Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Systém ekologických kompenzačních ploch


Karolína Dytrtová, č. 4/2008, s. 8-10

Evropská unie podmiňuje vyplácení většiny zemědělských dotací dodržováním zákonných požadavků na hospodaření, které jsou definovány sadou 19 předpisů práva EU, které pokrývají oblasti životního prostředí, bezpečnosti práce, bezpečnosti potravin, správného zacházení se zvířaty a rostlinolékařství. Jedná se o požadavek tzv. křížové shody - Cross Compliance (CC). V principu je to dobrý způsob, který postihuje celé zemědělství (nejen zemědělství ekologické nebo zemědělství v územích se zvláštními režimy ochrany). Problémem je však jeho praktické uplatňování. Je to systém velmi složitý, poznamenaný nepochopením a byrokracií. Ve svém důsledku nevede zatím k plošnému zkvalitnění zemědělství z pohledu ochrany životního prostředí (OŽP) a podpory biodiverzity. Zejména v produkčních zemědělských oblastech, kde krajina a agroekosystémy jsou nejintenzivněji využívány, citelně chybějí ekologické stabilizační prvky, které by napomohly zlepšit krajinnou strukturu v dnešní unifikované krajině.

Švýcarský příklad

Možným poučným příkladem řešení této neutěšené situace, a to i pro produkční oblasti s převahou konvenčního zemědělství, je Švýcarsko. Švýcarská konfederace vydala v roce 1998 spolkový zákon o zemědělství, který doplnilo ve stejném roce nařízení o přímých platbách pro zemědělství. Vyplácení přímých plateb je podobně jako v EU podmíněno prokazováním dodržování základních norem s ohledem na OŽP a welfare zvířat. Švýcarské cross compliance, které se zde nazývají volně přeloženo jako „osvědčení o ekologických výkonech v zemědělském podniku“ mají jednu významnou podmínku navíc, jedná se o podmínku minimálního zastoupení ekologických kompenzačních (vyrovnávacích, stabilizačních) ploch, které musí prokázat každý zemědělský podnik, který chce čerpat přímé platby a další národní dotace (na investice, bezúročné půjčky, nákup či zapůjčení mléčné kvóty atd.). Švýcarský systém „osvědčení o ekologických výkonech“ je oproti CC EU méně složitý s významným akcentem na celopodniková opatření. Zemědělský podnik je chápán jako uzavřená jednotka s vazbou rostlinné a živočišné produkce, preferovány jsou zejména menší podniky, požaduje se i přesah ekologických opatření z úrovně statku na úroveň obce, případně na větší územní celky, a jejich propojení. Švýcarští odborníci vytvořili celostátně platný katalog tzv. „ekologických kompenzačních ploch“ (EKP), tedy biotopů v zemědělské krajině, které mohou být útočištěm pro volně žijící živočichy, vhodným stanovištěm pro planě rostoucí rostliny. Zároveň tyto plochy přispívají k ochraně  půdy i vody. Úspěch a výjimečnost systému EKP tkví v tom, že Švýcaři vyvinuli nástroj, jak přesvědčit všechny zemědělce bez rozdílu, zda hospodaří ekologicky nebo konvenčně, aby takováto „místa pro přírodu“ na svých farmách udržovali, případně aktivně vytvářeli. Každý zemědělský podnik, který chce požádat stát o jakékoliv zemědělské dotace či další zvýhodnění, musí nejprve splnit podmínku - prokázat minimálně 7 % ekologických kompenzačních ploch z celkové výměry zemědělské půdy podniku.

Efektivita podpůrných dotací

Podle Programu rozvoje venkova (PRV), který je od roku 2007 realizován v ČR, se má naše zemědělství rozvíjet „na bázi udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření“. Hlavní součástí PRV je také soubor opatření, tzv. osa 2, pro „zlepšování přírodního prostředí a krajiny“, kde jsou vytvořeny soubory opatření za účelem podpory biologické rozmanitosti.

Na podporu naplňování tohoto cíle byly z rozpočtu EU i ze státního rozpočtu ČR vyčleněny velké finanční částky na dotace, které každoročně dostávají naši zemědělci. Nabízí se tedy otázka, zda jsou tyto prostředky využívány skutečně za účelem podpory a rozvoje biodiverzity a ochrany životního prostředí. Mnoho zemědělců bohužel nechápe tyto programy správně, tedy jako příspěvek na ochranu životního prostředí, ale jen jako jakousi další nárokovou dotaci na vyrovnání příjmů.

Také z pohledu ochrany přírody a krajiny se Česká republika rozdělila na oblasti klimaticky znevýhodněné - LFA (less favourite areas) - a na oblasti produkční. V LFA je podporováno zatravnění, extenzita a sečení travních porostů, ovšem bez ohledu na vytváření krajinných a ekologicky stabilizačních prvků či optimální termíny a postupy seče nezbytné například pro vzácné rostliny nebo na zemi hnízdící ptáky. Požadovaná je spíše „uklizená“ krajina než krajina podporující volně žijící zvířata a planě rostoucí rostliny. Zcela špatná je situace v produkčních oblastech, kde se stále hospodaří pouze intenzivním konvenčním způsobem, aniž by byl na zemědělské půdě ponecháván jakýkoliv prostor pro přírodu.

První návrh

EKP tvoří základní strukturu navrhovaných plánů šetrného hospodaření, které v současné době vytváříme v ČR. Pokládáme je za vhodné řešení zejména pro silně produkční oblasti v ČR, jako je Polabí, Haná či jižní Morava, kde scelené pozemky představují z pohledu biodiverzity tzv. agrární poušť. Obrovské lány s monokulturami, mnohdy přesahující rozlohu 100 ha, jsou často bez jediné polopřírodní či přírodní ekologické vyrovnávací plochy. Tato krajina je těžko obyvatelná pro dříve běžné druhy živočichů a rostlin, které byly vždy spjaty se zemědělskou krajinou.

Navrhli jsme proto metodiku plánů šetrného hospodaření a katalog ekologických kompenzačních ploch vhodné pro naše podmínky s ohledem na strukturu zemědělského hospodaření a na současné finanční nástroje na podporu šetrného hospodaření. Jde o první návrh, který postupně ověřujeme v praxi, aby bylo možné přesně stanovit vhodný management pro jednotlivé typy EKP, případně doplnit navržený katalog o nové plochy. Tento katalog by v budoucnu měl sloužit k definování EKP v každém zemědělském podniku, měl by představovat všechny biotopy v zemědělské krajině, které mohou být útočištěm pro volně žijící živočichy, vhodným stanovištěm pro planě rostoucí rostliny, a které plní funkce ochrany půdy i vody. Po ověření budou navržené nástroje prosazovány do agro-environmentální politiky v ČR.


Mgr. Karolína Dytrtová - Bioinstitut - Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny, Olomouc. Autorka se zabývá ochranou přírody a krajiny na ekologických farmách.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu