Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Osud a význam fytogenofondu


Miroslav Smejkal, č. 3/1987, str. 1-3

Nepřetržitě pokračující antropické ohrožování existence mnoha rostlin má za následek pronikavé, ustavičně vzrůstající ochuzování fytogenofondu. Obavy biologů o jeho budoucí osud jsou však zatím širší veřejností povětšině odmítány a pokládány za příliš pesimistické. Také důvody ochrany fytogenofondu jsou často považovány za málo pádné a zbytečně přehnané. Hlavní příčinou je fakt, že si člověk v dostatečné míře neuvědomuje jednak svou závislost na rostlinách, jednak úlohu a význam fytogenofondu jako skutečného i potenciálního přírodního zdroje. Negativní úlohu sehrává také nedokonalost lidských smyslů: neumožňují ani úplné a „jednorázové“ poznání nesmírně složitých, vzájemně spjatých a vzájemně podmíněných přírodních procesů a jevů, ani postižení úplné podstaty fytogenofondu a všech jeho skutečných a potenciálních funkcí.

Biolog bude fytogenofond definovat jako úhrn (sumu) nejrozmanitějších dědičných vlastností „skrytých“ v rostlinách. Konkrétnější pochopení fytogenofondu a jeho podstaty poskytuje fakt, že každý rostlinný druh se vyznačuje sumou jedinečných a jen pro daný druh specifických dědičných vlastností, tedy svým osobitým fytogenofondem; ten je odlišný od souboru dědičných vlastností - od fytogenofondu - každého jiného druhu. Totéž platí například i o fytogenofondu kulturních odrůd (kultivarů) apod.

Jakou povahu má fytogenofond jako přírodní zdroj? Z kvantitativního hlediska je to - alespoň teoreticky vzato - zdroj obnovitelný, neboť  zůstane-li zachována alespoň jediná životaschopná populace určitého druhu, mohou se jeho jedinci - v krajním případě třebas i s přičiněním člověka - početně dále rozmnožovat. Ale z kvalitativního hlediska je to zdroj neobnovitelný: zanikne-li určitý druh ve své podstatě (je-li totálně vyhuben), nelze jeho fytogenofond znovu „vytvořit“ či „vyrobit“ jako nějaký průmyslový výrobek, je ztracen navždy.
Přibližně 25 000 druhů vyšších rostlin (tj. asi 10 % z jejich celkového množství na Zemi) je člověkem ohroženo do té míry, že v nejbližší době téměř jistě vyhynou. V ČSR má člověk na svědomí ohrožení existence 57 % taxonů vyšších rostlin (více než jejich polovinu); téměř každý třetí rostlinný druh je kriticky nebo silně ohrožen. Vyhynulých a nezvěstných taxonů je 76 (4 %) a v tomto ohledu zaujímá ČSR mezi hospodářsky vyspělými zeměmi v Evropě nezáviděníhodné druhé místo (za Belgií s 4,5 %) .

Šlechtění užitkových rostlin je nemyslitelné bez zachování fytogenofondu planých rostlin a místních odrůd (byť výnosově často nepříliš výkonných) a jejich genetické diverzity. Způsobí-li člověk jejich zánik - jak tomu bylo i u nás s řadou krajových odrůd - nenávratně ztrácí zdroje, jež mohou vnést do současného geneticky značně zúženého, vratkého a výnosově nestálého šlechtitelského materiálu potřebné ozdravující a stabilizující vlastnosti.

Při hodnocení úlohy a významu fytogenofondu v přírodě a pro život člověka se často neúměrně přeceňují ekonomické aspekty. To však není ani logické,ani dialektické, protože všechny stránky významu fytogenofondu spolu vzájemně úzce souvisejí a koneckonců se více či méně promítají do ekonomické sféry.

Ekonomický význam fytogenofondu je dán úlohou a významem rostlin jako zdroje surovin a potravin. Je nezvratným faktem, že absolutně všechny zdroje obživy člověka a jím chovaných hospodářských zvířat jsou přímým nebo nepřímým produktem rostlinného světa. Stejně  nezvratným faktem a globálním problémem je neustále vzrůstající nepoměr mezi objemem zásob těchto zdrojů a rychle rostoucím počtem obyvatelstva Země.

Ekologický význam fytogenofondu určuje funkce rostlin v ekosystémech. Mnoho druhů hraje důležitou úlohu rostlin melioračních, protierozních, při ozeleňování krajiny apod. Dotýká-li se ochuzování fytogenofondu rostlin s malou početností, pokryvností a sociabilitou, není často na první pohled vůbec patrné a nezdá se být příliš významné. Vždy však znamená počátek destrukce příslušného ekosystému. Velmi závažné je u rostlin vytvářejících velkoplošná společenstva a formace. Dojde-li v nich k ústupu a hynutí dominantních a subdominantních druhů, může to mít  katastrofické důsledky nejen pro daný ekosystém, ale také pro živou i neživou přírodu celých velkých oblastí a pochopitelně i pro člověka. K tomu dva konkrétní příklady: (1) Bude-li pokračovat dosavadní způsob exploatace, nezůstanou na Zemi kolem r. 2000 žádné tropické pralesy. Za dobu pouhých 150-200 let tedy člověk může zničit tento obrovský a zdánlivě nevyčerpatelný přírodní zdroj, existující na naší planetě nepřetržitě déle než 50 miliónů let. - (2) Už v roce 1981 konstatovalo prezídium ČSAV, že v ČSR je i v horských (mimoprůmyslových) oblastech viditelně poškozeno přes 400 000 ha lesa; ještě větší plocha lesa je výrazně postižena fyziologickým stressem. I za předpokladu, že se podaří kalamitní plochy zalesnit, bude pronikavě omezena produkční funkce lesa, o vážných ohroženích jeho dalších funkcí (vodohospodářské, půdoochranné, zdravotní, rekreační apod.) ani nemluvě.

Vědecký význam fytogenofondu spočívá v jeho funkci studijního objektu a zdroje informací pro nejrůznější disciplíny, které se zabývají studiem rostlin v nejširším smyslu. Bez uchování pokud možno všech existujících rostlin je nemyslitelné nejen toto bádání a poznávání (včetně nejrůznějších aplikací pro praxi), ale i interpretace poznatků při vzdělávání a výchově lidí.

Tvarová a barevná rozmanitost a krása rostlin je - do důsledků vzato - ztělesněním a konkrétním materiálním projevem jejich dědičných vlastností. Podceňovat nebo ignorovat tento estetický význam fytogenofondu by znamenalo popírat úlohu, kterou rostliny a rostlinstvo hrají odedávna v životním prostředí lidí, v jejich duchovním životě a jako zdroj inspirace nejrůznějších umění vyjadřujících a odrážejících zjevně nebo symbolicky vztah člověka k rostlinám a přírodě.

Etický význam pramení ze vztahu lidí k rostlinám a k celé živé přírodě a také z jejich uvědomění, že příroda je dědictvím po předcházejících generacích a že její ochrana a zachování je nejen podmínkou existence lidí, ale i věcí etiky a úcty k životu na Zemi. Situace, do které člověka staví éra vědeckotechnické revoluce, nezná a zejména v budoucnu nebude znát dříve tak jednoznačné pojmy „užitečná“ a „neužitečná“ rostlina. Každý rostlinný druh je jako součást přírodních zdrojů a jako spolutvůrce přírodní diverzity důležitým potenciálem pro současný i budoucí rozvoj a existenci lidské společnosti.

Problém ochrany a zachování co možná nejúplnějšího fytogenofondu se dotýká nejrůznějších oborů lidské činnosti. Ve své podstatě je záležitostí každého člověka, ale velký podíl společenské odpovědnosti připadá biologům a zejména botanikům, ekologům a ochranářům. Jejich úkolem je informovat a soustavně uvědomovat širokou veřejnost o společenské závažnosti fytogenofondu a podílet se na tvorbě vhodné a účinné strategie jeho ochrany.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu