VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Myšlenka na vyhlášení geoparku v místě rozšířeného Českého krasu je stará jako sama myšlenka na geoparky UNESCO. Zajímavé území s několika desítkami zvláště chráněných lokalit nebo registrovaných míst (geosites) převážně geologického významu se nachází na jihozápadním konci hlavního města. Začíná na Praze 5 u metra Anděl a končí skalními výchozy u města Zdice. Nejnižší bod východního Barrandienu leží u hladiny Vltavy ve 186 m n.m., nejvyšším místem je tajemný romantický vrch Bacín (498 m n.m.) - propast a dlouhodobé krasové pohřebiště kultur prehistorických Čech.

Území je pahorkatinné s velkými rozdíly (200-500 m n.m.) mezi zaklesnutými inverzními údolími potoků a řeky Berounky a oblými vrcholy okolo. V některých místech má krajina až mírně horský charakter. Řeka Berounka, v Praze pak za soutokem Vltava, ji dělí na dvě části - levý břeh pod státní ochranou přírody (národní přírodní rezervace Karlštejn a přírodní rezervace Karlické údolí, Kulivá hora, Radotínské údolí) a méně známou centrální část s vrchy mystických jmen (Kobyla, Mramor, Šamor, Telín, Bacín, Koda, Plešivec a Zlatý kůň).

Jediná větší souvislá vápencová oblast má problém s těžbou vysokoprocentního kvalitního vápence, již v minulosti kritizovanou mezinárodními komisemi. V současnosti se pracuje v osmi lomech, území je protkáno cca 420 malými zbytky po těžbě. Industrializace v okolí východního Barrandienu vyvolala tlak na rozvoj zpracovatelských závodů, mezi kterými dnes hrají prim dva poslední, a to Vápenka Čertovy schody, a.s., a Cementárna Radotín (Českomoravský cement, a.s.). Nezanedbatelná je činnost Lomů Mořina, s.r.o., (ČEZ a ČMC), které zcela paradoxně již dlouhá léta připravují mletý vápenec na odsíření elektráren v severních Čechách a nejen tam a zachraňují často místní produkci vápence, bohužel za cenu znehodnocení krajiny.

Uvnitř připravovaného geoparku Joachima Barranda (J. Barrande, původem Francouz, významný vědec a stavitel, otec české paleontologie) se nachází řada atraktivních míst pro návštěvníky. Patří mezi ně krasové Koněpruské jeskyně (jediné zpřístupněné ve Středočeském kraji), Muzeum Českého krasu v Berouně (venkovní expozice různých druhů vápence), důlní skanzen Barbora (vedený dobrovolníky z neziskové organizace Barbora), skanzen těžby Chrustenická šachta (v provozu také díky neziskové organizaci). Zpřístupnění štol Malé Ameriky připravuje občanské sdružení Hagen Mořina. Jmenuje se podle Hanse Hagena, zapomenutého německého vojáka, který údajně v lomech chodí a straší. Jeho pověst ožila a dala vzniknout řadě hrůzyplných povídek o území mezi Mořinou a Berounem.

První přípravné hovory s prof. Ellery Smithem (pověřenec UNESCO) o ustavení geoparku Barrandien, navazujícího na chráněnou krajinnou oblast Český kras, se konaly již v roce 2004 během semináře evropských krasových území v Lipici ve Slovinsku. S grantovou podporou Agentura Koniklec v roce 2007 vytvořila mapu významných geologických lokalit východního Barrandienu a populární stránky www.barrandien.cz. V roce 2008 po schůzce v Národním muzeu byl Barrandien rozčleněn na osm menších celků, na kterých měly být v gesci odborných geologů budovány geoparky, což se však nestalo. Agentura Koniklec v roce 2009 vydala další mapu, tentokrát turistickou se zakreslením geologických lokalit pražského Barrandienu, a začal být připravován projekt geoparku J. Barranda. Na základě podpory ministerstva životního prostředí zde bylo v roce 2011 uspořádáno setkání Rady národních geoparků ČR, založen akční tým a Rada geoparku J. Barranda. Emblémem geoparku J. Barranda se stala jeho oblíbená zkamenělina, drobná škeble srdcovka česká. Je tu typičtější než trilobit, který přešel do znaku CHKO Český kras, s níž spolupracujeme.

Cesta tedy teprve začíná, ale z různých podkladů a dokumentací víme, že cíle dojdeme, protože východní Barrandien (spodní paleozoikum Barrandienu) je oblastí v Evropě jedinečnou.

Mgr. Michael Pondělíček (1963) - koordinátor přípravy geoparku J. Barranda, Agentura Koniklec, o.s., mpondelicek(zavináč)gmail.com