Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Jedlička v květináči – opravdu živý vánoční stromek


Radka Matějíčková, č. 4/2016, s. 46-47

Je to smutný pohled, když se na začátku ledna procházíte městem a kolem popelnic leží uschlé vánoční stromečky. Leckoho napadne, jestli by to nešlo zařídit jinak. Máme kvůli několika týdnům vánoční radosti takové množství odpadu vůbec zapotřebí? Proč radši stromeček nevrátit do lesa? Na druhou stranu se podívejme na ten dnešní les. Původní druhy našich dřevin vytlačil lesník smrkem a tím snížil rozmanitost lesa a ekologickou hodnotu lesních porostů. Pomalu rostoucí jedle bělokorá, která by měla tvořit velkou část našich hvozdů, tak byla vlivem intenzivního hospodaření z lesů téměř vypuzena.

O stromku plastovém a řezaném

Existuje několik možností, jak se můžeme k tradici domácího vánočního stromu postavit. Úplně nejjednodušší je nemít stromek žádný a charakteristickou vůni nahradit ozdobeným chvojím. Prodávané větvičky jsou často odpadem z lesní těžby a jejich zužitkování v čase vánočním tedy nemá žádný negativní dopad.

Tvrzení, že umělý smrček je nejekologičtější variantou, protože jej můžeme použít více let za sebou, bylo již několikrát vyvráceno. Jehličí plastových stromků je vyráběno z PVC, při jehož energeticky náročné produkci vzniká mnoho škodlivin, které se mohou uvolňovat do prostředí i ze samotného stromku; PVC není možné ani recyklovat. I při trvanlivosti umělého stromku 10 let je pořízení postupně deseti přírodních stromků stále environmentálně příznivější variantou.

Nejrozšířenější podobou vánočního stromku je stromek položivý, řezaný. Ročně se jich v České republice prodá přibližně 1 milion kusů. Problematickým bodem řezaných stromků je jejich dovoz ze zahraničí, jenž nese negativní dopady spojené s kamionovou dopravou. Jestliže se tedy rozhodneme pro alternativu řezaných stromků, měli bychom dát přednost stromkům vypěstovaným u nás. Český původ má necelá polovina nabízených stromků, zbývající větší část je pak dovážena z jiných zemí Evropy; největším dovozcem je v současnosti Dánsko. České i dovozové stromky obvykle pochází ze speciálních plantáží. Pokud jsou takové plantáže na zemědělské půdě či pod vedením vysokého napětí, kde vzrostlý les být nemůže, nelze proti tomu z environmentálního hlediska nic namítat.

To ovšem stále nic nemění na skutečnosti, že milion uřezaných stromků se po svátcích stává odpadem. Kdyby se jen jedno procento stromků stalo sazenicí, znamenalo by to vysazení asi 10 000 stromků. Stále více rozšířenou alternativou se stává pořízení živého stromku přesazeného do kontejneru. Naprostá většina těchto stromků prodávaných v květináči ale není určená ani vhodná pro výsadbu. Jejich kořeny jsou příliš zkráceny, výsadbu tedy nepřežijí. A do lesa ostatně ani jako nepůvodní dřeviny tyto stromy nepatří.

Jedlička v květináči

Existuje pak ještě jedna volba: použití sazenic v květináči, kdy vánoční stromečky mohou na jaře vytvořit základ nového lesa. Stromek je pak brán jako živá bytost, a ne jako pouhé spotřební zboží. Lidé si stromeček zakoupí a při správné péči a pravidelném přesazování jej mohou na Vánoce používat mnoho let. Sazenice je sice v prvních letech menší, než lidé od vánočního stromku očekávají, radost jim ale může udělat tím, že se po vysazení ujme například na zahradě. Čím starší a větší sazenice totiž je, tím větší je riziko jejího úhynu. Pro zájemce, kteří nemají možnost se o stromek přes rok postarat ani jej nemohou nikam vysadit, se nabízí výsadba sazenic na pozemky někoho jiného - například městských lesů.

V Brně je již mnoho let zaveden prodej jedliček v květináči a organizována jejich společná výsadba v Lesích města Brna či Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny. Na akci se podílí víc než deset environmentálních a ekovýchovných organizací a spolu s nimi také lesníci, kteří zajišťují jak samotné jedličky, tak místo pro jejich jarní vysazení. Zájem veřejnosti roste každým rokem, proto Ekologický institut Veronica vydal návod, jak celou akci uspořádat i na dalších místech České republiky.

Nechejte se inspirovat a stáhněte si publikaci na www.veronica.cz/jedlicky.
Aktualizováno v listopadu 2018:
Nyní prodává jedličky naše sesterská organizace Nadace Veronica. Více na
http://nadace.veronica.cz/page/posts/jedlicky-v-kvetinaci-v-prodeji-v-nadacnich-obchodech-343.php

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu