Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Tundra v muzeu


Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2008, s. 30

V doprovodném programu k výstavě „Sever a Jih… české polární výzkumy“ (Moravské zemské muzeum v Brně, 6. 11. 2007 - 26. 4. 2008) proběhla přednáška J. Vaňka a M. Kociánové (Správa KRNAP a Muzeum KRNAP ve Vrchlabí) „Podoba středoevropské a skandinávské tundry“.

Skupina badatelů (geomorfologů, botaniků, palynologů) provádí několikaletý srovnávací výzkum Skandinávie, Skotska a našich severních hraničních pohoří (tzv. Vysokých Sudet). Ve zdánlivě odlišných oblastech sledují podobnosti reliéfu terénu i jeho oživení a nacházejí důkazy modelace tvarů i života na severu České republiky ovlivněné posledním zaledněním.

Na brněnské výstavě (i na předcházející výstavě „Krkonoše v zrcadle severu“ v muzeu KRNAPu ve Vrchlabí) představili dvojice fotografií jednotlivých jevů z Krkonoš (eventuálně Jeseníků) a Skandinávie: obdobnost ledovcových údolí (Obří důl v Krkonoších × Laponská brána ve švédském Abisko), ledovcové ohlazy, souvky a eratické balvany z obou oblastí, mrazové procesy jako projevy střídavého tání a mrznutí (kryoplanační terasy Luční hory a mrazem tříděné půdy v sedle mezi Studniční a Luční horou), skandinávské palsy vznikající vytlačením permafrostu v podmáčené půdě. Tyto a obdobné útvary upomínají na zalednění Krkonoš.

Autoři zmínili také jev vikarizace - zastoupení rostlinných a živočišných druhů vyskytujících se ve skandinávské tundře našimi rostlinami s obdobnou nikou (např. Cassiope tetragona ve Skandinávii × vřes Calluna vulgaris na půdních lysinách), ale i nejjižnější ostrůvky výskytu typických rostlin skandinávské tundry v našich pohořích (ostružiník moruška v Krkonoších, bříza trpasličí porůstající plochy tundry s jednou lokalitou v Jizerských horách). Zajímavostí je i pozorování jarních firnových polí, která se v Krkonoších chovají obdobně jako ledovce stékající do údolí.

Fenomén sudetské arkto-alpinské tundry (kromě ostrůvků skandinávské flóry je zde rozvinuta flóra alpinská) je světově unikátní a jako takový si zasluhuje nejpřísnější ochranu. Je nutná i z důvodu malého plošného rozsahu (oproti rozsáhlým plochám skandinávské tundry) a neobyčejné zranitelnosti a obtížné regenerace tundry.

Osvětová a popularizační činnost pracovníků KRNAPu, kteří obě výstavy začlenili do akcí k Mezinárodnímu polárnímu roku (2007-2008), by měla napomoci k uznání prioritní ochrany těchto unikátních zlomků krajiny. K pochopení nevratnosti existence ostrůvků arkto-alpinské tundry, padnou-li za oběť „rozvoji regionu“, pod kterým politické kruhy i velká část místních obyvatel rozumí rozvoj lyžařských center.

Olga Skácelová, Moravské zemské muzeum

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu