Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Ochrana krajiny na úrovni farmy


Karolína Dytrtová, č. 4/2008, s. 8-10

Plánování venkovské krajiny

Cesta komplexního plánování ve venkovské krajině formou faremních plánů šetrného hospodaření je jedním z nových směrů krajinného plánování a ochrany přírody v Evropě. Environmentální problémy způsobené nadměrnou chemizací, scelováním a odvodňováním pozemků nebo necitlivou úpravou vodních toků přiměly zemědělce zabývat se zlepšením stavu agroekosystémů a zemědělské krajiny v rámci statku. Tyto problémy nejsou typické jen pro postkomunistické země, ale setkáme se s nimi kdekoliv v Evropě, kde tlak trhu způsobil podobné negativní dopady na krajinu jako necitlivé socialistické plánování.

Snaha o obnovu diverzifikované a multifunkční zemědělské krajiny, zlepšení kvality vod a ochranu biodiverzity iniciovala v Evropě práce na metodikách faremních plánů šetrného hospodaření. Tento koncept je rozvíjen v řadě zemí, jako např. v Rakousku, Velké Británii, Irsku, Nizozemsku, Německu, Švédsku nebo Dánsku. Vývoj a rozšíření tohoto nového přístupu jsou úzce spojeny s reformou Společné zemědělské politiky EU a posílením zemědělské činnosti směřující k péči o životní prostředí ve formě agroenvironmentálních opatření. Agroenvironmentální politika 90. let 20. století zcela změnila situaci, kdy si společnost uvědomila nutnost podpory mimoprodukčních aktivit zemědělců a poskytuje jim úhradu za služby v oblasti ochrany přírody a krajiny. Do té doby se ochrana přírody vztahovala zejména na chráněná území, kde převládal přístup „shora“ utvářených rozhodnutí, pravidel, která ve většině případů představovala omezení hospodaření pro zemědělce. Ve volné krajině v podstatě žádná plošná opatření neexistovala. Se zavedením agroenvironmentálních opatření do zemědělské politiky vznikla možnost dobrovolného zapojení všech zemědělců do aktivit zlepšování přírodního prostředí a podpory rozvoje biodiverzity v zemědělské krajině.

V zemích, ve kterých mají s agroenvironmentálními opatřeními delší zkušenosti, brzy přišli na výhodu individuální práce se zemědělci a začali vyvíjet metodiky faremních plánů, které pomáhají zvyšovat environmentální pozitiva jednotlivých podniků. Nutnost osvěty a vzdělávání zemědělců jako hospodářů v krajině je nepopiratelná. Mnoho zemědělců však nemá potřebné znalosti k pochopení účelu jednotlivých opatření, plní povinnosti a pravidla bez hlubší zainteresovanosti. Faremní plány a individuální poradenství na farmách tak hrají nezastupitelnou roli při osvětě a zvyšují účelnost vynakládaných prostředků.

Pravidla a rozhodnutí utvářená „zdola“

Charakter dialogu a osobního přístupu k farmářům či nastolení diskuse o multifunkčním využití krajiny v konkrétním zemědělském podniku jsou témata, která nový koncept faremních plánů šetrného hospodaření obsahuje. V zásadě má koncept napomoci překonat bariéru mezi zemědělci a ochranáři, přivést je k jednomu stolu, kde mohou najít společná řešení.

Vypracovaným plánem dostane hospodář do ruky detailní návod, založený na odborném posouzení území a jeho vlastních přáních a záměrech, jak zlepšit konkrétní plochy na statku. Vyzdvihnout lze především potenciál v integrálním přístupu péče o krajinu, kdy má zemědělec možnost zapojit se do více dotačních programů najednou s pomocí kvalitní poradenské služby. Plán mu poskytuje jednoduchý přehled, na co a kde může žádat o podporu z různých programů na ochranu a obnovu venkovské krajiny. Kromě těchto informací by měl plán také poskytovat poradenství produkčního charakteru, jak pečovat o půdu, jak obohatit osevní postup, poradenství v managementu výživy rostlin atd. Dobrovolné zapojení zemědělce je základním kamenem tvorby faremních plánů. Závisí na dobrém úmyslu zapracovat jeho vlastní záměry do konkrétní podoby navržených opatření. Postup je většinou takový, že odborníci navrhnou několik variant a po diskusi s farmářem najdou nejlepší kompromis mezi produkčními zájmy farmy a ochranou přírody.

Návrh opatření „přímo na míru“

Výstupem celého procesu je zpracovaný plán, který má podobu „kuchařky“ pro realizaci akcí, které na dané farmě zlepší přírodní podmínky. Jde jednak o časový plán, kdy jednotlivé akce mají své preference, s čím by bylo vhodné začít a v kterém ročním období. Druhým aspektem je prostorový plán, kde je areál podniku rozdělen do různých kategorií vyžadujících rozdílné formy hospodaření. Identifikují se cenné plochy, kde byly např. objeveny vzácné rostlinné druhy, a zemědělec je poučen, jak na těchto plochách hospodařit. Tyto „objevené“ plochy mají pro hospodáře důležitý význam, protože ukazují novou kvalitu jeho pozemků. Další kategorií jsou plochy představující krajinné prvky, které by bylo dobré zachovat a obnovovat (např. křovinné pásy, meze), protože mají protierozní charakter a přispívají k zachování charakteru krajiny. Není vhodné zde používat pesticidy. Třetí kategorií jsou pak místa, na kterých je nutné provést nějaký konkrétní zásah pro zlepšení ekologických podmínek lokality (zatravnění, revitalizace malých vodních ploch atd.). Poslední kategorií je návrh zcela nových ploch a prvků v krajině, které by zlepšily ekologickou stabilitu krajiny na daném statku (výsadba doprovodné zeleně kolem polních cest, zakládání protierozních liniových prvků, které mohou být zatravněny nebo osázeny vhodnými dřevinami apod.).

Individuální přístup k řešení a osvětový charakter faremních plánů jsou aspekty, které mohou být využity při aplikaci agroenvironmentálních programů a nových dotačních titulů v České republice. Pokud by zemědělec měl možnost opřít své rozhodnutí, zda se zapojí do některého z programů, o takto vypracovanou analýzu, můžeme předpokládat, že se efektivita vynaložených prostředků i účast farmářů na dotačních titulech zvýší. Stejně tak jako v zahraničí je i u nás metodika faremních plánu šetrného hospodaření vytvářena nevládními a soukromými projekčními organizacemi, které se zemědělci úzce spolupracují. Poptávka ze strany zemědělců po tomto individuálním poradenství stoupá. Na základě dobrých zkušeností ze zahraničí, kde s tímto konceptem pracují již několik let, je zřejmé, že by bylo velkým přínosem začlenit faremní plány do systému podpor v rámci agroenvironmentálních programů.


Mgr. Karolína Dytrtová - Bioinstitut - Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny, Olomouc. Autorka se zabývá ochranou přírody a krajiny na ekologických farmách.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu