Čtení na tyto dny

Na tom neulpí lež

Do vzduchu cválají
luční konící pod hřívami lipnic

Od sídlištních remízek
poržávají zrána na večer

Chtějí mne nosit
a nést chtějí se kudy jdu

Nemohu se jim vylhat
Dýhové dveře
- denně je odemykám a zamykám -
jsou pro ně pořád zarubaný les

Z pastuších tobolek
rozsutých
podél ulic stromů naproti
podráží tamaryšek

Hryzou rosná zubadélka - koníci

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Cestování, putování, turistika


Dušan Šlosar, č. 4/2011, s. 13

Pohybu lidí z místa na místo po zemském povrchu nejčastěji říkáme cestování. Ale nebylo tomu tak vždy. Někdy před tisíci lety šlo o putování. Putovati - sloveso odvozené od slova pút (dnes pouť) už v praslovanštině označovalo pohyb, přesun, který však měl jistý cíl, jako třeba putování ke svatým místům. Ne náhodou se náboženský význam udržel dodnes v odvozeninách jako poutník, poutní atd.

Pak se začalo prosazovat slovo cestovat, odvozené od cesta, což asi bylo označení „čisté“ části terénu vhodné pro pohyb bez překážek. Odvozeniny jako cestovatel nebo pocestný naznačují, že to byla činnost různá, cílevědomá i spontánní.

V posledním století pohyb lidí z místa na místo také nazýváme slovem francouzského původu turistika (francouzsky tourisme). Je ale vidět, že je to jiná záležitost. U předchozích označení bylo možno vytvořit aktivní slovesné tvary: putuji, cestuji. U turistiky ne. To je výmluvné. Naznačuje to neaktivní povahu této činnosti, která nadto ani nemá cíl, ale destinaci, doslova „určenost“. Jasně jde o něco jiného než dříve. Dokonce než v minulém století, kdy ještě byly turistické boty a hole. Dnes je turistika účast na masovém pohybu, v němž rozhodující roli hrají cestovní kanceláře, dálnice a letiště, a turisté se mu jen oddávají.

Dušan Šlosar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu