Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Šumava v měnícím se klimatu


Jan Hollan, č. 6/2011, str. 18

Při diskusích o tom, jak si počínat v národním parku Šumava, nevycházejí účastníci z nové reality antropocénu, tedy období, v němž se hlavním geologickým činitelem stalo lidstvo. Jaká vegetace může existovat v podmínkách, kdy lidé nehospodaří, a jakou by bylo vhodné mít v hospodářských lesích, to je potřeba posuzovat jinak než historicky či z pohledu současného klimatu. Stabilní klima, jaké panovalo jen s malými, nepříliš rychlými proměnami po celý holocén, čili v době poledové, jsme již ztratili. V posledních desetiletích se klima i u nás rychle mění a změny se ještě zrychlí. Může za to složení ovzduší, jaké zde neexistovalo už mnoho milionů let, mnohem lépe tepelně izolující než kdykoliv ve čtvrtohorách. Planeta se ohřívá tempem desetkrát vyšším než na konci doby ledové.

Dnešní globální teplotní odchylka již přesáhla holocénní maxima a rychle se blíží teplotám v minulé meziledové době; v polovině století přesáhne všechna minulá čtvrtohorní maxima. Pak buď poroste dále, nebo se klima bude velmi měnit tím, jak bude okolní oceán ochlazován rozpadem ledových štítů Grónska a Antarktidy. Vedlo by to k orkánům takové rychlosti, jaká dosud nebyla zaznamenána.

Průměrná místní teplota je sice pro vegetaci velmi důležitá, ale změna o dva, tři kelviny by ještě sama o sobě nemusela být osudná. Horší je, že narůstá i variabilita klimatu, tedy četnost stavů velmi se lišících od průměrů pro dané roční období. Objevují se a budou stále hojnější i stavy, které v posledních staletích vůbec nenastávaly. To platí zejména pro období sucha spojená s nevídaně vysokými letními teplotami, a tedy i se zvýšeným výparem z půdy a transpirací rostlin. Nedostatek vláhy ohrožuje zejména smrkové porosty, nejsou-li na strmých severních svazích s hlubokými půdami. Souvislé vzrostlé smrčiny nebudou v budoucnu moci přežít gradace kůrovce, podpořené navíc zimami, které budou v průměru stále teplejší, s posunem od sněhových srážek k dešťovým, i když i s epizodami holomrazů. Čím dříve se smrčiny omladí a promění v porosty odolnější, tím lépe. I tak je jisté, že pokud nějaké lesy na hřbetech Šumavy přežijí do 22. století, budou vypadat úplně jinak než ve staletích minulých.

Dnešní péče o Šumavu, chceme-li ji zachovat v co nejpříznivějším stavu - a u lesů je potřeba myslet aspoň na století dopředu - by měla vycházet právě z takového nového úhlu pohledu. Platí to i pro lesnickou činnost všude jinde a nejen při péči o smrčiny, které u nás už nezbývá než považovat za holocénní relikt, který lze udržet jen málokde.


RNDr. Jan Hollan, Ph.D., (1955) - fyzik působící v Centru výzkumu globální změny AV ČR (předtím od r. 1970 na hvězdárně v Brně), jhollan(zavináč)amper.ped.muni.cz

 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu