VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Pět větrných elektráren u Břežan na Znojemsku stojí uprostřed pole s obilím, okolní krajina je téměř rovná. Lopatky jsou vidět z části vesnice, nicméně až do vzdálenosti padesáti metrů není slyšet žádný hluk. U paty stožáru se nachází stan, ve kterém s návštěvníky ochotně diskutují zaměstnanci společnosti WEB větrná energie, s.r.o. Dívenka hned všem dává sadu letáčků, oplatku a nafukovací balonek. Probíhá den otevřených dveří.

Kdo (ne)chce větrníky

Ne všichni jsou s větrnými elektrárnami ale natolik spokojeni jako zástupci firmy. Obyvatelé malebné jihomoravské vesničky podepisovali petici o vyhlášení místního referenda. „Šlo nám o to, aby se občané mohli vyjádřit, jestli tady větrné elektrárny chtějí, nebo ne. Bylo rozhodnuto tak, že o tom nikdo nevěděl,“ řekl Radek Protivínský, jeden z organizátorů petice. Ve dvou lidech za dva dny obešli celé Břežany. Podpisy získali od více než 60 % obyvatel.

Starostu Josefa Rebendu ale o potřebě vyhlásit místní referendum nepřesvědčili: „Byla to petice proti starostovi. Podle zákona jsme již referendum vyhlásit nemohli, když probíhalo stavební řízení.“ Diskuse byly bouřlivé. „Jednalo se o osobní napadání,“ uvedl Protivínský. V průběhu rozhodování z obecního zastupitelstva odstoupili dva členové, Jan Kočí a Josef Nosek.

Podle zákona č. 22/2004 Sb. nelze místní referendum konat v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení. Vypadá to tedy, že měl pravdu starosta, když plebiscit nepovolil. Doopravdy? „Samotný fakt, že věc, ke které směřovala otázka v referendu, je předmětem správního řízení v přenesené působnosti, v tomto případě stavebního řízení, není překážkou pro vyhlášení referenda. Takto problém ve svých rozhodnutích vykládá Ústavní soud a Krajský soud v Plzni. Starosta tedy neměl pravdu a zastupitelstvo postupovalo v rozporu se zákonem, když referendum nevyhlásilo,“ upřesňuje Markéta Višinková z Ekologického právního servisu. Podle soudů se totiž nemožnost vyhlásit místní referendum podle uvedeného zákona vztahuje jenom na otázky spadající do samostatné působnosti obce.

Co to přinese?

Proč se starosta tolik zasazoval o vybudování větrných elektráren? „Vypadají hezky, líbily se nám. Dnes už navíc víme, že by mohly mít zajímavý ekonomický efekt,“ domnívá se Rebenda. Přitom právě nejistotu finančních výhod napadá iniciátor petice Protivínský: „Nebyla podepsána smlouva, co bude firma obci dávat, takže je to na její libovůli.“

A jak si na tom větrný park stojí z hlediska výroby energie? Každá z pěti věží má maximální výkon 850 kW, který je možný až při rychlosti větru 15 m/s. V lokalitě ale fouká zhruba jen rychlostí 6 m/s. „V období od prosince 2005 do května 2008 průměrně měsíčně vyrobil celý park 442 MWh energie,“ vyjasnila na dni otevřených dveří Michaela Lužová, jednatelka firmy WEB větrná energie, s.r.o. Maximální možný výkon je přitom 3 105 MWh za měsíc. Větrné elektrárny v Břežanech tedy fungují jenom na 14 % svojí kapacity. „V České republice byla v roce 2007 průměrná využitelnost větrných elektráren 26 %,“ komentuje Michal Janeček z České společnosti pro větrnou energii.

Počasí navzdory

Vítr v Břežanech také nefouká pořád. „Odhaduji, že větrné elektrárny 30 % doby elektřinu nevyrábějí vůbec. Záleží na počasí,“ míní Eduard Novotný, který návštěvníkům dne otevřených dveří ukazoval vnitřek věže. Elektřina z větrného parku jde do sítě společnosti E.ON. Pokud se lopatky netočí, musí být spotřeba energie pokryta z jiných zdrojů.

Přestože v Břežanech příliš nefouká, uvažují o výstavbě dalších větrných elektráren. „S občany není co projednávat. V roce 2006 naše volební uskupení nezávislých kandidátů, podporující výstavbu větrných elektráren, získalo dvě třetiny hlasů,“ argumentuje Rebenda. Je tedy již opět rozhodnuto?