Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Ochrana druhové rozmanitosti


Nancy Arrowsmith, č. 1/1991, str. 7-9

Československo má beze sporu jeden velký přírodní zdroj, kterému není věnována taková pozornost, jakou by si zasloužil: je jím genetická diverzita (rozmanitost). Odrůdy zeleniny po léta pečlivě pěstěné na venkovských zahrádkách a záhumenkách, druhy jabloní, které se přizpůsobily širokému spektru rozličných klimatických a ekologických podmínek, přírodní druhy rostlin, tradiční obiloviny, okrasné
květiny i stále vzácnější odrůdy domácích zvířat jsou neocenitelným národním dědictvím, které nesmí být zapomenuto. Nesmí být podceněna jeho hodnota hospodářská ani mimoprodukční. Protože vaše země byla tak dlouho v izolaci a musela být soběstačná i v šíření druhů, je pravděpodobné, že bohatství tradičních užitkových druhů zůstalo u vás více zachováno, než je tomu v sousedních západoevropských státech. Západní země byly od této soběstačnosti odlákány vysokou produktivitou přísně regulovaného trhu se semeny. Levnost a snadná dostupnost rostlin a semen s totálně matoucím obchodním názvoslovím zlikvidovaly individuální iniciativu - rostliny, které se v rodinách dědily po generace, jsou dnes prodávány pod cenou na ulici. A přitom jde v mnoha případech o nerovnou soutěž - tradiční druhy byly lépe přizpůsobeny podmínkám toho kterého území než rostliny vypěstované nadnárodními koncerny někde v Itálii nebo dokonce v Africe.

Genetická diverzita v Československu je akutně ohrožena, a to ještě mnohem víc než před otevřením hranic. Ohroženy jsou nejen volně žijící druhy živočichů a rostlin, ale také kulturní druhy, plody lidského snažení za celá staletí. Jestliže neuděláme nic pro jejich záchranu, vyhynou tiše a nenápadně jako pták dodo (dronte, dříve blboun nejapný - pozn. překl.).

Někteří lidé se mohou ptát, proč je druhová diverzita tak důležitá a proč ji musíme chránit, když je třeba se starat o tolik důležitějších věcí. Odpověď na tuto otázku je třeba hledat na mezinárodním trhu se semeny.

Obchodování se semeny se stalo velkým byznysem, jedním z největších. První velkou změnou posledních desetiletí v tomto oboru bylo rychlé šíření hybridních semen. Hybridy umožňují pěstitelům, aby dosahovali vyšší produkce, ale nedovolují jim uchovávat vlastní sadbu. Nutí je znovu se obracet na obchodní společnost a kupovat každý rok nová semena, což pro výrobce znamená pochopitelně výborný zisk. Tímto krokem bylo semenářství vytrženo ze zahrádek a z rukou rolníků a svěřeno rostlinným technologům v bílých pláštích.

Následovalo neuvěřitelně rychlé skupování malých tradičních semenářských podniků největšími světovými společnostmi: Royal Dutch Shell, Sandoz, Upjohn, Unilever, Dekalb-Pfizer, Ciba-Geigy… ty všechny se předbíhaly v krkolomném polykání malých konkurentů. Mezi novými semenářskými společnostmi jsou taková jména, jako Genecorp Technology, Agrigenetics Corporation nebo Sunseed Genetics: signály toho, jak obrovské sumy peněz jsou investovány do výzkumu genových technologií. Největší část prostředků je věnována na šlechtění rostlin, které jsou odolné vůči herbicidům, a nikoliv vůči chorobám, jak se často snaží přesvědčit veřejnost mluvčí těchto velkých společností. Táž společnost, která prodává semeno, prodává s ním i herbicid, vůči němuž je rostlina odolná, stejně jako chemické hnojivo. Teoreticky je tedy možné, aby jeden podnik diktoval výběr semen stejně jako výběr chemických postřiků, a tím přicházel k velkým ziskům.

Dalším znepokojujícím prvkem vývoje v řadě zemí jsou pokusy o patentování rostlin.

Situaci menších semenářských firem navíc komplikuje to, že vládní předpisy zkoušení nových odrůd a přiznávání licencí ještě zvyšují náklady, šlechticí programy jsou velmi drahé, a tak musí být hybrid prodán ve velkých množstvích, aby taková společnost měla vůbec nějaký zisk.

Posledním, nikoliv však méně významným dokladem nebezpečného technokratického vývoje je, že země společného trhu vypracovaly seznam odrůd, s nimiž je možno obchodovat. Variety, které nejsou na tomto seznamu, není dovoleno v zemích silné dvanáctky prodávat. V Anglii může být dokonce za pouhé pěstování takových rostlin uložena tvrdá pokuta.

A které rostliny nejsou zahrnuty do seznamu společného trhu?

  • stále více samosprašných a hmyzosprašných nehybridů,
  • krajová plemena, která se těžko definují a nejsou homogenní,
  • odrůdy, které se těžko určují a nejsou homogenní, tzn. široce adaptovaní kříženci,
  • odrůdy, které nesnášejí přepravu a nemohou být sklízeny mechanicky,
  • lokální odrůdy,
  • odrůdy adaptované na určité lokální klimatické podmínky,
  • speciální nebo málo známé plodiny jako roketa setá (Eruca sativa) nebo klaytonia prorostlá (Claytonia perfoliata),
  • odrůdy, které se odlišují od obvyklých požadavků konzumenta (například extrémně veliké zelí nebo tykve, žlutá, růžová nebo oranžová rajčata, modré brambory, bezhlávkový salát),
  • rostliny s velmi specifickým využitím, jako například jablka vhodná pouze na sušení nebo na moštování.

Všechny druhy rostlin, které byly vynechány z oficiálního seznamu společného trhu, jsou akutně ohroženy. Existují předpovědi, že v nejbližších několika letech vyhyne 90 % původních evropských odrůd zeleniny, jestliže neučiníme něco zásadního ke zvrácení tohoto trendu.

V tomto případě nemáme co do činění s malým semenářským podnikem a přátelským obchodníkem, ale s obrovským tlakem bohatých společností, které chtějí ovládat rostlinný svět. Odpor, který proti tomuto přístupu vzrůstá po celém světě, má logický základ v závislosti celého potravinového řetězce na rostlinách: bez semen není potravy!

A také země, která nekontroluje vlastní genofond, je odsouzena k politické a ekonomické závislosti na jiných.

Kolem problému genofondu se už v několika zemích s různou mírou úspěchu zformovaly politické skupiny. Pro ČSFR, kterou mohou potkat náhlé politické změny (například odraz opatření GATT - Všeobecná dohoda o tarifech a obchodu nebo prosazování regulací společného trhu), je životně důležité začít s ochrannými opatřeními co nejdříve, aby bylo zachováno živé dědictví země s dlouhou zemědělskou tradicí. Zítra už může být pozdě!

Státní genové banky jsou jen zřídka dostatečně vybaveny a personálně obsazeny, aby na tento úkol stačily samy. Často je okolní svět ubezpečován, že všechno je pod kontrolou, ale při pohledu zevnitř je zřejmé, že vládní programy nejsou dostatečně financovány. Ke všemu ještě značná část semen nesnáší zmrazení - například poslední výzkumy z genobanky USA ukazují, že 50 % zmrazených semen není schopno vyklíčit, že jsou dočista mrtvá. Téměř všechny vládní projekty potřebují pomoc nadšených zahradníků, kteří budou pěstovat
vzorky a obnovovat semena. Během posledních několika let se k této nevděčné práci přihlásily „zelené“ (grassroots) organizace, které ve světě rostou jako houby po dešti. Tyto organizace jsou obvykle volným seskupením zahradníků, kteří se spojili k prodeji a výměně semen a snaží se tak na poslední chvíli zachránit část našeho rostlinného dědictví. Často dosahují překvapivých úspěchů: například Seeds Savers Exchange ve Spojených státech má ve svém katalogu stejné množství odrůd, jaké je možno koupit u všech komerčních firem. Semena jsou pěstována v různých ekologických podmínkách a jsou zaznamenávány nejdůležitější informace o jejich růstu a možném využití. Vládní instituce začaly s tímto sdružením spolupracovat a nyní je zřejmé, že Seeds Savers Exchange přispívá hlavním dílem k zachování genetické diverzity kulturních rostlin v USA. V Evropě nejsou zatím podobná hnutí tak dobře organizována, ale přesto byl v posledních letech učiněn značný pokrok. Značně vzrostl zájem veřejnosti, a to zejména proto, že negativní vývoj nabyl odstrašujících rozměrů. Současně s tím se zahradníci těchto společností profesionalizují.

Věříme, že rolníci a konzumenti v ČSFR budou následovat naše první krůčky a pomohou tak zachránit svoje neocenitelné rostlinné dědictví. Pro zájemce připojujeme seznam adres s krátkými charakteristikami organizací západní Evropy. Bohužel se tyto spolky také potýkají s finančními obtížemi a je málo pravděpodobné, že by mohly poskytnout přímou finanční pomoc na rozvoj podobných programů v Československu.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu