Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Les, dúbrava, Šumava


Dušan Šlosar, č. 5/2011, s. 3

Les byl už pro naše dávné předky zcela přirozeným prostředím. Kronika takřečeného Dalimila ze 14. století, líčící nejstarší mýty o počátcích českého národa, mluví také o příchodu našich předků do těchto končin. O praotci Čechovi mimo jiné říká: „I vybra sě se vším z země, jiež bieše Charváty jmě. I bra sě lesem do lesa, dědky své na plecí nesa.“ Což znamená: Vybral se se vším ze země, které říkali Charvátsko. A bral se lesem do lesa, bůžky své nesa na ramenou.

Podle pověsti tedy praotec Čech z Charvátska pod Říp šel skrze lesy. A vyprávění pokračuje: „A když dlúho lesem jide, k velikému hvozdu příde.“ - A když šel dlouho lesem, přišel k velikému hvozdu. Hvozd byl podle toho les zvláštní. Tam se Čech rozhodl zůstat.

O tom, že les byl tehdy rozrůzněným prostředím, svědčí také řada dalších názvů: doubrava, bor, hvozd, luh, šuma. Byly významově rozlišené. Dúbrava bylo asi pojmenování nejstarší, protože je nacházíme na širokém území, kde o něm dodnes svědčí místní názvy: Doubravice, Doubravník, také polská Dąbrowa, chorvatský Dubrovnik. Název nesouvisel se jménem dubu, bylo to pojmenování širší. Les byl patrně porost listnatý, bor zase jehličnatý. Hvozd bylo speciální pojmenování lesa horského (u Dalimila na úpatí Řípu). Šuma je sice dnes chorvatský název lesa, ale naše Šumava byla nesporně odvozena z něho, ještě v praslovanském období.

Doufejme, že ty názvy po nás nakonec nezůstanou jen v historických slovnících (jako ta šuma).

Dušan Šlosar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu