Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Navrhujeme k ochraně. Osudy třinácti návrhů


Antonín Buček, Karel Hudec, č. 2/1987, str. 13-14

Srovnáme-li přehled brněnských vyhlášených chráněných území se seznamem lokalit zasluhujících ochranu, snadno zjistíme, že dosavadní postup vyhlašování byl příliš pomalý. Při dosavadním tempu by legislativní zajištění všech více než 40 cenných území trvalo více než 50 let. To už by mnohé přírodní hodnoty byly narušeny zbytečnou devastací nebo dokonce nenávratně zničeny. Příklad efektivního postupu poskytuje Praha. Na území hlavního města mají legislativně zajištěnou ochranu již dvě třetiny ze zjištěných 90 významných lokalit, to znamená 3 procenta správního obvodu.

Měli jsme dobrý pocit uspokojení, když jsme v roce 1984 předávali odboru kultury Národního výboru města Brna odborné podklady pro vyhlášení 13 dalších lokalit za chráněná území. Zpracovali je členové sekce ochrany přírody MěV ČSOP a nebyla to práce jednoduchá. Všichni jsme si mysleli, že se nám už alespoň zčásti podařilo splatit dluh, který vznikl tím, že se až dosud dobrovolní i profesionální ochránci přírody o brněnskou přírodu dostatečně nezajímali. Na základě odborných podkladů dokončil Stavoprojekt, závod Brno-město, v červenci 1986 zpracování definitivních podkladů, zahrnujících i výpisy z evidence nemovitostí a další potřebné náležitosti, takže k předložení návrhů na zřízení chráněných přírodních výtvorů chybělo jediné - souhlas majitelů nebo uživatelů pozemků.

Dva návrhy chráněných území (Bitýšská bažina a Svratka nad soutokem se Svitavou) byly zamítnuty na žádost Povodí Moravy již v přípravném řízení, neboť se zde výhledově budou provádět úpravy a rekonstrukce. S vyhlášením chráněného území Stará řeka u Modřic nesouhlasí Generální ředitelství Potravin Brno, „poněvadž se jedná o umělé vodní dílo - mlýnský náhon, který v rámci povinností správce nutno udržovat v provozu“. Počítá se s generální opravou náhonu včetně zpevnění břehů a dna. Zde lze doufat, že se podaří prosadit kompromisní řešení a zachovat druhově bohatý břehový porost, poskytující v bezlesé agrární krajině útočiště zvěři i ptákům, z nichž se zde vyskytují tak vzácné druhy, jako je moudivláček lužní. Velká Klajdovka je poslední zbytek jižních svahů Hádů s výskytem zbytků cenných teplomilných společenstev s dubem šípákem, dřínem a ještěrkou zelenou. Návrh na trvalé zajištění ochrany narazil na to, že se zde počítá s vybudováním lyžařského svahu s vlekem. Účelnost tohoto zařízení na teplém, slunném jižním svahu vzbuzuje pochyby.

Příkladně se zachovala Technická a zahradní správa města Brna, která bez průtahů souhlasila s ochranou Mahenovy stráně - skalnatého svahu od Červeného kopce do údolí Svratky, kde se na jediném místě v Brně vyskytuje vřes. Opačný přístup se projevil při projednávání návrhů chráněného území Netopýrky, jednoho z nejbohatších nalezišť rostliny, která se stala symbolem ochrany brněnské přírody - koniklece velkokvětého. Tato jedna z mála zachovaných lokalit stepního charakteru v severní části Brna je dlouhá léta využívána pro botanická cvičení posluchačů UJEP a v jarním období obdivována občany z nedalekého sídliště Komín, které jinak zelení příliš neoplývá. Vlastník pozemků s vyhlášením zásadně nesouhlasí, neboť zde má být rozšířena zahrádkářská kolonie. Tady kompromis nebude možný. O absenci ekologického myšlení svědčí věta pronesená při jednání: „Tak si ty koniklece pěstujte někde jinde.“ Tady je potřeba připomenout, že koniklec je rostlina chráněná a že její ničení může být podle zákona ČNR č. 65/1986 potrestáno pokutou do 1000 Kčs občanovi nebo do 100 000 Kčs organizaci. Doufejme, že se v případě Netopýrek najde rozumné řešení a že i v případě dalších lokalit uživatelé a vlastníci nebudou ztěžovat práci odboru kultury Národního výboru města Brna, který vyhlašování nových chráněných území zajišťuje. Jen tak bude možno splnit jeden z důležitých bodů „Koncepce ochrany a tvorby životního prostředí ve městě Brně na 8. pětiletku s výhledem do roku 2000“ - rozšíření sítě maloplošných chráněných území.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu