VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

„Vítězové“ žebříčků znečištění

Tříletá zkušenost s IRZ v praxi ukazuje, že na prvních místech největších znečišťovatelů například rakovinotvornými látkami nechce být nikdo. Už po prvním sestavení žebříčků jsme zaznamenali v dalším roce výrazné snížení úniků potenciálně karcinogenního dichlormethanu u opavského provozu Ivax Pharmaceuticals.

Dalším kladným příkladem je jihomoravská Jitona. Jedná se o jednoho z největších výrobců nábytku v České republice a dle aktuálních údajů IRZ současně o největšího producenta potencionálně rakovinotvorných a rakovinotvorných látek v Jihomoravském kraji za rok 2006. Rousínovskému podniku se ovšem podařilo snížit množství dichlormethanu oproti roku 2005 o více než dvě třetiny. V minulém roce Jitona navíc lepidlo obsahující škodlivý dichlormethan zcela nahradila. V příštích žebříčcích proto již figurovat zřejmě nebude. Generální ředitel Jitony, a.s., Ing. Miroslav Novotný nám k provedeným změnám řekl: „Rozhodnutí o změně technologie lepení mělo více příčin. Hlavní příčinou byla změna legislativy, která upravovala emisní limity, a svoji roli sehrálo také umístění v horních příčkách žebříčku podle IRZ. IRZ může dát pozitivní impuls producentům škodlivých látek k tomu, aby začali přemýšlet o změnách.“ S možností jeho vlivu na chování podniku souhlasil i starosta Rousínova Ing. František Havíř.

Snížení úniků látek do životního prostředí v souvislosti s IRZ se netýká jenom dichlormethanu, ale těkavých organických látek obecně. Údaje z registru a žebříčky největších znečišťovatelů rozhýbaly také významný zdroj úniků formaldehydu v Jihlavě, podnik Kronospan (viz http://bezjedu.arnika.org/horka-mista/jihlava/).

V případě úniků látek karcinogenních a potenciálně karcinogenních je největším problémem chemický průmysl. Zde si prvenství za rok 2006 podle IRZ vysloužila DEZA ve Valašském Meziříčí kvůli vysokým emisím naftalenu a benzenu. Stále výše se v něm dostávají původci styrenu a formaldehydu.

Znečištění prachem

Z hlediska vlivů na životní prostředí a zdraví lidí je asi těžké srovnávat jednotlivé látky a závažnost jejich dopadů. V posledních letech se v souvislosti se znečištěním ovzduší hovoří hlavně o jemných prachových částicích PM₁₀ a PM_2,5 (číslice značí velikost částic v mikronech). Tyto částice samy o sobě by nebyly tak nebezpečné, kdyby se na ně nevázaly často karcinogenní či jinak zdraví ohrožující organické látky a těžké kovy. Z průmyslových provozů patří k největším zdrojům těchto látek hutnické provozy. Na Ostravsku, kde je situace nejdramatičtější, to jsou podle IRZ hlavně ArcelorMittal a Třinecké železárny. Poté, co musely spalovny odpadů začít plnit emisní limit pro dioxiny, jsou právě tyto dva provozy největšími průmyslovými zdroji jejich úniků do ovzduší.

Co zatím v IRZ chybí

Integrovaný registr znečišťování v ČR dosud sloužil hlavně jako metr na průmyslové a zemědělské provozy. Neposkytoval však možnost srovnání průmyslových zdrojů znečištění s domácími topeništi a dopravou. Od příštího roku budou v IRZ dostupné i údaje o produkci škodlivin těmito plošnými zdroji znečišťování ovzduší. Lze očekávat, že nová data budou zdrojem živé diskuse. Řada látek v IRZ se v emisích z těchto plošných zdrojů totiž nijak soustavně nesleduje.

Uvedené příklady firem, které významně snížily úniky škodlivých organických látek do životního prostředí, však i přes jeho zjevné nedostatky ukazují užitečnost IRZ pro ochranu životního prostředí před úniky škodlivin z průmyslových provozů. Je proto důležité zachovat ho jako veřejně dostupnou databázi minimálně se stejnou šíří informací, jakou poskytuje veřejnosti na stránkách http://www.irz.cz dnes.

RNDr. Jindřich Petrlík - vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika (http://toxic.arnika.org)