Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Konference o kvalitě ovzduší v Ostravě


Dana Zajoncová, č. 3/2008, s. 7-8

Zdravotní rizika nelze zrušit

Setkání, které v Ostravě proběhlo 14. dubna 2008, bylo již druhou konferencí k otázkám a možnostem zlepšení kvality ovzduší v Ostravě. Stav ovzduší se podařilo výrazně zlepšit v 90. letech odsířením. Současným nejzávažnějším problémem jsou však tuhé látky, které vážou perzistentní organické polutanty a těžké kovy, jež se usazují v plicích a způsobují nejvážnější zdravotní komplikace. Imisní limit pro 24hodinové koncentrace suspendovaných částic PM10 je v Ostravě překračován po výrazně více dnů v roce, než je povoleno (v roce 2007 v 98 dnech, v městské části Radvanice dokonce v 214 dnech).

Konferenci svolal primátor Ostravy Petr Kajnar jako prostor pro prezentaci činnosti odborÛ ochrany ovzduší MÎP, Moravskoslezského kraje (MSK) a statutárního města Ostravy. Mimo ně byli pozváni zástupci Krajské hospodářské komory, ostravských pracovišť odborných ústavů (Zdravotní ústav, Český hydrometeorologický ústav, Krajská hygienická stanice) a akciové společnosti ArcelorMittal, která je považována za nejvážnějšího znečišťovatele. V diskusi vystoupil např. zástupce Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (VŠB) nebo občanského sdružení Vzduch, jehož více než 200 členů tvoří obyvatelé Radvanic a Bartovic, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti areálu Nové huti provozovaném ArcelorMittalem.

Osm přednáškových a několik dalších diskusních vystoupení se problematiky dotklo z mnoha hledisek. Za účelem snižovat prašnost se zvažovala různá technická řešení (častější údržba komunikací, instalace prachových filtrů do průmyslových provozů i nákladních vozů správy silnic MSK atd.). Jiří Bílek ze Zdravotního ústavu v Ostravě přitom ovšem zdůraznil, že zdravotní rizika nelze zrušit, pouze zmírnit na přijatelnou mez, která vyplyne z naší vlastní definice.

Co se podařilo od minulé konference

Z vystoupení Jana Kužela z odboru ochrany ovzduší MŽP vyplynulo, že loňská konference měla dopad na přípravu novely zákona o ochraně ovzduší. MŽP během roku 2007 zapracovalo požadavek MSK na přehodnocení nakládání s emisními poplatky tak, aby finanční prostředky, které jdou do pokladny Státního fondu životního prostředí, mohly napříště zůstávat v kraji.

Jmenované subjekty během roku třikrát jednaly ve formě pracovní skupiny. Mezi jiným připravují tzv. dobrovolnou dohodu s ArcelorMittalem (a potencionálně všemi velkými znečišťovateli), která zjara prošla poměrně vzrušenou kritikou médií a Ekologického právního servisu.

Dalším z vedlejších přínosů mezikonferenčních jednání se stalo navázání spolupráce s VŠB, která se stane auditorem znečišťovatelů, jenž odborně posoudí adekvátnost technologií použitých znečišťovatelem.

O čem se jednalo letos

Konferenci i návazná jednání pracovní skupiny lze chápat jako realizaci snahy nalézt společenský konsenzus a minimálně lze ocenit, že vznikl prostor pro společná setkání a vzájemnou diskusi. Na této bázi se také volalo po sofistikovaném řešení. Připomněly se přitom zkušenosti s komplexním hodnocením environmentálních a sociálních souvislostí situace v MSK, které zde jsou již z projektu Slezsko realizovaného před 15 lety.

V rámci hledání zřetelného viníka znečištění byl vyzdvižen i podíl dopravy (20 %) a lokálních topenišť (38 %), jež mají přímou návaznost na spotřební chování jednotlivců. Otevřeně se tak formulovala nutnost zodpovědnosti každého občana za stav prostředí, ve kterém žije.

Na závěr bylo konstatováno, že usnesení z loňského roku zůstává aktuální, a proto není důvod je měnit. Nadále tedy trvají závazky, k nimž se loni kraj a město zavázaly: využít všech prostředků na vytvoření tlaku pro získání prostředků z EU pro velké firmy, podpořit projekty firem směřující ke zlepšení životního prostředí a zpracovat projekt pro financování snižování znečištění ovzduší s ohledem na příhraniční spolupráci s Polskem.

Co stále chybí

Na konferenci bylo znát, že občanská sdružení a samospráva si zatím nevyjasnily svoje pozice. Státní správa se opakovaně vyjádřila, že by ocenila aktivitu občanských sdružení, zároveň se však ukázalo, že je na jednání pracovní skupiny nezve.

Co ke komplexnímu řešení prozatím chybí, shrnul doc. Jančík z VŠB: analýza emisně- imisních vztahů jednotlivých skupin zdrojů, ekonomické vyhodnocení možných řešení a demografická analýza dopadu na obyvatelstvo. Není znám ani jasný časový plán, ani vybrány monitorovací stanice, které by fungovaly jako kontrolní body.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu