Čtení na tyto dny

Nov

Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.

Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu

(Jindřich Zogata)

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Co je ekonomická lokalizace


Naďa Johanisová, č. 5/2008, s. 1

Boj za ochranu přírody připomíná Čapkovu Válku s mloky. Kdo v tom boji prožil život, může se zalíbením hledět na několik ostrůvků, které se mu podařilo zachránit a snažit se neslyšet šplouchání moře nad obrovskými pevninami, které se mezitím potopily navždy. Anebo může hledat hlubší příčiny této postupné a nenápadné porážky a nitky, které ji spojují s jinými problémy dnešního světa. V naší válce s mloky totiž potřebujeme spojence, máme-li ji kdy vyhrát.

V protikladu k dosud většinovému názoru, že ekonomická globalizace je buď prospěšná, nebo nevyhnutelná, krystalizuje opoziční názor, že všechno je jinak. Od ojedinělých hlasů v letech padesátých (E. F. Schumacher) stále sílí proud prací autorů, jako je Vandana Shiva, Herman Daly, David Korten, Helena Norberg-Hodge, Richard Douthwaite, Colin Hines a desítky dalších, kteří volají po lokalizaci či re-lokalizaci ekonomiky.

Vlády i obce by podle nich měly podporovat místní podniky (či družstva apod.), které se snaží využívat místní zdroje, zaměstnávat místní lidi a sloužit opět především místním spotřebitelům. Klíčovými slovy zde jsou: měřítko (v duchu okřídleného titulu slavné Schumacherovy knihy Malé je milé), decentralizace výroby a místní vlastnictví. Důležitou součástí toho pohledu je i volání po místních tocích peněz, které by nebyly zranitelné nekontrolovatelnými pohyby na světových kapitálových trzích. V rámci obecného pojmu ekonomická lokalizace je velký prostor pro debatu, například o tom, co ještě „místní“ je, a co již „místní“ není. Většinou se uvádí, že je to otázka dohody. Je z mnoha pohledů logické, že cibuli je vhodné dovážet z větší blízkosti, než tryskáče.

Žádný z výše uvedených autorů nevolá po stoprocentní soběstačnosti regionů či států. Zatímco na ekonomické lokalizaci jako žádoucím cíli se všichni shodnou, cesty k jejímu dosažení vidí různě. I v tomto čísle Veroniky se na tradiční témata zaměříme z jiného úhlu. Např. tradici samozásobitelství a příměstských zahrádek uvedeme do nečekaných kontextů souvisejících se současnými globálními problémy (ropný zlom). Některé články povzbudí, jiné znepokojí. Věříme ale, že všechny přispějí k navázání oněch důležitých nitek mezi ochranou přírody a ekonomikou.


RNDr. Naďa Johanisová, Ph.D., je odbornou asistentkou na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kde přednáší ekologickou ekonomii, a členkou výkonného výboru Trastu pro ekonomiku a společnost.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu