Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Ekosystémové služby přirozené a transformované říční nivy


David Pithart, č. 2/2011, s. 10-11
spoluautoři: Křováková, K., Žaloudík, J., Dostál, T., Weyskrabová, J., Dušek, J. a Hejzlar, J.

Jednou ze zásadních rolí konceptu ekosystémových služeb by mělo být zkvalitnění rozhodovacích procesů ohledně optimálního využití území. Celostnější pohled na ekosystém a krajinu a jejich rozmanité funkce by měl generovat otázky: Vyváží jednostranné využití daného území k produkčním účelům ztrátu či redukci jeho dalších ekosystémových funkcí a služeb? Nebo: Jak lze vyčíslit ztrátu retenčního prostoru v říční nivě jejím zastavěním a ohrázováním? Případně konkrétněji: Vyrovná zisk z intenzivní zemědělské produkce v povodí Želivky kontaminaci vodního zdroje živinami a jeho následnou eutrofizaci? Odpovědi nejsou snadné, ale otázky naznačují nový směr uvažování.

Jak dál s říční krajinou

Říční nivy jsou spolu s mokřady, deltami řek a mangrovovými pobřežními zónami uváděny jako ekosystémy s nejvyšší hodnotou ekosystémových služeb na jednotku plochy. Důvodem je kumulace služeb produkčního typu s regulačními funkcemi, jako je schopnost tlumit klimatické - a následně hydrologické - extrémy. Z hlediska tvorby refugia biodiverzity jsou tyto ekosystémy rovněž na prvních místech.

Říční krajina ovšem prodělala během industriální éry - v ČR zejména v posledních dvou stech letech - dramatické změny. Společenská objednávka požadovala vysušit mokřady, přeměnit je na pole, zkrátit trasu koryt a zlepšit splavnění, omezit záplavy mimo koryto a získat půdu - pro zemědělství i zástavbu. Po druhé světové válce nastala zběsilá snaha zregulovat i malé vodní toky a odvodnit krajinu jakožto celek. Výsledkem tohoto úsilí je ztráta retenční schopnosti krajiny, a tím i zvýšení její citlivosti ke klimatickým extrémům, ztráta samočisticí schopnosti vodních toků, ztráta biodiverzity a schopnosti stabilizovat koloběh uhlíku, vody a živin.

Je na čase položit si otázku, zda jsme nezašli příliš daleko. Je totiž jisté, že společenská objednávka se proměňuje. Na místo maximalizace zemědělských výnosů nastupuje požadavek kvality, přibývá klimatických extrémů a nutnosti jim čelit, zesiluje se požadavek na ochranu biodiverzity, stabilizaci uhlíkového, vodního a živinového cyklu.

Projekt Niva

V rámci výzkumného projektu Niva, koordinovaného Daphne ČR, řešíme otázku, jak typická transformace říční krajiny ovlivní souhrn jejích ekosystémových služeb. Jako modelové území jsme zvolili nivu Lužnice v úseku státní hranice - Suchdol nad Lužnicí, jednu z mála českých niv, která si zachovala přirozený hydrologický režim. V daném úseku byl zachován meandrující tok, více než 200 stálých i periodických tůní a mrtvých ramen. Řeka se pravidelně rozlévá do plochy nivy, zejména na jaře. Vegetační kryt má mozaikovitý charakter: střídá se měkký luh (vrby), solitérní duby, lada (převládají), louky, a vodní plochy. Území je charakteristické vysokou biodiverzitou zejména vodních a mokřadních společenstev.

„Transformace“ byla provedena virtuálně pomocí úpravy 3D modelu studijního území nivy Lužnice. Spočívala v zahloubení a narovnání koryta řeky a v přeměně plochy nivy na ornou půdu. Ekosystémové služby kvantifikujeme zvlášť pro oba scénáře - přirozenou nivu, tedy reálný stav (scénář A) a transformovanou nivu (scénář B). Hodnotu služeb vztahujeme na hektar plochy a rok. Dosud se nám podařilo kvantifikovat následující služby: protipovodňovou ochranu, sekvestraci uhlíku, útočiště biodiverzity, retenci fosforu a produkci ryb, sena a dřeva, u transformované nivy produkci pšenice.

Výsledky

shrnuje tabulka. Lze je samozřejmě dále zpřesňovat, případně i diskutovat o správnosti použitých metod, diskontních sazeb atd. V některých případech jsme se museli uchýlit k odhadům (retence uhlíku, živin a produkce ryb u scénáře B), nicméně vždy jsme se snažili úbytek služeb spíše podhodnotit, abychom se vyhnuli námitce přílišného zvýhodňování přírodě blízkého scénáře A. Ve skutečnosti má však většina upravených niv s intenzivním zemědělským využitím negativní bilanci retence živin i uhlíku.

Z výsledků jednoznačně vyplývá, že přírodě blízký stav (scénář A) poskytuje vyšší celkovou hodnotu ekosystémových služeb (téměř trojnásobek) ve srovnání s transformovaným stavem (scénář B). Zajímavé je, že tento výsledek se procentuálně prakticky nezmění, není-li započítána hodnota biodiverzity. Můžeme se tedy snadno vyhnout námitce, že nám jde především o ochranu přírody pro mloky, nikoli pro občany ČR. Je třeba si ovšem uvědomit, že za příjemce služeb je v této studii považována společnost jako celek. V reálné situaci jsme však nuceni pracovat s příjemci služeb na několika úrovních - od majitele pozemku, který z něj chce mít nějaký zisk, přes místní komunitu, která potřebuje ochranu před povodní, až po globální ekosystém, který je ohrožen změnou klimatu. Úhel pohledu těchto příjemců se bude pochopitelně lišit.

 
Hodnota ekosystémové služby v Kč na hektar a rok
 Přirozená nivaUpravená niva
  Tlumení povodňové vlny 163 000   59 000  
  Útočiště biodiverzity 262 000   84 000  
  Ukládání uhlíku 3 500   0  
  Samočištění 24 000   0  
  Sportovní rybolov 650   450  
  Produkce píce 1 350   0  
  Produkce dřeva 375   0  
  Produkce pšenice 0   13 525  
  Celkem 454 875   156 975  
  Procentuálně 100   35  
 
Co je nejcennější
 
Z hodnocených služeb se jeví jako ekonomicky nejcennější protipovodňová ochrana (transformace povodňové vlny), útočiště biodiverzity a samočištění. Produkce komodit je řádově nižší. Tyto výsledky jsou ve shodě s obdobnými studiemi, kde hodnota regulačních služeb většinou vysoce převažuje hodnotu produkce biomasy. Srovnáme-li pouze zemědělské komodity, jsou vyšší (téměř 6krát) u transformované nivy, ale celkový výsledek v žádném případě nemohou zvrátit.
Lze se domnívat, že hodnota ekosystému ve scénáři A je ve skutečnosti celkově ještě podhodnocena, protože nezahrnuje všechny služby, které niva poskytuje. Jedná se o dotace podzemních vod, retenci sedimentů, stabilizaci klimatu, podporu malého koloběhu vody, produkci kyslíku a využití pro rekreaci. Lze předpokládat, že všechny tyto služby budou mít vyšší hodnoty ve scénáři A.
Z výsledků této studie a charakteru procesů v nivě jednoznačně vyplývá, že radikální změna vodního režimu, která je důsledkem transformace, nutně ovlivní celou řadu dalších funkcí (služeb) ekosystému. Je zřejmé, že transformace zaměřená na ochranu orné půdy v nivě nemůže být ekonomicky výhodná, protože produkční funkce jsou řádově nižší než například retence vody a biodiverzita. Podobně pro pozitivní sekvestraci (či stabilizaci) uhlíku je nezbytná vysoká hladina podzemních vod. Pravidelné zaplavování ostatně podporuje i produkci lužního lesa a sena, která má v nivě přirozené místo a dlouhodobou tradici.
 
Nějak se začít musí
 
V našich podmínkách se naštěstí neuvažuje o realizaci scénáře B, neboť zachovalé úseky niv, jakým je studovaný segment Lužnice, jsou zákonem chráněny. Pojďme však uvažovat o reverzním scénáři - přeměně scénáře B, což je situace většiny českých niv, do scénáře A. Za jakou dobu by se nám mohla tato investice v podobě revitalizačních projektů vrátit zpět? Průměrné náklady na revitalizaci nivy u toku velikosti Lužnice můžeme odhadnout na 300-500 Kč na m², což činí 4 mil. Kč/ha. Souhrn ekosystémových služeb dle této studie činí 455 000 Kč na hektar za rok pro scénář A, po odečtení ekosystémových služeb pro transformovanou nivu 298 000 Kč na hektar za rok. Návratnost investice pak vychází na 13 let. Samozřejmě musíme počítat s tím, že pro odlišné úseky řek se mohou hodnoty jednotlivých služeb výrazně lišit a že nikdy nebudeme mít tolik finančních prostředků a času, abychom je skutečně důkladně spočítali. Ale nějak se začít musí.
 

RNDr. David Pithart, CSc., (1965) je hydrobiolog, v Daphne ČR koordinuje projekt Niva, člen Ramsarského výboru, předseda Koalice pro řeky, david.pithart(zavináč)daphne.cz
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu