|
Vstup pro předplatitele: |
jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči
Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji
(Ludvík Kundera)
Ve středu 7. května 2008 se v Mahenově památníku v Brně uskutečnilo setkání s Miroslavem Hulem, jihočeským básníkem a prozaikem, který se ve své tvorbě trvale inspiruje přírodním světem a navíc je činný i ve sféře ochrany přírody (jeho medailon jsme otiskli ve Veronice 5/2007). Hule vnímavému, leč málo početnému publiku četl ukázky z chystané básnické sbírky nazvané Pozdní sběr.
Stejně jako ve svých předchozích sbírkách i v ní organicky spojuje milostné a přírodní motivy. V básních se objevují imprese z jednotlivých ročních období (například léto je tu „plné stesku“ a podzimní vítr „rve poslední listí“) a figurují v nich rackové, poštolky, divoké husy a kachny, daňci, divočáci nebo různé ryby. Autor zachycuje jihočeskou krajinu v mlze i v plném slunečním svitu, prodlévá u studánek, řek a rybníků. Některými básněmi připomíná poezii Františka Halase, Oldřicha Mikuláška či Jana Skácela, zatímco jiné zas stylizuje do folklorní podoby.
Následná živá diskuse se zprvu soustředila - poněkud překvapivě - na globální oteplování a další ekologické problémy, ale záhy se stočila k literatuře. Miroslav Hule mluvil o svých životních osudech a o své mnohostranné tvorbě, připomněl osobnost Jaromíra Tomečka a jeho kongeniálního ilustrátora Mirka Hanáka. Mimoto prozradil, že chystá knížku Rybářův rok, která by měla být jakousi obdobou Vrbova Myslivcova roku.
Jiří Poláček