Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Co je co


č. 4/2011, s. 7

V dnešní době, kdy globalizace stírá rozdíly mezi kulturami a prostředími, je velmi žádoucí posilovat identitu místa, určenou především zdejším kulturním a přírodním dědictvím. Místní dědictví není pouze kostel nebo památný strom, ale i místní tradice, vzpomínky nebo pověsti. Dobrá interpretace stojí na příbězích.

Interpretace místního dědictví může být naučná stezka přírodou nebo městem, expozice v místním muzeu nebo informačním centru, tištěný průvodce krásami města nebo kraje, okruh nebo exkurze s živým průvodcem. Interpretaci, slovo latinského původu, lze do češtiny překládat jako výklad. Podle klasika Tildena (1957) interpretace odhaluje návštěvníkům, kteří si to přejí, něco z krásy, kouzla, inspirace a duchovního významu místa, přesahující to, co mohou sami vnímat svými smysly. Prakticky metoda spočívá v tom, že aktivní skupina „interpretů“ identifi kuje místní zajímavosti. Při tom se neobejde bez kontaktu s rodáky, pamětníky a institucemi. Za asistence odborného poradce zvolí nejvhodnější formy zpřístupnění poznatků místním i návštěvníkům.

Pro posílení vědomí kulturní identity komunit se v 70. letech 20. století ve Francii objevila ekomuzea. Zabývají se dokumentací a hlavně prezentací přírody a společnosti a jsou těsně svázána s určitým teritoriem, i když nevycházejí z environmentální výchovy. Často vznikají v bývalých průmyslových čtvrtích nebo zpřístupňují staré hamry, mlýny apod. Oproti klasickým kamenným muzeím ekomuzeum není založeno na věcech (na sbírkotvorné činnosti, takže budovu mnohdy ani nepotřebuje), ale na potřebách a cítění společnosti, které bezprostředně slouží tím, že se snaží zapojit občany do osvojování si přírody i kultury.

Zdroj: Nadace Partnerství, Ladislav Ptáček, Jan Dolák

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu