Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Fauna krkonošských lesů včera, dnes a zítra


Jiří Flousek, č. 3/2008, s. 12

Termín fauna v názvu článku je hodně nadnesený, uvědomíme-li si, že poznatky o reakcích živočichů na stav krkonošských lesů jsou dostačující pouze u ptáků a savců a mizivé až nulové u všech zbývajících taxonomických skupin. Pro stručnou ilustraci změn ve zdejších lesích by však vyšší obratlovci měli postačovat.

Jaké to tedy bylo včera?

Zásadním negativním faktorem pro lesy v Krkonoších byly ve 2. polovině minulého století průmyslové emise, projevující se velkoplošným rozpadem lesních porostů. V 70. letech se objevily první příznaky, na přelomu 80. a 90. let již byly veškeré lesy v různé míře poškozeny, nejvíce pak smrkové porosty zhruba nad 900 m n.m. Rozpad oslabených lesů byl urychlen větrnými a sněhovými polomy, přemnožením některých druhů hmyzu a následnými lesnickými zásahy.

Negativní působení na ptáky

Rozsáhlé odumírání lesů a jejich postupné nahrazování nelesními biotopy se odráželo i ve složení společenstev živočichů. Se vzrůstajícím poškozením porostů se snižoval především počet hnízdících druhů a celková početnost ptáků. Na imisních holinách dosahovaly obě charakteristiky minima a zlepšení nastávalo až v nových výsadbách. Jednotlivé ptačí druhy reagovaly na míru zasažení lesa různě. Početnost řady lesních druhů s rostoucím poškozením plynule klesala (králíček ohnivý či drozd zpěvný), některé druhy začínaly ubývat až ve středně poškozených lesích (sýkora parukářka nebo králíček obecný), jiné početně kulminovaly v odumírajících porostech (lejsek černohlavý). Druhy otevřených ploch naopak s mírou poškození přibývaly a dosahovaly početního maxima na imisních holinách (tetřívek obecný, linduška lesní a luční). Řada druhů na poškození lesa výrazněji nereagovala a mizela až s úplnou likvidací stromového patra (střízlík obecný nebo červenka obecná).

Ohrožení drobných savců

Podobně se vyvíjela i druhová diverzita drobných savců - klesala s rostoucím poškozením lesů a vzrůstat začala až na zalesněných holinách. Opačný trend byl zachycen u jejich celkové početnosti, která plynule stoupala a dosáhla maxima v mrtvých porostech a na imisních holinách. Charakteristické lesní druhy hlodavců (norník rudý, myšice lesní) ustupovaly s rostoucím poškozením lesa a s ním spojeným rozvojem bylinného patra. Postupně je nahrazovaly druhy volných ploch (především hraboš mokřadní). Norník rudý dokonce z poškozených lesů zmizel úplně a znovu se objevil až na plochách s odrůstající smrkovou výsadbou. Nejběžnější hmyzožravec rejsek obecný reagoval podobně jako zmínění hraboši.

A co dnes?

Nejdůležitější pro lesní porosty v Krkonoších je, že výše popsaný negativní faktor č. 1 se stal již minulostí. V posledních 10 až 15 letech se kvalita zdejších lesů zlepšuje, i když následky působení průmyslových emisí budou napravovány ještě dlouhé desítky let.

Současná ochrana lesů

Platný lesní hospodářský plán, připravený pro období 2003-2012 ve spolupráci lesníků a ochránců přírody, a česká legislativa zaměřená na území evropské soustavy Natura 2000 přispívají i k ochraně krkonošské lesní fauny. V nejpřísněji chráněné 1. a 2. zóně národního parku se postupně směřuje k nezasahování do vývoje lesa, rovněž ve 3. zóně jsou vymezeny kvalitní porosty ponechané samovolnému vývoji (většinou bukové či smíšené s výskytem šplhavců, holuba doupňáka, lejska malého, rejska horského a dalších druhů). Při lesnických zásazích jsou ponechávány staré doupné stromy pro hnízdění dutinových druhů. V okruhu do 500 metrů od obsazených hnízd čápa černého jsou vyloučeny lesnické aktivity během hnízdního období. Zarůstající imisní holiny a úbytek optimálních biotopů pro tetřívka obecného jsou kompenzovány cílenými lesnickými zásahy na vybraných lokalitách, kde jsou vytvářeny podmínky pro jeho výskyt i v montánním stupni (vhodné biotopy zůstávají v polohách nad horní hranicí lesa).

Aktuální nebezpečí pro lesy

Nebezpečí pro krkonošské lesy však zažehnáno není. Patrně nejvýznamnějším negativním faktorem se stává rozvoj areálů pro sjezdové lyžování a podobné formy tzv. tvrdého turismu, spojené s relativně rozsáhlým a z pohledu poslání národního parku kontroverzním odlesňováním. Fragmentace lesních komplexů a vznik nových porostních stěn vytváří další rizika - následný rozpad porostů pod vlivem bořivých větrů či gradací hmyzích „škůdců“ a zmenšování plochy pro výskyt živočišných druhů vázaných především na uzavřené lesní komplexy (např. pro rejska horského - silně ohrožený druh dle naší legislativy, nebo datla černého a lejska malého - „naturové“ předměty ochrany v Ptačí oblasti Krkonoše).

A výhled na zítřek?

Scénář vývoje krkonošských lesů a jejich fauny se odhaduje jen obtížně a cesty jsou bohužel otevřeny mnoha směry. Vše závisí na politické vůli a ekonomické situaci státu, ale i na iniciativě místních obyvatel a návštěvníků dosud atraktivního území Krkonoš. Dostane-li přednost plánovaný intenzivní rozvoj lyžařských areálů včetně úvah směřujících ke zmenšení plochy národního parku, lze očekávat pokračující kácení lesních porostů se všemi negativními důsledky pro lesní faunu. Opačným a z pohledu krkonošských lesů pozitivnějším trendem je nalezení a prosazení takových alternativ k tvrdému sportovnímu průmyslu, které dlouhodobě zajistí ekonomickou prosperitu regionu a využijí k tomu unikátní krkonošskou přírodu a osobitý charakter krajiny.


RNDr. Jiří Flousek - Správa Krkonošského národního parku (odbor ochrany přírody a informatiky), Vrchlabí

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu