Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Tundra v muzeu


Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2008, s. 30

V doprovodném programu k výstavě „Sever a Jih… české polární výzkumy“ (Moravské zemské muzeum v Brně, 6. 11. 2007 - 26. 4. 2008) proběhla přednáška J. Vaňka a M. Kociánové (Správa KRNAP a Muzeum KRNAP ve Vrchlabí) „Podoba středoevropské a skandinávské tundry“.

Skupina badatelů (geomorfologů, botaniků, palynologů) provádí několikaletý srovnávací výzkum Skandinávie, Skotska a našich severních hraničních pohoří (tzv. Vysokých Sudet). Ve zdánlivě odlišných oblastech sledují podobnosti reliéfu terénu i jeho oživení a nacházejí důkazy modelace tvarů i života na severu České republiky ovlivněné posledním zaledněním.

Na brněnské výstavě (i na předcházející výstavě „Krkonoše v zrcadle severu“ v muzeu KRNAPu ve Vrchlabí) představili dvojice fotografií jednotlivých jevů z Krkonoš (eventuálně Jeseníků) a Skandinávie: obdobnost ledovcových údolí (Obří důl v Krkonoších × Laponská brána ve švédském Abisko), ledovcové ohlazy, souvky a eratické balvany z obou oblastí, mrazové procesy jako projevy střídavého tání a mrznutí (kryoplanační terasy Luční hory a mrazem tříděné půdy v sedle mezi Studniční a Luční horou), skandinávské palsy vznikající vytlačením permafrostu v podmáčené půdě. Tyto a obdobné útvary upomínají na zalednění Krkonoš.

Autoři zmínili také jev vikarizace - zastoupení rostlinných a živočišných druhů vyskytujících se ve skandinávské tundře našimi rostlinami s obdobnou nikou (např. Cassiope tetragona ve Skandinávii × vřes Calluna vulgaris na půdních lysinách), ale i nejjižnější ostrůvky výskytu typických rostlin skandinávské tundry v našich pohořích (ostružiník moruška v Krkonoších, bříza trpasličí porůstající plochy tundry s jednou lokalitou v Jizerských horách). Zajímavostí je i pozorování jarních firnových polí, která se v Krkonoších chovají obdobně jako ledovce stékající do údolí.

Fenomén sudetské arkto-alpinské tundry (kromě ostrůvků skandinávské flóry je zde rozvinuta flóra alpinská) je světově unikátní a jako takový si zasluhuje nejpřísnější ochranu. Je nutná i z důvodu malého plošného rozsahu (oproti rozsáhlým plochám skandinávské tundry) a neobyčejné zranitelnosti a obtížné regenerace tundry.

Osvětová a popularizační činnost pracovníků KRNAPu, kteří obě výstavy začlenili do akcí k Mezinárodnímu polárnímu roku (2007-2008), by měla napomoci k uznání prioritní ochrany těchto unikátních zlomků krajiny. K pochopení nevratnosti existence ostrůvků arkto-alpinské tundry, padnou-li za oběť „rozvoji regionu“, pod kterým politické kruhy i velká část místních obyvatel rozumí rozvoj lyžařských center.

Olga Skácelová, Moravské zemské muzeum

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu