Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Znečištění ovzduší


Miroslav Kundrata, č. 3/2008, s. 1

O tom, že kvalita životního prostředí a zdraví populace jsou spojené nádoby, dnes už nikdo nepochybuje. V 80. letech symbolizovaly znečištění severní Čechy, dnes je to Ostravsko. Větší polovina populace je zde vystavena nadlimitním dávkám prachu a dalších škodlivin po více než 100 dnů v roce. V regionu se rozšiřuje další energeticky a dopravně náročná výroba, velmi rychle narůstá automobilová doprava a domácnosti se vracejí k vytápění nekvalitním uhlím s odkazem na zdražování plynu. Rozhodující průmysloví znečišťovatelé, ocelárny a koksovny, v posledních několika letech investovali do obnovy technologií naprosté minimum a řada provozů měla být už dávno nahrazena modernějšími. Přičte-li se k tomu ještě dálkový přenos znečištění z Polska, je výsledek nasnadě.

Ostrava zůstává černá a ordinace lékařů - specialistů na respirační alergie jsou čím dál víc přeplněné. Není divu, že si Bartovičtí a Radvaničtí, nejvíce postižení přímým vlivem ocelárny Arcelor Mittal, museli vynutit pozornost peticemi, demonstracemi a nakonec i žalobami. Téma zdraví a kvality prostředí dosud zůstávalo ve stínu boje proti nezaměstnanosti a přitahování investorů. S oživující ekonomikou a stoupající životní úrovní však postupně roste zájem lidí o to, v jakém prostředí vyrůstají jejich děti či jak kvalitní potraviny nakupují. Naše spotřebitelské návyky se zpožděním kopírují západoevropské sousedy.

Česká legislativa umožňuje zapojování občanů do rozhodování a lidé se naučili toho využívat. Nejdůležitější je přístup k informacím. Zákon o registru znečišťujících látek umožňuje každému nahlédnout, co a v jakém množství vychází z komínů nejbližšího podniku či teplárny. Občanská sdružení tato data ve zjednodušené formě zpřístupňují přes média těm z nás, kdo nemají čas nebo možnost trávit hodiny u internetu.

Velká část průmyslových podniků v praxi zavádí nejlepší dostupné technologie a chová se nadstandardně otevřeně a zodpovědně ke svému okolí. Například při návštěvě cementárny v Berouně či Mokré u Brna si už dnes málokdo vybaví, jak se ještě před deseti lety prohýbaly větve stromů pod nánosy prachu.

Všechna měření potvrzují, že významná část škodlivin v ovzduší pochází z dopravy a lokálních topenišť. Zatímco průmyslové znečištění jako občané přímo neovlivníme, o dopravě a způsobu vytápění svých domácností rozhodujeme sami!

Miroslav Kundrata

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu