Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Lesní hospodářský plán – závaznost a možnost ovlivnění


Jaroslav Simon, č. 4/2015, s. 41-44

S lesními hospodářskými plány se z našeho území můžeme seznámit už z období 14. století (v redukované podobě), v komplexní formě již více než šest desetiletí. Aktuální formu, obsah a závaznost pro vlastníka lesa určuje zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, včetně navazujících vyhlášek. S lesními hospodářskými plány se běžně setkávají nejen vlastníci lesních majetků, lesníci a pracovníci kontrolních orgánů, ale i celá řada specialistů - přírodovědci, ochránci přírody, krajináři, pracovníci různých úřadů atd. Přitom je možné se setkat s celou škálou názorů na možnost ovlivnění tvorby lesních hospodářských plánů, na jejich využití a závaznost. Celá problematika je často řešena na různých specifických názorových hladinách, často velmi kontroverzně. Proto považuji za účelné vysvětlit alespoň některé základní zásady související se zpracováním, schvalováním a závazností lesních hospodářských plánů.

Lesní hospodářské plány jsou nástrojem hospodaření vlastníka lesa a jsou zpracovávány zpravidla v desetiletém cyklu pro všechny majetky o výměře větší než 50 ha (pro majetky o nižší výměře se zpracovávají tzv. lesní hospodářské osnovy s redukovaným obsahem). U menších majetků může být někdy problémem zjistit majitele. Zde je nejjednodušším způsobem obrátit se na místně příslušné pracoviště Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Lesní hospodářské plány mohou zpracovávat subjekty, které jsou držiteli licence pro tuto činnost. Zpracované plány a osnovy schvaluje orgán státní správy lesního hospodářství na úrovni krajského úřadu.

Zainteresované subjekty (právnické i fyzické osoby) mohou zpracování ovlivnit při tzv. základním šetření. Mohou základní šetření i vyvolat ve spolupráci se státní správou lesního hospodářství, neboť jeho svolání není povinností vlastníka. Při základním šetření je možné vznést požadavky na management lesních porostů, zejména v souvislosti s ochranou druhů či společenstev, územních systémů ekologické stability, území spadajících pod směrnici Natura 2000 a zvláště chráněných území, včetně ochranných pásem. Mělo by dojít ke konsenzu s vlastníkem a jeho cílem hospodaření. Cíl hospodaření vlastníka je závaznou součástí textové části lesního hospodářského plánu. Konsenzus je rovněž v jeho zájmu. Je třeba jen dbát na reálnost požadavků. Zájem vlastníka je dán také tím, že po dokončení zpracování lesního hospodářského plánu se realizuje tzv. závěrečné šetření. To je obligatorní, provádí se tedy vždy před schválením lesního hospodářského plánu. Ke schválení je nutné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody (na úrovni krajského úřadu, pro území CHKO, NPR a NPP AOPK ČR). Pokud tedy některé požadavky při zpracování nejsou řešeny, může dojít k problémům při schvalování. Zde je třeba ještě uvést, že plány péče o zvláště chráněná území již od r. 2004 pro zpracovatele lesního hospodářského plánu a vlastníka nejsou závazné, jejich akceptování je právně zajištěno zmíněným závazným stanoviskem orgánu ochrany přírody.

Závaznost naplánovaných opatření je řešena v textové části lesního hospodářského plánu, v tzv. hospodářské knize. Vydáním výše zmíněného lesního zákona se situace změnila, původně bylo vše v hospodářské knize závazné. Aktuálně jsou závazná pouze určitá opatření - maximální nepřekročitelná výše těžeb, povinnost výchovy porostů (do 40 let věku) a povinnost využít určitého druhového spektra dřevin (tzv. meliorační a zpevňující dřeviny) pro zalesnění po provedení mýtních úmyslných těžeb. U těžby dřeva, což bývá zpravidla největším zdrojem sporů, je pro vlastníka majetku závazné pouze schválené maximum těžby dřeva pro lesní majetek. Umístění těžeb závisí na rozhodnutí vlastníka.

Většina dalších navržených opatření v hospodářské knize je pouze doporučující. Jejich realizace je na zvážení vlastníka majetku. Důležité je ovšem to, že závazné je určité zastoupení zmíněných melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů. To by mělo přiblížit nově vzniklý porost porostu s přirozenou dřevinnou skladbou a zvýšit jeho stabilitu.

Vlastník lesního majetku má tedy značnou volnost pro své strategie hospodaření, které nejsou striktně vázány na opatření v lesním hospodářském plánu. Navíc během desetileté platnosti plánu se mohou podmínky hospodaření výrazně změnit. Pokud k tomu dojde (např. uplatnění problémové fytotechniky, zhoršení stavu lesa, objevení nového chráněného druhu), lze věc řešit s orgánem státní správy lesního hospodářství s odkazem na ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Přirozeně nejlepším způsobem je dohoda s vlastníkem lesního majetku. Využití lesního hospodářského plánu je značně flexibilní, i když vlastní plánovací dokument působí konzervativně. Speciální zájmy je pro jejich zajištění vhodné deklarovat a zahrnout do textové části lesního hospodářského plánu, která je po schválení pro vlastníka lesního majetku v zásadě směrnicí.

Jaroslav Simon


Prof. Ing. Jaroslav Simon, CSc., Ústav hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky, Mendelova univerzita v Brně, simon(zavináč)mendelu.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu