Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Co je ekonomická lokalizace


Naďa Johanisová, č. 5/2008, s. 1

Boj za ochranu přírody připomíná Čapkovu Válku s mloky. Kdo v tom boji prožil život, může se zalíbením hledět na několik ostrůvků, které se mu podařilo zachránit a snažit se neslyšet šplouchání moře nad obrovskými pevninami, které se mezitím potopily navždy. Anebo může hledat hlubší příčiny této postupné a nenápadné porážky a nitky, které ji spojují s jinými problémy dnešního světa. V naší válce s mloky totiž potřebujeme spojence, máme-li ji kdy vyhrát.

V protikladu k dosud většinovému názoru, že ekonomická globalizace je buď prospěšná, nebo nevyhnutelná, krystalizuje opoziční názor, že všechno je jinak. Od ojedinělých hlasů v letech padesátých (E. F. Schumacher) stále sílí proud prací autorů, jako je Vandana Shiva, Herman Daly, David Korten, Helena Norberg-Hodge, Richard Douthwaite, Colin Hines a desítky dalších, kteří volají po lokalizaci či re-lokalizaci ekonomiky.

Vlády i obce by podle nich měly podporovat místní podniky (či družstva apod.), které se snaží využívat místní zdroje, zaměstnávat místní lidi a sloužit opět především místním spotřebitelům. Klíčovými slovy zde jsou: měřítko (v duchu okřídleného titulu slavné Schumacherovy knihy Malé je milé), decentralizace výroby a místní vlastnictví. Důležitou součástí toho pohledu je i volání po místních tocích peněz, které by nebyly zranitelné nekontrolovatelnými pohyby na světových kapitálových trzích. V rámci obecného pojmu ekonomická lokalizace je velký prostor pro debatu, například o tom, co ještě „místní“ je, a co již „místní“ není. Většinou se uvádí, že je to otázka dohody. Je z mnoha pohledů logické, že cibuli je vhodné dovážet z větší blízkosti, než tryskáče.

Žádný z výše uvedených autorů nevolá po stoprocentní soběstačnosti regionů či států. Zatímco na ekonomické lokalizaci jako žádoucím cíli se všichni shodnou, cesty k jejímu dosažení vidí různě. I v tomto čísle Veroniky se na tradiční témata zaměříme z jiného úhlu. Např. tradici samozásobitelství a příměstských zahrádek uvedeme do nečekaných kontextů souvisejících se současnými globálními problémy (ropný zlom). Některé články povzbudí, jiné znepokojí. Věříme ale, že všechny přispějí k navázání oněch důležitých nitek mezi ochranou přírody a ekonomikou.


RNDr. Naďa Johanisová, Ph.D., je odbornou asistentkou na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kde přednáší ekologickou ekonomii, a členkou výkonného výboru Trastu pro ekonomiku a společnost.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu