Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Jak si cení česká společnost čápa černého aneb Proč ekonomové hodnotí biodiverzitu a ekosystémové služby


Jan Melichar, č. 2/2011, s. 8-9

Ekonomické hodnocení přírodních zdrojů

Pro správné rozhodování v oblasti managementu přírodních zdrojů a ekosystémových služeb je důležité znát hodnotu biodiverzity nebo výši společenských přínosů jednotlivých funkcí ekosystémových služeb, případně jejich ztrát. K hodnocení lze přistupovat z ekologické nebo ekonomické perspektivy, nebo kombinací obou pohledů. Ekonomické hodnocení přírodních zdrojů patří mezi velké výzvy, kterým čelí environmentální ekonomové od 70. let minulého století. Podporují a prosazují je světové organizace jako OECD, Světová banka, americká Agentura pro ochranu životního prostředí, Evropská komise či Evropská agentura pro životní prostředí. Hodnoty přínosů či ztrát biodiverzity a ekosystémů zahrnují do analýzy nákladů a užitků, a využívají je při posuzování environmentálních projektů či programů, vyčíslování škod na přírodních zdrojích, sestavování environmentálního účetnictví nebo při tržním uplatnění ekosystémových služeb.

Preference lidí jsou základ

Ekonomické hodnocení ekosystémových služeb vychází z hodnotového systému jednotlivců, který je závislý na jejich preferencích. Základním ekonomickým předpokladem je, že jedinec uskutečňuje spotřební rozhodnutí, při kterých maximalizuje svůj užitek. Rozhodnutí spotřebitele odráží výši užitku plynoucí ze spotřeby statků a služeb dostupných na běžných trzích, ale také užitek z kvality biodiverzity a ekosystémových služeb. Při samotném odhadu ekonomických hodnot zjišťujeme, čeho je spotřebitel ochoten se vzdát nebo kolik zaplatit za určitou úroveň biodiverzity nebo ekosystémové služby.

Ekonomické hodnocení spoléhá na vyjádření účelové neboli instrumentální hodnoty. Argumentem pro odhad této hodnoty, v porovnání s konceptem vnitřní hodnoty, je skutečnost, že biodiverzita a ekosystémové služby jsou účelné z hlediska produkčních a spotřebních příležitostí, které poskytují lidské společnosti. V ekonomickém smyslu je hodnota výsledkem vzájemného působení subjektu, tj. člověka, a objektu, v našem případě úrovně ekosystémové služby. Peněžní hodnocení je považováno za demokratický přístup, který umožňuje rozhodování o veřejných otázkách, včetně těch, které ovlivňují stav a kvalitu ekosystémů. Takto v penězích vyjádřený indikátor slouží jako společná jednotka pro porovná- ní a hodnocení alternativních opatření na ochranu ekosystémů.

Jaké kategorie biodiverzity ekonomové hodnotí

Peněžní hodnocení biodiverzity a ekosystémových služeb může být realizováno různými způsoby podle toho, jakou ekonomickou hodnotu biodiverzity oceňujeme, a zda pro danou kategorii existuje trh, či nikoliv. Ekonomickou hodnotu biodiverzity je možné klasifi kovat do čtyř kategorií. První typ hodnot představují přínosy plynoucí z ekosystémových služeb, které podporují život. Druhou hodnotovou kategorií jsou přínosy spojené s ochranou přírodních stanovišť, které mohou být spojené s rekreací. Třetí hodnotová kategorie začleňuje přínosy spojené s využíváním biologických materiálů např. pro farmaceutické účely. Čtvrtou kategorií jsou pasivní nebo neužitné hodnoty biodiverzity, které představují morální postoj člověka vůči ostatním druhům, dále filantropické hodnoty a hodnoty odkazu.

Jak tyto hodnoty měřit

Nejjednodušším způsobem, jak peněžně ohodnotit některé kategorie biodiverzity, je využití tržních cen. Za měřítko indikující hodnotu biodiverzity lze využít např. hodnotu kontraktů o bioprospectingu uzavřených mezi farmaceutickým průmyslem a vládními institucemi. Pro většinu hodnotových kategorií však stanovení peněžní hodnoty není jednoduché z důvodu absence trhu. V tomto případě existují dva přístupy, které zjišťují preference dané ekosystémové služby spotřebiteli. Jedná se o přístup odhalených preferencí a přístup vyjádřených preferencí.

Prostřednictvím odhalených preferencí zjišťujeme reálné chování spotřebitelů na některém reálném trhu, který je provázán s environmentálním statkem nebo službou. V tomto případě můžeme vycházet z cestovních nákladů, hédonické ceny, obranných výdajů a produkční funkce. Cestovní náklady odhadují ekonomickou hodnotu rekreační lokality na základě analýzy cestovních nákladů, které vynakládají návštěvníci na cestu do dané lokality. Smyslem hédonického přístupu je odvodit, jak se mění cena bydlení např. v souvislosti se změnou kvality zeleně v místě bydlení. Prostřednictvím obranných výdajů může být odhadnuta hodnota snížení hladiny hluku na základě výdajů domácností na jejich protihluková opatření. Na základě produkční funkce můžeme sledovat, jak úroveň znečištění ovlivňuje množství zemědělské produkce.

Druhý přístup, vyjádřené preference, je založen na přímém dotazování lidí, jakou mají pro ně ekosystémové služby hodnotu. Zde se používá metoda podmíněného hodnocení výběrového modelování, které předpokládá, že spotřebitel neodvozuje uspokojení ze zboží samotného, ale z vlastností či atributů, které zboží poskytuje.

Příklady z českého prostředí

Za české studie zaměřené na hodnocení druhové rozmanitosti je možné uvést hodnocení existenční hodnoty čápa černého a hodnocení estetických hodnot lesních ekosystémů, které byly realizovány Centrem pro otázky životního prostředí v roce 2007 v rámci výzkumného projektu pro Ministerstvo zemědělství. Existenční hodnota byla zjišťována ochotou české populace platit, že tento druh na území České republiky v budoucnosti nevyhyne. Odhadnutá hodnota metodou podmíněného hodnocení byla 798 až 815 Kč za osobu a rok. Dalším příkladem je studie na odhad estetických hodnot lesních ekosystémů v Jizerských horách, kdy byla využita metoda výběrového experimentu mezi rekreanty tohoto území. V porovnání se vzrostlým smrkovým porostem byl bukový typ porostu hodnocen o 44 Kč za osobu a návštěvu více. Překvapivě návštěvníci hodnotili pozitivně i malý smrkový porost (o 40 Kč více než smrkový vzrostlý porost), což vyjadřuje jejich preference k výhledům po krajině. Naopak mrtvý smrkový les byl hodnocen negativně, návštěva v tomto prostředí snižuje požitek z rekreace o 216 Kč na osobu a návštěvu.

Variabilita výsledků studií na hodnocení biodiverzity

Studie, které se zaměřují na ekonomické hodnocení biodiverzity a ekosystémových služeb, však k jednoznačným peněžním odhadům nevedou. Důvodem je značná variabilita v odhadech jednotlivých hodnotových kategorií biodiverzity a hodnot ekosystémových služeb. Jak přibližuje tabulka, odhad hodnoty těchto funkcí je závislý na kategorii oceňované biodiverzity a její úrovni, dále na typu odhadované hodnoty a typu použité metody.

Biodiverzita a ekosystémové služby ovlivňují blahobyt jednotlivců, poskytují společnosti celou řadu přímých a nepřímých užitků. Na druhou stranu společnost prostřednictvím řady ekonomických aktivit ovlivňuje úroveň těchto služeb, s rostoucí populací a intenzivnějším využíváním přírodních zdrojů dochází k poklesu a ke ztrátě biodiverzity a ekosystémových služeb. Z ekonomického pohledu je možnou příčinou degradace těchto funkcí selhání trhu, kdy tržní ceny nereflektují celou řadu přínosů, které plynou z ekosystémových služeb společnosti.

Selhání trhu v případě ekosystémových služeb dává prostor pro uplatnění široké škály environmentálních nástrojů, dotacemi a daněmi počínaje a přesně vymezenými vlastnickými právy konče. Hodnotu biodiverzity a ekosystémových služeb je důležité znát právě proto, aby tyto ekonomické nástroje správně fungovaly.
 

Vybrané odhady hodnot biodiverzity (Kč v cenách roku 2008)
Úroveň biodiverityTip hodnotyRozmezí hodnot
Genetická a druhová rozmanitost bioprospekting 39 - 701 mil.
jeden druh 160 - 4 354 domácnost/rok
více druhů 394 - 5 291 domácnost/rok
Ekosystémy a přírodní stanoviště suchozemská společensva 592 - 2 214
přímořská společenstva 197 - 1 118 domácnost/rok
mokřady 175 - 2 105 domácnost/rok
rekreační oblasti od: 503 za návštěvníka a výlet až do: 5,6 mld./rok
Funkce ekosystémů čisticí funkce mokřadů 8 - 26 mil.
protierozní funkce 9,9 mld./rok
kvalita vody 14,5 mld./rok

Ing. Jan Melichar, Ph.D., (1975) je výzkumným pracovníkem Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze v oblasti environmentální ekonomie, jan.melichar(zavináč)czp.cuni.cz.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu