Čtení na tyto dny

Rok plný dnů

Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.

Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.

Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.

Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.

(Vít Obrtel)

 

Doporučujeme ke čtení

Příčiny ubývání opylovatelů v krajině

Jaromír Čížek, č. 3/2020, s. 2-4

Tvorba regionálních lučních směsí

Ivana Jongepierová, č. 3/2020, s. 8-9

Doufám v objevování stále nových krajin svého srdce

Jan Lepš, č. 3/2020, s. 30-31, pro předplatitele

Jan Lacina výtvarník

Ivo Dostál, č. 3/2020, s. 36-37, pro předplatitele

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Odkud je Kleť nejkrásnější?


Jan Lacina, č. 1/2016, s. 47

Svatomír Mlčoch a kol.: Kleť a Blanský les. Obraz krajiny, krajina v obrazech. Český svaz ochránců přírody, České Budějovice 2014, 116 s.

Zvykli jsme si, že běžnou propagací chráněných krajinných oblastí a dalších chráněných území jsou různě honosné publikace s dominancí barevných fotografií. V Českých Budějovicích na to šli jinak a jedinečně. K jihočeské metropoli nejbližší CHKO Blanský les přiblížili a oslavili knihou, jejíž podstatnou složkou jsou barevné reprodukce krajinomaleb. Autorskému kolektivu se podařilo shromáždit díla 41 výtvarníků a výtvarnic, kteří od konce 18. století až po současnost krajinu Blanského lesa s dominantní Kletí (1 084 m) zobrazovali realisticky, nebo se jejími malebnými strukturami nechali inspirovat k vlastním - někdy až abstraktním - vizím. Množství zobrazení svědčí o tom, že toto okrajové šumavské pohoří, vystupující nad plochou rybniční pánev, patřilo a dodnes patří k malířsky nejfrekventovanějším krajinám Česka. A právě zdaleka viditelná Kleť je - alespoň jako modravá kulisa na obzoru - hlavním objektem mnohých obrazů i grafických listů. Svou trochu tajemnou zadumaností diváka doslova vtahují panoramatické záběry jednoho z předních jihočeských malířů Oty Matouška (1890-1977), obdobně jako svým koloritem poněkud veselejší obrazy místních oblíbených tvůrců - Antonína Bednáře (1882-1967), Adolfa Trägra (1888-1965), Karla Valtra (1909-2006) a mnohých dalších. K objevným zajímavostem patří například akvarel od Bedřicha Schwarzenberga (1809-1885), budoucího arcibiskupa pražského, který roku 1823 zachytil knížecí výlet na atraktivní skalnatý vrchol Kletě (tehdy ještě bez kamenné rozhledny), spojený s drobným piknikem. Kromě Kletě zobrazili malíři i další části harmonické zemědělsko-lesní krajiny Blanského lesa - okolí Křemže, Kluku, Brlohu i údolí Vltavy, které tvoří jihovýchodní hranici současné CHKO.

Ve čtivém doprovodném textu několika autorů (kromě S. Mlčocha to jsou H. Rulíšek, V. Storm, F. Urban, K. Žifčáková, M. Minařík a kolektiv Správy CHKO Blanský les) se vhodně doplňují kapitoly krajinovědné s uměnovědnými. Celkově zdařilá kniha potěší a měla by se stát výzvou k obdobnému počinu pro ostatní naše chráněné krajinné oblasti, které zajisté také mají svoje malíře. Snad jen jediné doporučení na závěr. Určitě by stálo za to fotograficky konfrontovat zejména starší realistické krajinomalby se současným stavem jejich záběrů. Jsou stále stejně malebné, tedy malování hodny?

Informaci o knize, v jejíž tiráži nejsou náklad, cena ani místa prodeje uvedeny, najdete na adrese www.galerieklet.cz.

Jan Lacina

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu