Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Znečištění ovzduší


Miroslav Kundrata, č. 3/2008, s. 1

O tom, že kvalita životního prostředí a zdraví populace jsou spojené nádoby, dnes už nikdo nepochybuje. V 80. letech symbolizovaly znečištění severní Čechy, dnes je to Ostravsko. Větší polovina populace je zde vystavena nadlimitním dávkám prachu a dalších škodlivin po více než 100 dnů v roce. V regionu se rozšiřuje další energeticky a dopravně náročná výroba, velmi rychle narůstá automobilová doprava a domácnosti se vracejí k vytápění nekvalitním uhlím s odkazem na zdražování plynu. Rozhodující průmysloví znečišťovatelé, ocelárny a koksovny, v posledních několika letech investovali do obnovy technologií naprosté minimum a řada provozů měla být už dávno nahrazena modernějšími. Přičte-li se k tomu ještě dálkový přenos znečištění z Polska, je výsledek nasnadě.

Ostrava zůstává černá a ordinace lékařů - specialistů na respirační alergie jsou čím dál víc přeplněné. Není divu, že si Bartovičtí a Radvaničtí, nejvíce postižení přímým vlivem ocelárny Arcelor Mittal, museli vynutit pozornost peticemi, demonstracemi a nakonec i žalobami. Téma zdraví a kvality prostředí dosud zůstávalo ve stínu boje proti nezaměstnanosti a přitahování investorů. S oživující ekonomikou a stoupající životní úrovní však postupně roste zájem lidí o to, v jakém prostředí vyrůstají jejich děti či jak kvalitní potraviny nakupují. Naše spotřebitelské návyky se zpožděním kopírují západoevropské sousedy.

Česká legislativa umožňuje zapojování občanů do rozhodování a lidé se naučili toho využívat. Nejdůležitější je přístup k informacím. Zákon o registru znečišťujících látek umožňuje každému nahlédnout, co a v jakém množství vychází z komínů nejbližšího podniku či teplárny. Občanská sdružení tato data ve zjednodušené formě zpřístupňují přes média těm z nás, kdo nemají čas nebo možnost trávit hodiny u internetu.

Velká část průmyslových podniků v praxi zavádí nejlepší dostupné technologie a chová se nadstandardně otevřeně a zodpovědně ke svému okolí. Například při návštěvě cementárny v Berouně či Mokré u Brna si už dnes málokdo vybaví, jak se ještě před deseti lety prohýbaly větve stromů pod nánosy prachu.

Všechna měření potvrzují, že významná část škodlivin v ovzduší pochází z dopravy a lokálních topenišť. Zatímco průmyslové znečištění jako občané přímo neovlivníme, o dopravě a způsobu vytápění svých domácností rozhodujeme sami!

Miroslav Kundrata

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu