Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Česká společnost pro ekologii konečně založena


Olga Lepšová-Skácelová, č. 4/2008, s. 31

25.-27. dubna 2008 se v Třeboni konala ustavující konference České společnosti pro ekologii (ČSPE) Ekologie ve 21. století. Snaha založit vědeckou ekologickou společnost se u nás datuje již od přelomu 60. a 70. let 20. století, kdy ve „zlatém věku československé ekologie“ probíhaly mezinárodní výzkumné programy IBP (International Biological Programme) a MAB (Man and Biosphere). Z výsledků pocházejí např. dosud nepřekonané komplexní srovnávací studie rybníků Třeboňska a Lednických rybníků. Přípravný výbor zasedající v horkém létě roku 1968 přímo v Hlohoveckém rybníce (bylo tehdy takové vedro, že ekologové zkoumající Lednické rybníky si sedli do rybníka a tam jednali…, tak o tom vyprávěl dr. Hony Květ) sestavil žádost na založení ekologické společnosti a podal ji spolu se stanovami na prezidium Československé akademie věd, ta pak upadla do jámy zapomnění na ministerstvu vnitra (zde byla ekologická společnost považována za zárodek zelené strany). Podařilo se realizovat aspoň Ekologickou sekci biologické společnosti, která posléze zanikla. Současné rozhodnutí založit vědeckou společnost zabývající se ekologií vyprovokoval fakt, že po roce 1989 byl pojem ekologie silně zprofanován a používán v souvislostech, které nemají s ekologií jakožto přírodní vědou nic společného.

Ekologové z biologických ústavů v Českých Budějovicích na základě dlouhodobých vědeckých kontaktů se zahraničím, zejména s Velkou Británií, využili možnosti podání grantu na založení nebo revitalizaci vědeckých ekologických společností v postkomunistických zemích v rámci zakládání sítě dlouhodobých ekologických výzkumů (Long Term Ecological Research) v Evropě. Tříletý grant vyústil v zakládající konferenci České společnosti pro ekologii.

Na konferenci bylo pozváno široké spektrum vědců, informace o zakládání společnosti se řetězovitě šířily po ČR. I přes krátký časový interval mezi zveřejněním akce a jejím propuknutím bylo přihlášeno takové množství referátů, že nebylo možné pokrýt všechny formou mluveného slova, mnohé byly zařazeny jako postery. Čtyři sekce (Populace a společenstva; Ekosystémy; Biodiverzita, makroekologie, globální procesy; Ekologie krajiny a krajinné změny) a dva diskusní bloky (Vzdělávání a výuka v ekologii; Aplikovaná ekologie a environmentální politika) pokryly prakticky všechna odvětví ekologie v jejím nejširším pojetí. Večery věnované pracovní diskusi o budoucí profilaci a fungování ČSPE otevíraly a ujasňovaly konfliktní body, zejména téma aplikované ekologie a environmentální politiky - co ještě do ekologie patří, a co už ne. Díky diskusi byla věnována pozornost i přesahům do sociologie a psychologie. Většina zastánců ekologie jako tvrdé přírodní vědy (botanici a zoologové) se s despektem stavěla vůči „hlubinné ekologii“ i ekologickým aktivitám nevědeckých společností. K ujasnění vztahů mezi vědci - ekology a amatérskými skupinami působícími pod vlajkou „ekologie“ přispěl přehledný příspěvek o struktuře a organizaci ekovýchovných programů včetně jejich odborného zázemí (Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina).

Česká společnost pro ekologii chce přispět k posílení a pěstování ekologie jako „tvrdé přírodní disciplíny“ s důrazem na exaktnost a výzkum a přitom se zabývat ekologií ve všech jejích aplikačních podobách a mezioborových souvislostech. Cílem nové vědecké společnosti je obnovit důvěru v ekologii jako vědu.

Závěrem konference byl zvolen výbor České společnosti pro ekologii (H. Šantrůčková - předsedkyně, M. Devetter, T. Herben, J. Lepš, I. Rynda, M. Svoboda a D. Štorch).

Konference ČSPE se budou konat ve dvouletých intervalech, nejbližší již v roce 2009 v Olomouci. Více o České společnosti pro ekologii, stanovách a možnosti členství na stránkách www.cspe.cz.

Olga Skácelová
Moravské zemské muzeum, Brno

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu