VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

V doprovodném programu k výstavě „Sever a Jih… české polární výzkumy“ (Moravské zemské muzeum v Brně, 6. 11. 2007 - 26. 4. 2008) proběhla přednáška J. Vaňka a M. Kociánové (Správa KRNAP a Muzeum KRNAP ve Vrchlabí) „Podoba středoevropské a skandinávské tundry“.

Skupina badatelů (geomorfologů, botaniků, palynologů) provádí několikaletý srovnávací výzkum Skandinávie, Skotska a našich severních hraničních pohoří (tzv. Vysokých Sudet). Ve zdánlivě odlišných oblastech sledují podobnosti reliéfu terénu i jeho oživení a nacházejí důkazy modelace tvarů i života na severu České republiky ovlivněné posledním zaledněním.

Na brněnské výstavě (i na předcházející výstavě „Krkonoše v zrcadle severu“ v muzeu KRNAPu ve Vrchlabí) představili dvojice fotografií jednotlivých jevů z Krkonoš (eventuálně Jeseníků) a Skandinávie: obdobnost ledovcových údolí (Obří důl v Krkonoších × Laponská brána ve švédském Abisko), ledovcové ohlazy, souvky a eratické balvany z obou oblastí, mrazové procesy jako projevy střídavého tání a mrznutí (kryoplanační terasy Luční hory a mrazem tříděné půdy v sedle mezi Studniční a Luční horou), skandinávské palsy vznikající vytlačením permafrostu v podmáčené půdě. Tyto a obdobné útvary upomínají na zalednění Krkonoš.

Autoři zmínili také jev vikarizace - zastoupení rostlinných a živočišných druhů vyskytujících se ve skandinávské tundře našimi rostlinami s obdobnou nikou (např. Cassiope tetragona ve Skandinávii × vřes Calluna vulgaris na půdních lysinách), ale i nejjižnější ostrůvky výskytu typických rostlin skandinávské tundry v našich pohořích (ostružiník moruška v Krkonoších, bříza trpasličí porůstající plochy tundry s jednou lokalitou v Jizerských horách). Zajímavostí je i pozorování jarních firnových polí, která se v Krkonoších chovají obdobně jako ledovce stékající do údolí.

Fenomén sudetské arkto-alpinské tundry (kromě ostrůvků skandinávské flóry je zde rozvinuta flóra alpinská) je světově unikátní a jako takový si zasluhuje nejpřísnější ochranu. Je nutná i z důvodu malého plošného rozsahu (oproti rozsáhlým plochám skandinávské tundry) a neobyčejné zranitelnosti a obtížné regenerace tundry.

Osvětová a popularizační činnost pracovníků KRNAPu, kteří obě výstavy začlenili do akcí k Mezinárodnímu polárnímu roku (2007-2008), by měla napomoci k uznání prioritní ochrany těchto unikátních zlomků krajiny. K pochopení nevratnosti existence ostrůvků arkto-alpinské tundry, padnou-li za oběť „rozvoji regionu“, pod kterým politické kruhy i velká část místních obyvatel rozumí rozvoj lyžařských center.

Olga Skácelová, Moravské zemské muzeum