Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Současný výskyt velkých šelem v Beskydech


Dana Bartošová, č. 1/2008, s. 12-15

Koncem 19. století byly původní rysí, medvědí a vlčí populace v horách severovýchodní Moravy vyhubeny. Po zavedení přísnější druhové ochrany na Slovensku a v Polsku se velké šelmy do Beskyd vrátily a postupně obsadily všechna vhodná teritoria. Vzhledem k návaznosti Beskyd na slovenská pohoří s trvalým výskytem těchto predátorů se jednalo o zcela přirozený spontánní návrat, bez aktivní pomoci člověka. Správa CHKO Beskydy se ochranou velkých šelem zabývá od roku 1973, systematičtější sledování jejich výskytu začalo v roce 1985. Od tohoto roku každoročně v únoru až březnu správa organizuje jednorázové mapování zaměřené na zjišťování pobytových znaků šelem.

Rys ostrovid vytvořil od 70. let minulého století populaci odhadovanou na 15-20 rysů. Při mapování výskytu šelem v roce 2007 bylo v CHKO zjištěno 15 rysů, z toho 12 v Moravskoslezských Beskydech, jeden ve Vsetínských vrších a dva v Javorníkách. Podle zjištěných údajů jsou všechna pohoří CHKO Beskydy obsazena teritoriálními jedinci.

Medvěd hnědý se do Beskyd trvale vrátil v 70. letech minulého století. V současné době zde žije minimálně 5 medvědů. Mapování 2007 potvrdilo výskyt tří medvědů - dvou v Moravskoslezských Beskydech a jednoho v Javorníkách. Medvědi žijí ve všech pohořích CHKO, avšak jejich početnost je omezena nižší kvalitou biotopu.

Vlk obecný se po několika desetiletích absence v Beskydech znovu objevil v 90. letech minulého století a nyní se tu vyskytují pravděpodobně dvě smečky. Při mapování v roce 2007 byla v CHKO vyhodnocena přítomnost 11 vlků. Zatímco počet rysů a medvědů může být oproti uváděným údajům i vyšší, počet vlků může být vzhledem k jejich pohyblivosti poněkud nižší. Počet šelem se během roku mění v souvislosti s rozmnožováním a dalšími faktory (úhyn, nezákonný lov, odchod do jiného území apod.).

Za období 2000-2007 získala správa mapováním a celoročním monitoringem 161 údajů o výskytu medvědů, 269 údajů o výskytu rysů a 420 údajů o výskytu vlků. Jedná se o přímá pozorování šelem, o nálezy usmrcených nebo uhynulých jedinců, zjištění pobytových znaků (stopy, trus, škrábance, kořist), škody na hospodářských zvířatech, na včelstvech a včelařském zařízení, na zvířatech ze zájmových chovů (daňci). Získané poznatky svědčí to tom, že rys, medvěd a vlk jsou již řadu let trvalou součástí beskydské fauny.

Počty stržených kusů hospodářských zvířat

Obětí šelem se nejčastěji stávají ovce, ojediněle kozy a malá telata. Největší počet hospodářských zvířat v CHKO a blízkém okolí usmrtili vlci: v roce 2000 - 4 ovce, 2001 - 44 ovcí, 2002 - 14 ovcí, 2 telata, 2003 - 17 ovcí, 2004 - 55 ovcí, 3 kozy, 2005 - 15 ovcí, 2006 - 5 ovcí, 2007 - 9 ovcí, 2 telata. Ojediněle škodili medvědi: 2001 - 2 ovce, několik včelstev na dvou lokalitách, 2003 - 2 ovce a výjimečně rysové: 2003 - 2 ovce, 2004 - 1 ovce. V porovnání s počtem cca 9 000 ovcí chovaných v oblasti Beskyd jde o minimální škody, avšak pro ochranu šelem mají náhrady škody zásadní význam. Šelmy působily škody také na zájmových chovech - v roce 2000 vlci roztrhali pštrosa, v roce 2002 zabil rys daňka a v roce 2005 rys usmrtil osm daňků. Tyto škody však nejsou státem hrazeny, což u chovatelů vzbudilo nevoli. I z tohoto důvodu správa nepodporuje zřizování dalších zájmových chovů na území CHKO s výskytem velkých šelem.

Natura 2000 a velké šelmy

Česká republika, stejně jako Slovensko, je od roku 2004 členem Evropské unie, kde základní úlohou v oblasti ochrany přírody je vytvoření evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Cílem soustavy Natura 2000 je udržení nebo zlepšení příznivého stavu biotopů a druhů evropského významu. Slovenští odborníci zpracovali v roce 2004 manuál Priaznivý stav biotopov a druhov európskeho významu. Smyslem tohoto manuálu je pomoci pracovníkům státní ochrany přírody a široké odborné veřejnosti při zpracovávání programů péče o území Natura 2000. Byla stanovena kritéria pro příznivý a nepříznivý stav biotopu a populace daného druhu. Podle těchto kritérií by byl na Slovensku příznivý stav velkých šelem tehdy, kdyby zde žilo více než 400 rysů, více než 800 medvědů a více než 500 vlků. V tom případě by průměrná hustota na 100 km2 hlavního biotopu představovala více než dva rysy, více než tři vlky a více než 10 medvědů. Jestliže podle stejných kritérií hodnotíme situaci velkých šelem v CHKO Beskydy, pak nejpříznivější životní podmínky zde má vlk, poměrně příznivé rys a nejméně vhodné medvěd.

Podle výsledků posledních mapování a monitoringu je v CHKO Beskydy hustota rysa přibližně 2 jedinci na 100 km2 hlavního biotopu, což odpovídá poměrně kvalitnímu biotopu podle slovenské klasifikace. Počet vlků v oblasti Beskyd nelze přesně zjistit, nicméně z hlediska vlčích nároků jde o velmi vyhovující přírodní prostředí. Naproti tomu Beskydy nejsou příliš vhodným biotopem pro medvěda, i když i zde může tato šelma žít trvale.

V roce 2004 zpracovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zásady managementových opatření a ochranných podmínek v navrhovaných lokalitách Natura 2000. V EVL Beskydy jsou kromě zachování migračních možností šelem se slovenskou a polskou populací navržena tato opatření:

a) Osvěta mezi zájmovými skupinami - především mezi myslivci a chovateli hospodářských zvířat.

b) Vytvoření klidových zón v hůře dostupných a málo navštěvovaných částech pohoří, kde bude vhodnými opatřeními minimalizováno rušení (omezení pohybu veřejnosti, především turistů, sezonní omezení těžby dřeva i jiné práce v lese, směřování lesních porostů k přirozené skladbě, zamezení vzniku nových turistických stezek, cyklostezek a lyžařských tras, v klidových zónách).

c) Minimalizace potenciálních konfliktů se zájmy člověka - podpora chovatelů hospodářského zvířectva (k zabezpečení ochrany stád, rychlá kompenzace škod způsobených šelmami).

d) Zajištění dostatku kořisti (stanovení kvót lovu spárkaté zvěře - hlavní kořisti šelem, snížení plateb za pronájem honiteb, další opatření pro udržení dostatku kořisti).

Mezinárodní spolupráce

Ochrana šelem v ČR není myslitelná bez mezinárodní spolupráce, a to především se Slovenskou republikou. Na téma „šelmy“ proběhlo v posledních letech několik jednání organizovaných MŽP obou zemí. Bylo zde konstatováno, že společným problémem je pytláctví na velkých šelmách. Pokud jde o legislativní ochranu rysa, oba státy jsou ve shodě, protože v obou je rys chráněný. Medvěd je v SR loven pouze na výjimku a bylo dohodnuto, že v pohraničním území SR nebude lov medvědů povolován kvůli možnosti migrací do ČR. Rozpor vznikl v případě vlka, protože na Slovensku je pro tuto šelmu stanovena doba lovu (od. 1. 11. do 15. 1.). SR vyšla vstříc požadavku ČR a v roce 2002 zařadila část okresu Čadca přiléhající k území ČR a Polska do zóny s celoroční ochranou vlka. Požadavek ČR na rozšíření území s celoroční ochranou vlka o Javorníky a Biele Karpaty zatím nebyl zohledněn.

V roce 2007 byla v českých médiích zveřejněna informace čelného představitele státní ochrany přírody Slovenska o údajném přemnožení medvědů a o návrhu jejich regulace lovem o polovinu. Tyto názory jsou v rozporu s oficiálně zpracovaným slovenským manuálem k programům péče o území Natura 2000 z r. 2005. Především není přesně známa početnost slovenské medvědí populace. Za přemnožení nelze považovat sezonní sestup medvědů za potravou do podhůří (k ovocným sadům, polím s kukuřicí a ovsem apod.). Pokud jsou střety člověka s medvědem častější než v minulosti, může to signalizovat i rostoucí tlak lidských aktivit na biotop medvědů. Medvědi jsou přirozeně antropofobní, ale na opakované vyrušování ve svých domovských okrscích mohou někteří jedinci reagovat útokem proti narušiteli. Ačkoliv je pro přežití medvědů nutné, aby zůstali plaší, jsou na vnadištích systematicky přikrmováni a nejsou před nimi dostatečně zabezpečeny odpadky. Při hodnocení medvědí populace je nutno zohlednit mimo jiné také přirozenou vnitrodruhovou regulaci, úmrtnost vlivem pytláctví a dopravy, stav migračních tras, které propojují dílčí populace medvědů nebo umožňují rozšiřování medvědů z jádrových lokalit s vysokou hustotou šelem do dalších vhodných území. Zcela zásadní je ochrana medvědího biotopu.

Dana Bartošová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu