Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Náš rozhovor s Radimem Šrámem, jak znečištění ovzduší ovlivňuje lidské zdraví


č. 3/2008, s. 7-8

Posunuly se významněji vědecké poznatky o vlivu znečištění ovzduší na lidské zdraví oproti osmdesátým a devadesátým letům?

Ano, zcela zásadně. Zatímco v osmdesátých letech se měřil především oxid siřičitý a spad prachu, dnes můžeme měřit i znečištění dle velikosti prachu. V prvé řadě se zjišťuje PM10, což jsou částice menší než 10 μm. Na některých místech se měří také PM2,5, a právě až na těchto nejjemnějších prachových částečkách jsou vázány karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky (k-PAU), které jsou z hlediska onemocnění obyvatel České republiky dle našich výsledků v současnosti nejvýznamnější.

V devadesátých letech se začaly používat takzvané metody molekulární epidemiologie, které nás informují o změně genetického materiálu, způsobené expozicí (vystavení látce nebo záření - pozn. red.), která může vést až ke vzniku nádorového bujení. Novým poznatkem dále je, že genetická výbava ovlivňuje schopnost člověka metabolizovat látky, se kterými přichází do styku. Ukazuje se, že vliv genetických změn je významný zejména v situaci, kdy jsem vystaven nějakým výrazným stresovým faktorům, například i znečištěnému ovzduší.

Ke kterým nemocem kromě rakoviny přispívá znečištění ovzduší?

Já se osobně domnívám, že největší význam má ovlivnění výsledků těhotenství. Rodí se nám děti s nižší porodní váhou nebo s určitými funkčními nedostatečnostmi, které se projevují zvýšenou nemocností nejen v dětství, ale zejména ve středním věku, například zvýšeným výskytem hypertenze a kardiovaskulárních onemocnění, určitého typu cukrovky. Je to velmi dlouhodobá zátěž. Ukazuje se, že kvůli znečištěnému ovzduší, a v loňském roce to bylo překvapivě prokázáno i pro expozici PAU, je zvýšený výskyt bronchitidy u dětí, zejména v předškolním věku. Dochází také k výraznému nárůstu astmatu u dětí. Znečištění ovzduší může ovlivňovat kvalitu spermií, a vyvolávat takzvanou fragmentaci zralých spermií, která zase ovlivňuje schopnost k oplodnění vajíčka. Profesor Rubeš z Brna v loňském roce prokázal, že i tato zátěž je ovlivněna genotypem.

Které koncentrace látek jsou již rizikové z hlediska vzniku onemocnění?

Jestliže koncentrace k-PAU je vyšší než 15 ng/m3, pro což ekvivalent benzo[a]pyrenu je 2,8 ng/m3, je v prvním měsíci nepříznivě ovlivněno těhotenství ve smyslu zvýšení nitroděložní růstové retardace. Kvalitu spermií narušují koncentrace benzo[a]pyrenu vyšší než 7,5 ng/m3. Avšak podle výzkumu skupiny městských strážníků v Praze k poškození vedly již expozice benzo[a]pyrenu vyšší než 1 ng/m3. S těmito koncentracemi se většina naší městské populace běžně setkává v průběhu zimních měsíců. Třeba průměrná roční hodnota v Praze za rok 2006 byla 1,8 ng/m3. A v určitých oblastech, například v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích, jsou koncentrace ještě šestkrát až sedmkrát vyšší, což je, obávám se, téměř na úrovni znečištění v některých oblastech Číny. Zásadní rozdíl mezi Ostravou a dalšími městy je v tom, že zatímco ve většině oblastí zátěž pochází z lokálních topenišť a z dopravy, na Ostravsku je příčinou v prvé řadě průmysl.

Byl byste pro snížení limitu emisí, a případně kterých látek a o kolik?

Určitě. Já se nemohu vyjadřovat k tomu, kterých a o kolik. V prvé řadě by se měly snížit emise prachu. Ostravsko spolu s podobnou průmyslovou oblastí v Polsku je dnes nejznečištěnější oblast v Evropské unii z hlediska PM2,5 a benzo[a]pyrenu. Dále se v lokalitě projevuje zvýšená expozice benzenu a arzenu. Je to velmi komplexní působení.

Myslím si, že by se měla podporovat snaha snížit právě expozici jemného prachu a k-PAU. I v nejčistší části Ostravy, Porubě, jsou koncentrace dvojnásobné než v Praze. V současné době byl v oblasti nejvíce zviditelněn ArcelorMittal, protože převažující směry větrů jdou ze závodu na Radvanice, Bártovice, Šenov. Ale určitě tam je mnoho dalších závodů, o kterých se nemluví, a na které by se měla použít stejná měřítka. ArcelorMittal plní stanovené emisní limity, nicméně jestliže máte koncentrované množství takových zdrojů na velmi malém území, tak zdraví je přesto významně poškozováno.

Zve státní správa odborníky k projednávání limitů znečištění ovzduší?

Naše výzkumy jsou podporovány MŽP, které organizuje různé konference, na nichž s výsledky výzkumu seznamujeme státní správu.

Změnilo se znečištění se vstupem do Evropské unie?

Nepozoroval jsem žádné změny. Spíš si myslím, že současná vláda si problém lépe uvědomuje, což může být dáno osobou ministra životního prostředí Bursíka. Důsledky jakéhokoliv opatření můžete vidět až za dlouhou dobu.

Nedávno jsme vyhodnocovali výzkumný program Teplice. Největším problémem v severních Čechách ani před rokem 1989 nebyly tepelné elektrárny, jak se předpokládalo, ale lokální topeniště. Při inverzní situaci se znečištění z tepelných elektráren vyšplhalo na 50 %. Ale jindy znečištění z lokálních topenišť činilo 60 % a 15 % tvořilo spalování odpadků, dohromady 75 %!

Proto česká vláda v roce 1994 uvolnila šest miliard na plynofikaci v pánevních oblastech, což výrazně přispělo ke zlepšení kvality ovzduší. Nám to umožnilo provést srovnání, jak toto opatření ovlivnilo úmrtnost. Srovnávala se období mezi léty 1982-1994 a 1995-2004, kdy v našem státě došlo i díky novým metodám ve zdravotnictví k výraznému poklesu úmrtnosti.

Když se Teplicko porovnalo s průměrem ČR, zjistilo se, že opatření vedoucí k plynofikaci úmrtnost dále snížila, u mužů zhruba o deset procent, u žen o pět procent. Spočítáno za deset let zemřelo dohromady zhruba o 1 950 mužů a 920 žen méně. Což je krásný příklad toho, že prostředky věnované do určitých investic by se velmi vyplatily z hlediska zdravotního. A myslím si, že na toto opatření může být ČR opravdu hrdá. Doposud se jako příklad udával Dublin v Irsku, který v roce 1990 zakázal spalování tuhých paliv. Tamní snížení úmrtnosti odpovídá tomu, co se u nás zjistilo v pánevních oblastech.

Kterým výzkumům se věnujete teď?

Dnes je snaha se u poškození dostávat na nižší úroveň. Snažíme se, abychom vliv znečištění sledovali z hlediska exprese genů (aktivita určitých genů - pozn. red.), což může ovlivnit různé choroby, například dýchací onemocnění u dětí, a také analyzujeme polymorfismy u genů, jak změny genové výbavy mohou ovlivnit nemocnost.

Další oblast, které se v poslední době věnujeme, je studium oxidačního poškození. Když se vdechují jemné prachové částice, je vyvoláván zánětlivý proces a tvorba volných kyslíkových radikálů, která urychluje proces stárnutí a zvyšuje výskyt kardiovaskulárních onemocnění.

Děkuji za rozhovor
Radka Jarušková


MUDr. Radim Šrám, DrSc. je pracovníkem Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Výzkumem zdravotních rizik spojených se znečištěním ovzduší se zabývá již třicet let.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu