Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Cena Josefa Vavrouška pro Bedřicha Moldana a Daniela Pitka


Tomáš Růžička, č. 3/2016, s. 45-46
Bedřich Moldan (vpravo) a Daniel Pitka, letošní laureáti ceny Josefa Vavrouška.
Bedřich Moldan (vpravo) a Daniel Pitka, letošní laureáti ceny Josefa Vavrouška. Foto archiv Nadace Partnerství

Nadace Partnerství v letošním roce již po dvacáté udělovala Cenu Josefa Vavrouška. Od tohoto jubilejního ročníku začala udělovat ceny dvě: za dlouhodobý přínos životnímu prostředí a za výjimečný počin. Celkem bylo nominováno 21 kandidátů a nutno dodat, že vybrat mezi nimi pouhé dva, coby nositele Ceny Josefa Vavrouška, bylo docela obtížné.

Strážce Milešovky

Letos se poprvé udělovala cena za výjimečný počin. Je udělována za aktivitu v oblasti praktického prosazování udržitelného způsobu života, ochrany přírody a životního prostředí, která je v regionu nebo oboru mimořádná, odvážná, novátorská nebo jinak výjimečná. Oceněn může být kandidát jak za ukončenou, tak i za stále probíhající aktivitu, uskutečněný počin nebo realizovaný výjimečný projekt. Za výjimečný počin získal cenu Josefa Vavrouška podnikatel a zemědělec Daniel Pitek.

Na vlastní náklady a na rozsáhlém území několika stovek hektarů obnovuje krajinu kolem Milešovky, která byla v minulosti těžce zkoušená, vrací jí původní rozmanitost i zapomenutou strukturu. Veřejně se angažuje v místních i celostátních kauzách spojených s ochranou přírody. Jeho úsilí jde ruku v ruce s občanskou angažovaností a je ukázkou skvělé spolupráce podnikatele, zemědělce a aktivního občana s odborníky na životní prostředí.

Hospodaří na šesti stech hektarech pozemků v okolí Milešova, Černčic i Bílky. Všechny své pozemky vyčistil od náletových dřevin a mrtvých stromů. Když se mu ale nějaké vzrostlé nálety líbily, nechal je v krajině v podobě solitérů či remízků. Na loukách vytrhal odvodňovací skruže, čímž vznikly tůně plné života. Takto založil už 30 tůní, v plánu má dokonce v okolí Milešova vybudovat 15 rybníků. Protože krajinu mění ve velkém, konzultuje své kroky s odborníky a důležitým vodítkem jsou pro něj i staré mapy. Zvyšování diverzity krajiny a její retenční schopnost oceňuje třeba ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR Střední Čechy Jaroslav Obermajer: „Měl jsem možnost vidět, co všechno může dělat zemědělec pro přírodu, pokud nekouká pouze na vlastní zisky. Mnoho tůní na místě bývalých odvodňovacích zařízení vybudoval Dan vlastně sám a dnes tam postupně nachází opět místo pro život mnoho druhů živočichů, které jsme jinde z krajiny vyhnali.“

Profesor a politik se světovým nadhledem

Za dlouhodobý přínos životnímu prostředí získal Cenu Josefa Vavrouška Bedřich Moldan. Pro některé bylo ocenění překvapením, protože si mysleli, že univerzitní profesor a bývalý ministr již tuto cenu dávno má mezi ostatními, která získal za svou nepřehlédnutelnou činnost, angažovanost a odbornost. Jiří Francek, předseda správní rady Nadace Partnerství v laudatiu na Bedřicha Moldana mj. řekl: „Bedřich si nikdy nenašel čas psát, mluvit či vyjadřovat se k nepodstatným, nedůležitým pseudoproblémům, které tak často zaplavují média. Naopak nikdy neváhal pustit se do polemik, v nichž viděl smysl, které přinesly nový pohled na diskutovaný problém a obohatily tak pečlivého čtenáře nebo posluchače. Bedřichova dlouhodobá vytrvalost, trpělivost a odbornost, když v debatách vedených zejména ve skeptických Čechách vysvětluje příčiny a důsledky změny klimatu, jsou přímo legendární.“ Bedřich Moldan výrazně ovlivňoval a dosud ovlivňuje odborné debaty o životním prostředí ať již jako ministr, senátor, či představitel různorodých organizací. Jeho význam výrazně přesahuje hranice malé České republiky. Bedřich Moldan byl členem prestižních orgánů OSN - Komise OSN pro udržitelný rozvoj, pracovní skupiny pro Millenium Ecosystem Assesment nebo Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Dlouhou dobu předsedal vědecké radě Evropské agentury pro životní prostředí.

A ocitujme ještě Ladislava Mika, zástupce ředitele Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele Evropské komise, který o Bedřichu Moldanovi napsal: „Vždy dokázal v politice prezentovat ekologickou problematiku způsobem, který si našel cestu i do stran, které nemají environmentální problematiku mezi svými hlavními tématy. Soustavně, srozumitelně a věcně dokázal a stále dokáže čelit často demagogickým argumentům oponentů ochrany klimatu či přírody a divočiny. Bez jeho trpělivé práce v politických kruzích by řada zákonů nedopadla, nebo dopadla (ještě) mnohem hůře, než se stalo.“

Dlouhodobý přínos a další

Mezi nominovanými za dlouhodobý přínos byli manželé Leo a Zuzana Burešovi, botanici a praktičtí ochránci přírody z Jeseníků. Nominováni byli za svůj zásadní přínos pro poznání květeny Jeseníků a praktickou ochranu přírody především ve Velké kotlině. Profesor Kalifornské univerzity Marcel Rejmánek o nich řekl: „Dvojice Leoš a Zuzana Burešovi je fenomén v české ochraně přírody něčím naprosto unikátní, stejně tak jako Velká kotlina v Hrubém Jeseníku, která je unikátní hodnotou v evropské přírodě. Hlavním příspěvkem k ochraně jedinečné vegetace ve Velké kotlině je ale Leošova a Zuzanina organizace dobrovolníků, kteří pravidelně kosí trávní porosty. Bez pravidelného kosení by byla druhově bohatá společenstva redukována na monodominantní porosty borůvčí a několik málo druhů klonálních trav.“

S touto dvojicí pomyslně soupeřila i Helena Vlašínová, propagátorka přírodních zahrad a permakultury, autorka knihy Zdravá zahrada a vysokoškolská výzkumná pracovnice. Všichni, kdo ji nominovali, se shodli v jedné věci, a to, že je inspirující chodící studnice vědomostí a zkušeností v oblasti pěstování rostlin a ochrany přírody, která vrozenou skromnost a nabytou odbornost spojuje navíc s velmi lidským přístupem. „Její trpělivost, moudrost a zároveň humor by se měly množit jako (přinejmenším) lebeda na poli,“ řekla o ní jedna z podporovatelek.

Rozsah tohoto článku nedovoluje popsat všechny nominované, ale na jedno jméno bychom ve Veronice neměli určitě zapomenout - Richard Medal. Rišo, v pravém slova smyslu Čechoslovák, žije v Trenčíně, kde se mu daří bez politické a finanční podpory udržet na vysoké odborné i pedagogické úrovni nejen Centrum environmentálních aktivit, ale též celoslovenskou environmentální síť Špirála a výtečný ekopedagogický časopis ĎalEKOhľad. Brněnský nestor ekologické výchovy Aleš Máchal o něm řekl: „Jeho nepřetržité úsilí o zachování a posílení pozice environmentální osvěty na Slovensku patří k oněm zásadním činům, které lze právem řadit mezi nenahraditelné.“

Výjimečný počin a paleta barev

Pestrost lidí, nominovaných za výjimečný počin je jak paleta barev: od úředníků veřejné správy, podnikatele, zemědělce, publicisty až po provozovatele internetového zpravodajství o životním prostředí - Ekolist.cz. Za obsáhlou publicistickou činnost z historie Jeseníků a Beskyd a za pokoru a skromnost byl například nominován Petr Andrle.

Za praktickou revitalizaci zemědělské krajiny jižní Moravy získal nominaci Petr Marada, který na katastru Šardic obnovil remízky, vysázel stromy a zatravnil ornou půdu, aby snížil erozi, která je zde jednou z nejvyšších v zemi. Starostka Šardic paní Blažena Galiová shrnula jeho odvážný čin takto: „Tento čin byl novátorský a stal se inspirací pro další začínající zemědělce i pro naši obec, která začala postupně s realizací dalších společných opatření. Nebylo to vůbec jednoduché, zastupitelstvo i občané řadu věcí nechápali a nedovedli si vůbec představit, co z realizovaných opatření vzejde. Nyní i sami zemědělci přiznávají, že realizace projektů měla smysl. Výsledkem je zlepšení životního prostředí, zvýšení prostupnosti v krajině a celkové zlepšení stavu dosud zcela intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny.“

Radim Pešek z Bojkovic je dalším, kdo si vysloužil nominaci za obnovu sadů a za návrat tradičních odrůd ovocných stromů do českých a moravských zahrad. Pro navrácení tradičních odrůd do zahrad a sadů v celé republice vykonal neuvěřitelné dílo. Zavedete-li s kýmkoli řeč na pěstování ovocných stromů, nejpozději ve třetí větě zjistíte, že samozřejmě zná „staré odrůdy.org“ a Radima Peška, že si od něj už všechno možné objednal a že to dorazilo v perfektním stavu.

Jistě znáte firmu obchodující s bylinkami a různými čaji - Sonnentor. Její majitel a jednatel Tomáš Mitáček byl navržen na cenu za unikátní ekologický vzdělávací program. Ale jak Tomáš Mitáček dodává: „Je to zásluha celého týmu spolupracovníků, v čele s Josefem Dvořáčkem.“ Kombinace zajímavých exkurzí do výroby umožňujících porozumění celému zemědělskému cyklu, zážitkových programů, bylinkových trhů, čajovny a nedávno dokončené přírodní zahrady se sluneční vyhlídkou zapojují všechny smysly a vytvářejí neobyčejně účinný vzdělávací a motivační mix nejen pro ekologické spotřebitelství, ale také pro odpovědné podnikání.

Letos vůbec bylo nominováno hned několik podnikatelů, kteří přispívají k ochraně životního prostředí. Dalším je Libor Musil, majitel firmy Likos, která v loňském roce postavila ve Slavkově u Brna unikátní centrum LIKO-NOE, které ukazuje využití šetrných technologií a je zcela pionýrské ve využití zelených fasád, kořenových čistíren a uzavřeného koloběhu vody. Nejcennější je koncepce čištění vody s využitím nejen kaskády klasických kořenových čistíren, ale také unikátní fasádní kořenové čistírny a dočišťování vody při zavlažování zelené fasády. Její rozloha 165 m2 je v českých podmínkách zcela rekordní.

Nelze zde popsat všechny nominované, proto odkazuji zvídavé čtenáře na www.cenajosefavavrouska.cz, kde jsou informace o všech jednadvaceti nominovaných v letošním roce. Cena Josefa Vavrouška si znovu našla své výrazné laureáty a ukázala, že kandidátů na tuto cenu je i do budoucna hodně. A to je optimistické zjištění!

Tomáš Růžička
výkonný ředitel Nadace Partnerství

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu