Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Monitoring užovky stromové v oblasti Bílých Karpat


Mojmír Vlašín, č. 1/2016, s. 42-44
Jednou ze tří oblastí přirozeného výskytu užovky stromové v Česku jsou Bílé Karpaty, dalšími jsou Podyjí a Poohří.
Jednou ze tří oblastí přirozeného výskytu užovky stromové v Česku jsou Bílé Karpaty, dalšími jsou Podyjí a Poohří. Zdroj www.zachranneprogramy.cz

Užovka stromová Zamenis longissimus je druh hada, který se v posledních letech těší značnému zájmu jak ze strany odborné, tak i laické veřejnosti. Jedná se o druh, který u nás dosahuje severní hranice svého areálu, a proto se stává vhodným objektem pro mnohé studijní účely (např. Musilová et al. 2008). Na území Česka jde o druh kriticky ohrožený a dle červené knihy IUCN je v celkovém areálu hodnocena jako ohrožená. Jednou ze tří oblastí přirozeného výskytu tohoto hada v Česku jsou Bílé Karpaty.

Od roku 2010 provádím monitoring tradičních lokalit výskytu užovky stromové v oblasti Vlárského průsmyku. Jde především o Vlárský průsmyk - dřevosklad, Lom pod Okrouhlou a Sidonii. V roce 2012 přibyly lokality Sv. Štěpán - u mostu a Sv. Štěpán - lom, od roku 2014 ještě Bylnice - myslivna, Bylnice - oblouk trati, Bylnice - pila a nádraží. V některých lokalitách byla postavena roubená líhniště, která jsem také pravidelně sledoval. Na čtyřech lokalitách (Vlárský průsmyk - dřevosklad, Lom pod Okrouhlou, Sidonie a Sv. Štěpán - lom) byly založeny plochy tzv. bodového transektu (viz dále). Při průzkumu jsem používal metodiku Vlašín, Mikátová 2007, kterou jsem upravil na zdejší poměry, a metodiku Záchranných programů AOPK ČR, (Zachranne.programy.cz). Monitoring se tedy v jednotlivých letech lišil co do počtu sledovaných lokalit i co do počtu návštěv. Usuzovat z rostoucího počtu nálezů užovek stromových v této části Bílých Karpat na zvyšující se denzitu (populační hustotu) však rozhodně nejde, a to především proto, že počet sledovaných lokalit a počet kontrol v letech postupně narůstal.

V rámci monitoringu byla zaznamenávána zejména přítomnost všech jedinců užovky stromové, včetně novorozených mláďat, dále pak vaječných obalů nebo exuvií (svleček). Všichni nalezení jedinci včetně mláďat byli změřeni a zváženi za účelem získání podkladů pro srovnání jednotlivých lokalit, líhnišť a sezon. Všechny dospělé a subadultní užovky stromové byly nad to označeny zástřihy na břišních šupinách, aby bylo možno zjišťovat jejich migrace, případně odhadnout početnost populace. Jedinci ostatních druhů plazů byli pouze zaznamenáváni, případně fotograficky dokumentováni (bez odchytu a měření). Příležitostně a nepravidelně byly sledovány další biotopy, zejména s xerothermní vegetací, a skládky dřeva. Většina údajů jsou vlastní nálezy, s průzkumy mi pomáhali A. Krása, B. Mikátová, A. Máchal, V. Jál, J. Talaš, L. Soukupová a P. Papežík. Informace o výskytu poskytovali také místní obyvatelé zejména z obcí Svatý Štěpán a Sidonie.

Aby bylo možno objektivně srovnávat meziroční změny, bylo nutno použít čerstvě vyvinutou metodu bodového transektu (Vlašín a Mikátová 2015). Pro výzkum určitého území je třeba vytyčit transekt o délce 1 km a na jeho trase zafixovat minimálně 10 bodů. Pro větší území (nad 10 ha) je třeba takovýchto linií umístit více. Linie není vedena po přímce, ale po křivce, která může mít i kruhový či elipsovitý charakter. Body nemusejí být od sebe vzdáleny stejnoměrně, ale nejmenší vzdálenost by měla být 20 a nejdelší 200 metrů. Na každý bod se umístí úkrytová (nástražná) fólie o velikosti 1 × 1 m, ve dvou rozích fixovaná hřebíky dlouhými 200 mm s širokou podložkou a ve zbylých dvou rozích zatížená kamenem. Jako materiál se použije rybniční fólie z černého polyetylenu o tloušťce 0,6 mm. Pod ní je vhodné podle charakteru terénu umístit drcenou borku, štěpku, drobné kamínky a podobně, aby fólie neležela přímo na povrchu, ale aby mezi ní a povrchem země zůstávaly drobné skuliny. Každý bod transektu musí být v terénu označen tyčí o výšce 1 m s koncem obarveným signální barvou, aby v době vrcholné vegetace bylo možno terénní bod najít. Mezi instalováním transektu s fóliemi a prvním monitoringem by měla uplynout doba minimálně jeden měsíc. Optimální je instalace linie na podzim a zahájení výzkumu na jaře. Je to proto, že plazi začínají takové plochy využívat až po tom, co v terénu leží delší dobu.

Při monitoringu zoolog obchází body a zaznamenává všechny plazy viděné při obchůzce mimo fólie i pod nimi. Při příchodu k bodu odstraní opatrně oba kameny a fólii prudce zvedne. Plazy buď pouze vizuálně či fotograficky zaznamená, nebo odchytí do ruky pro další výzkum. Při každé pochůzce se znamenává teplota vzduchu při začátku a při skončení monitorovací návštěvy a také počasí. Při kvantitativním výzkumu je třeba počítat s více návštěvami za sezonu (duben-září), a to zhruba 2 kontroly měsíčně bez ohledu na aktuální počasí.

V roce 2014 byly podle této metodiky instalovány 4 bodové transekty (linie), a to v těchto lokalitách: dřevosklad Vlára, lom pod Okrouhlou, Sidonie a lom Svatý Štěpán. V každé lokalitě bylo instalováno 10 bodů s úkrytovými (nástražnými) fóliemi, které byly v sezonách 2014 a 2015 kontrolovány 8× až 18×. V roce 2014 bylo na všech bodových liniích zaznamenáno 111 plazů, v roce 2015 122 plazů. Užovka stromová byla v roce 2014 v rámci bodových transektů zaznamenána 8× (7,2 %), v roce 2015 byla nalezena 26× (21,3 %). Největší frekvenci měl slepýš východní (62,2 %, resp. 68 %). Méně se vyskytovaly užovka obojková (18,9 %, resp. 7,4 %) a užovka hladká (13,5 %, resp 4,1 %). Ještěrka obecná byla zachycena jenom jednou, je však třeba podotknout, že metodika je určena především pro výzkum hadů a slepýšů.

Většina nálezů jsou jedinci ukrývající se pod fóliemi, volně v roce 2014 jen 9 exemplářů (8 %), v roce 2015 16 exemplářů (13 %), průměrně 10,7 %. Ovšem do nálezů „volně“ jsou počítány také nálezy pod kůrou, dřevem, kamenem, pohozeným odpadem apod. Z tohoto meziročního srovnání už lze usuzovat na rostoucí populační hustotu, ale pro zachycení dlouhodobějšího trendu bude nezbytné sledovat úsek nejméně 5 let (tj. do roku 2018).

Nejvíce nálezů bylo v lokalitě Vlárský průsmyk - dřevosklad. Jde tedy o suverénně nejlepší lokalitu v regionu Bílých Karpat, a to přesto, že zde probíhala rekonstrukce vlakového nádraží. Správa CHKO BK mne určila jako biologický dozor pro investora (SŽDC), a tak nedošlo k výraznému zhoršení podmínek pro užovky stromové. Naopak, podařilo se vybudovat 16 metrů gabionů (drátokošů) jako kompenzační opatření v rámci stavby.

Přestože počet návštěv byl na jednotlivých bodových transektech různý, celkové množství nálezů plazů (všech druhů) bylo v obou sledovaných letech velice podobné. Výhledově by se měl počet návštěv sjednotit na 10, resp. 12 návštěvách ročně.

V roce 2015 jsem rozšířil průzkum o severní oblasti CHKO BK. Konkrétně šlo o katastry obcí Nedašov, Nedašova Lhota, Návojná, Střelná, Valašské Příkazy, Brumov, Poteč, Študlov, Lidečko a Vysoké Pole. Přes intenzivní průzkum (20 dnů v terénu, ale bez bodových linií) se však nepodařilo nalézt žádné užovky stromové, přesto jsem však získal cenná data o výskytu dalších druhů hadů. Úplnou náhodou byla však 3. července 2015 Františkem Šulganem nalezena v katastru Horní Bečvy na silnici I/35 na území CHKO Beskydy usmrcená jedna užovka stromová, což je zatím jediný doložený nález v Beskydech a zároveň nejsevernější nález na Moravě. Populace v Bílých Karpatech je plošně největší ze všech tří lokalit v ČR. Denzita je ovšem proměnlivá, nejvyšší se jeví v oblasti od Vlárského průsmyku do Bylnice, ale malé množství označených jedinců a zpětných odchytů (retrapů) neumožňuje přesnější odhad početnosti. Domnívám se však, že populace v oblasti Vlárského průsmyku v katastru obce Sidonie může dosahovat kolem 1 000 ks. Budování polopřirozených líhnišť a jejich monitoring jsou dobrou možností, jak propojit výzkum tohoto vzácného hada a praktická opatření na jeho ochranu.

Uvedené výzkumy byly prováděny za podpory Norských fondů, grantového programu Biodiverzita ČSOP, grantového programu Nadace Partnerství, z grantů Nadace Veronica a z prostředků AOPK ČR. Výzkum jsem prováděl na základě výjimky udělené SCHKO BK ze dne 21. 7. 2009.

Literatura

AOPK ČR, Záchranné programy.cz: Záchranný program užovky stromové (Zamenis longissimus) v České republice. 

Lác, J. (1970): K rozšíreniu a variabilite užovky stromovej (Elaphe longissima, Laur.). Ochrana fauny, Bratislava, 4: 19-27.

Mikátová, B., Vlašín, M., Zavadil, V. (2001): Atlas rozšíření plazů v České republice. AOPK ČR Brno: 257.

Větrovcová, J., Musilová, R., Zavadil, V., Mikátová, B., Vlašín, M., Škorpík, M. (2010): Záchranný program užovky stromové v České republice. Ochrana přírody 2010:1, 12-17.

Vlašín, M. (1984): Užovka stromová na Moravě. Vertebratologické zprávy, Brno: 98-102.

Vlašín, M., Mikátová, B. (2007): Metodika mapování výskytu plazů v ČR. Veronica, Brno, 39s.

Vlašín, M., Mikátová, B. (2015): Terénní výzkum plazů dostává ustálenou podobu. Zoo Report Profi, březen 2015, s. 1-4 (anglická a česká verze).

 
Tabulka nálezů
roklokalitnávštěvdospělých a nedosp.mláďatcelkemna návštěvu
2010 3   9   2   9 11 1,2
2011 3   7   5   2   7 1,0
2012 5 29   8   2 10 0,3
2013 5 42   9   6 15 0,4
2014 8 76 27 22 49 0,6
2015 8 77 36 18 54 0,7
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu