Čtení na tyto dny

Říční hrnek

Říční hrnek
jsme našli
v osikovém břehu
Ptáci z něho pili
ryby z něho pily

Ptáci, laně a filozofové
ale snad nebude hned nejhůř

v důvěřivém kruhu
čistá vodo
mít tě blízko
být ti blízko
by mi pro začátek
stačilo 

(Jiřina Salaquardová)

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Magda Pazderová: Výsadbou stromů jsem si splnila svůj sen


Magda Pazderová, č. 2/2008, s. 29

V minulém čísle Veroniky jsme otiskli rozhovor s vítězkou soutěže diplomových prací se vztahem k životnímu prostředí Jihomoravského kraje. V kategorii bakalářských prací zvítězila Magda Pazderová s prací Optimalizace využití území z hlediska ekologické stability krajiny, návrh a realizace projektu. Autorka je studentkou oboru Ochrana a tvorba životního prostředí na Palackého univerzitě v Olomouci.

Můžete prosím stručně popsat obsah vaší práce?

Jednalo se o dva projekty na výsadbu stromů v okolí obce Újezd. Nejprve jsem zmapovala ekologickou stabilitu území, poté jsem vyhodnotila nápravu, zpracovala projekt na výsadbu stromů a následně ho zrealizovala. Dohromady bylo vysázeno 100 stromů a 200 keřů. Jednalo se o stanovištně původní druhy a ovocné stromy starých krajových odrůd. S výsadbou mi pomáhali kamarádi.

Proč jste si vybrala právě toto téma?

Prioritně jsem si splnila svůj sen a vysázela stromy podél jedné polní cesty. Chodila jsem kolem a vždycky jsem si přála, aby tam rostla alej, cítila jsem, že je to zapotřebí. Pak jsem se o to začala zajímat více. Když už jsem měla v hlavě plán, říkala jsem si, že by možná na to šlo napsat bakalářskou práci. Ale ještě jsem netušila, jestli by mi téma povolili ve škole. Vyšlo to, takže nakonec se mi podařilo skloubit příjemné s užitečným.

Jedním z mých vnitřních cílů bylo také, aby se práce stala návodem pro ostatní lidi.

Jaké cíle jste sledovala v jednotlivých částech projektu?

Podél polní cesty jsem sázela stromy hlavně proto, aby zůstala zachována. Jedná se o holou cestu mezi dvěma poli, kterou postupně rozorávají hospodářské stroje. Realizovala jsem interakční prvek navržený v místním územním systému ekologické stability.

Ovocnými stromy byla doplněna stárnoucí alej. Výsadbou keřového pásu mezi dvěma částmi obce jsem chtěla zabránit vzniku sněhových závějí, které v zimě komplikují dopravu. Šlo mi také o krajinný ráz uvnitř obce, například když jsme vysázeli ovocné stromy u dětského hřiště a dvě lípy vedle autobusové zastávky.

Jakým způsobem jste na projekt sehnala peníze?

Napsala jsem dva malé granty na Nadaci Partnerství do programu Strom života. Jednalo se dohromady o 40 000 korun.

Jakým způsobem se k vašemu záměru postavila obec?

Naprosto kladně. Pan starosta mi pomohl se sháněním mapovacích podkladů, také jsem od něj potřebovala souhlas s výsadbou, protože se jednalo převážně o pozemky obce. Obec také byla příjemcem grantu, já jakožto fyzická osoba bych o něj žádat nemohla. A nabídli mi další spolupráci. O stromy sice budu pečovat sama se svými kamarády, ale obec mi poskytne peníze například na objednání cisterny, která by stromy zalila.

Rozhovor vedla Radka Jarušková

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu