Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Stanislav Lolek, Rapsodie volné přírody


Bohdana Fabiánová, č. 2/2016, s. 46

Stanislav Lolek, Rapsodie volné přírody
Galerie výtvarného umění v Hodoníně 13. 4. - 26. 6. 2016

Naposledy se samostatná výstava děl Stanislava Lolka (1873-1936) konala v Domě umělců před téměř čtyřiceti lety. Hodonínská galerie uspořádala mimořádně celistvou a kompletní přehlídku děl tohoto významného malíře a jednoho z nejvýraznějších mařákovců k 80. výročí jeho úmrtí.

Co říci o výstavě a neopisovat katalog. První, co mě napadlo - Když vezme do ruky štětec mistr, tak ani zátiší s jeleny, liškami a další zvěří na paloucích v lese nemusí vyznít banálně.

Lolkovy obrazy berou dech. Jsou to totiž obrazy malíře srostlého s přírodou. Ještě dříve, než se v malování vzdělával, byl malířem krajiny svého srdce - stromů, lesa, luk a pastvin, přírody divoké i přetvořené člověkem - „… Červená nebo modrá tužka, zelený nebo červený inkoust, nějaká živá barva, to mi působilo přímo fyzickou rozkoš.“ A přitom nebyl Lolek ani bohém, ani snílek. Byl si vědom nutnosti pevné půdy pod nohama a pragmatické nutnosti obživy, a tak spojil tuto nutnost se svou člověčí sounáležitostí s přírodou a stal se lesníkem. Jeho talent ale nezůstal bez povšimnutí a nejen ze své bytostné potřeby malovat, ale i na naléhání přátel začal studovat krajinářskou školu na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Julia Mařáka a po jeho smrti ještě krátce u Rudolfa Ottenfelda. Na Hlávkovo stipendium odjel na studijní pobyt do Mnichova.

Po návratu se věnoval již jen výtvarné tvorbě. Pobýval na severu Moravy a v jižních Čechách, skicoval zvířata v zoologických zahradách v Drážďanech a Berlíně, zúčastňoval se honů v Bukovině a v Rusku, zvířata nejen kreslil a maloval, ale i střílel - zubry, medvědy, losy a jeleny. Ilustruje Knihu džunglí R. Kiplinga nebo dobrodružné knihy J. O. Curwooda. Lolkova didaktická vyobrazení zvířat vyučovala středoškolskou mládež ze stránek „Živočichopisu“ profesora Františka Polívky nebo ze školních zoologických obrazů. Z podnětu Jaromíra Johna měl nakreslit pro Lidové noviny pár kreseb „zvířátek“. Nakreslil veselé obrázky Kmotry lišky a Rudolf Těsnohlídek napsal textíky, kterých byl celý příběh, a tak Lolek dokreslil i lištičku, teď už měla jméno Bystrouška. Že by první komiks u nás?

A samozřejmě maloval. Mistrně symbolistní náladové krajiny i prozářené imprese, od jara do podzimu na cestách se skicákem a malířskými potřebami, v zimě v pražském ateliéru na Vinohradech v Chodské ulici. Člen pražského Mánesa a spoluzakladatel Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně - s Aloisem Kalvodou, bratry Úprkovými a Jaroškovými, Romanem Havelkou a dalšími.

Na výstavě je představeno více než 130 obrazů, grafik a kreseb ze všech fází Lolkovy tvorby. Zapůjčeny byly z prestižních českých i moravských galerijních sbírek i od řady soukromých majitelů. K výstavě byl vydán katalog a jak velí v hodonínské galerii tradice, je to katalog s vysokou úrovní výtvarnou i obsahovou.

Výstava bude k vidění také v Uherském Hradišti v Galerii Slováckého muzea od 14. 7. do 16. 10. 2016.

Bohdana Fabiánová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu