Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Co je co


č. 4/2011, s. 7

V dnešní době, kdy globalizace stírá rozdíly mezi kulturami a prostředími, je velmi žádoucí posilovat identitu místa, určenou především zdejším kulturním a přírodním dědictvím. Místní dědictví není pouze kostel nebo památný strom, ale i místní tradice, vzpomínky nebo pověsti. Dobrá interpretace stojí na příbězích.

Interpretace místního dědictví může být naučná stezka přírodou nebo městem, expozice v místním muzeu nebo informačním centru, tištěný průvodce krásami města nebo kraje, okruh nebo exkurze s živým průvodcem. Interpretaci, slovo latinského původu, lze do češtiny překládat jako výklad. Podle klasika Tildena (1957) interpretace odhaluje návštěvníkům, kteří si to přejí, něco z krásy, kouzla, inspirace a duchovního významu místa, přesahující to, co mohou sami vnímat svými smysly. Prakticky metoda spočívá v tom, že aktivní skupina „interpretů“ identifi kuje místní zajímavosti. Při tom se neobejde bez kontaktu s rodáky, pamětníky a institucemi. Za asistence odborného poradce zvolí nejvhodnější formy zpřístupnění poznatků místním i návštěvníkům.

Pro posílení vědomí kulturní identity komunit se v 70. letech 20. století ve Francii objevila ekomuzea. Zabývají se dokumentací a hlavně prezentací přírody a společnosti a jsou těsně svázána s určitým teritoriem, i když nevycházejí z environmentální výchovy. Často vznikají v bývalých průmyslových čtvrtích nebo zpřístupňují staré hamry, mlýny apod. Oproti klasickým kamenným muzeím ekomuzeum není založeno na věcech (na sbírkotvorné činnosti, takže budovu mnohdy ani nepotřebuje), ale na potřebách a cítění společnosti, které bezprostředně slouží tím, že se snaží zapojit občany do osvojování si přírody i kultury.

Zdroj: Nadace Partnerství, Ladislav Ptáček, Jan Dolák

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu