. Také si zřídili v parteru úřadu informační centrum s výstavním prostorem - vzali veřejný prostor opravdu vážně.

Nato přišly komunální volby. Ačkoliv se vlastně nezměnila koalice, obměnili se lidé. Na stránkách městské části se objevila řada staronových floskulí o lepším místě pro život aneb cokoliv chcete. Mezitím bylo zrušeno pracoviště, kde strategie vznikla, a od té doby se k ní nikdo nehlásí. Když se v polovině března letošního roku konala v Praze mezinárodní konference Public Spaces - Living Places, nový šéf úřadu dokonce zakázal dávno vytištěné brožury se strategií Prahy 10 na konferenci dodat. A to je celý příběh. Odpovídá zejména na dvě otázky.

Co je to koncepční strategie veřejných prostranství?

Je to především další z návratů k selskému rozumu. Koncepční strategie formování veřejných prostranství v sobě nesou paradox. Je to systémová náplast na dysfunkční systém. Ve skutečnosti je koncepčnost jen způsob, jak reformovat tu část veřejné správy, která by kvalitní veřejná prostranství iniciovat měla, a pro svou vlastní bizarnost a atomizaci problematik jejich kvalitu naopak systematicky demontuje.

Jak se v ČR strategicky plánuje?

Jen tak, aby nevzniklo pokud možno nic, co by svazovalo ruce účelovým politickým rozhodnutím, co by investice připravovalo tak dlouho dopředu, že by se nemohly schvalovat v provizorním režimu legislativní nouze, co by atakovalo autoritu radních.

My v roce 2011

Současná situace je tedy následující: Pokročili jsme, i u nás již dokážeme vzedmout síly a připravit vysoce kvalitní strategie formování veřejných prostranství. Přesto nejsou k ničemu bez koncepční politiky. Je třeba pokročit ještě dál. Nedomnívám se totiž, že je u nás veřejný prostor a jeho fyzická podoba - veřejné prostranství - tématem, které leží lidem a jejich voleným zástupcům skutečně na srdci. Je to jen příležitostná platforma, jak si navzájem přikyvovat nad tématem, kde jsou vlastně všichni pro. Důkaz o tom jednoduše poskytuje stávající mizerná forma a kvalita bytové a rezidenční výstavby, kterou kupujeme, a jsme ochotni se pro ni zadlužit do konce života. Jsme v pasti doby, máme prostě všichni příliš mnoho jiných problémů a závazků, a tak pořád dokola opakujeme stejné chyby v naději, že tentokrát to zázračně dopadne jinak. I já v to doufám.


MgA. Jakub Filip Novák (1980) - autor je architekt, provozuje studio No architects, www.noarchitects.cz, jakub(zavináč)noarchitects.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu