Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Mezi městem a krajinou


Tomáš Chuman, Dušan Romportl, č. 3/2012, str. 1-2
Zástavba v zázemí velkých měst a podél významných dopravních spojnic způsobuje jednu z nejvýraznějších proměn české krajiny v minulých dvou desetiletích. Rychlost, rozsah a zejména dopady prudkého rozvoje suburbanizace často překvapují nejen původní starousedlíky a zastupitele dotčených obcí, ale i zkušené urbanisty, krajinné plánovače, či dokonce samotné nové obyvatele.
Deule park, metropolitní oblast Lille. Podpora ekologického zemědělství v nivě řeky Deule.
Deule park, metropolitní oblast Lille. Podpora ekologického zemědělství v nivě řeky Deule. Foto: Services techniques ENLM

Nárůst urbánních ploch v obcích České republiky mezi roky 1990 a 2006 činil 246 km2. Pro srovnání je to polovina rozlohy hlavního města. Na nárůstu zastavěných ploch se kromě klasických obytných celků podílí zejména výstavba průmyslových parků či montážních závodů, skladovacích ploch, zábavních, sportovních a obchodních center s rozsáhlými parkovišti a návaznou dopravní sítí. Do značné míry to souvisí se zásadní změnou našeho životního stylu, způsobu trávení volného času a spotřebitelského chování obyvatel od 90. let.

Přesun obyvatel a řady služeb z městských center na periferie měst a přilehlých obcí s sebou přináší zásadní změnu v krajině: dochází ke smazání dříve zřetelných rozdílů mezi městskou a venkovskou krajinou, město se tak říkajíc rozlévá za své hranice do okolní krajiny, zároveň však vytváří beztvaré a často samostatně nefunkční obytné celky. Takto pozměněná zázemí měst jsou proto někdy nazývána sídelní kaší, pro značný prostorový zábor a často nevábnou architekturu se pak ujalo označení „paneláky naležato“.

Proces suburbanizace v České republice je jasně geografi cky rozrůzněn. V případě rezidenčních domů je jednou z podmínek jasná vazba na velká města, nejvýrazněji se uplatňuje v zázemí největších měst, tedy v přiléhajících obcích. U komerční suburbanizace se spojitost se sídelním uspořádáním projevuje méně výrazně, daleko podstatnější bývá poloha výhodná pro zásobování. Zvláštní problém představuje prudký rozvoj zejména rekreačních obytných celků v přírodně či esteticky hodnotných částech krajiny, bez vazby na velká sídla či dopravně výhodné polohy. Rozsáhlá výstavba v chráněných krajinných oblastech nebo národních parcích s sebou přináší nevratné změny krajiny i přírodních poměrů.

Proč nám to tak vadí

Zásadní dopad, který pociťují snad všichni vnímaví obyvatelé i návštěvníci suburbanizovaných oblastí, je bezesporu proměna krajinného rázu, tedy narušení estetických, kulturních, historických i přírodních vlastností místa. Je to dáno především umístěním, ale současně i architekturou. Z různých koutů planety se přebírá nejen směs rozmanitých stavebních slohů, ale často i všude stejné katalogové domy a unifi kované velkoobjemové objekty. Prostorové plánování většinou vychází z místních ekonomických a právních podmínek, často však opomíjí nejen přírodní danosti, ale i tradiční prvky přilehlé obce i okolní krajiny. Novou, především obchodní výstavbou tak vznikají v zázemí města nové dominanty, které překrývají původní rysy sídla. Neuváženost tohoto druhu může radikálně změnit i celý krajinný typ - ze zemědělské krajiny se stává krajina zastavěná. Lidé, kteří o tom rozhodují, navíc obvykle zapomínají na dostupnost a prostupnost krajiny a také na blízkost přírody, kvůli které se řada obyvatel z center měst do jejich zázemí stěhuje. Dříve sousední vsi jsou odděleny komerčními areály nebo komunikacemi s protihlukovými stěnami a mezi obcemi se lze většinou pohybovat jen po rušných silnicích, které na nový nápor dopravy nebyly často stavěny.

Co to dělá s krajinou

Pronikáním nové roztroušené výstavby do volné krajiny dochází k významné změně uspořádání krajiny. Vzniká mozaika nespojitě zastavěných ploch obklopených ostatními plochami, které jsou rozdrobeny silnicemi. Nové sídelní plochy tak v určitou chvíli zvyšují celkovou různorodost krajiny, z hlediska ekologické stability či poskytování ekosystémových služeb se však jedná o nepříznivý vývoj. Později, kdy z dané lokality zcela mizí plošky plnící jinou než sídelní úlohu, suburbanizace naopak různorodost krajinného pokryvu snižuje.

Mezi nejvýznamnější dopady na přírodu patří rozsáhlý zábor volných ploch, změny v reliéfu, rozdrobení krajiny, ničení biotopů rostlin a živočichů, ohrožení biodiverzity a zábor často vysoce úrodné zemědělské půdy jakožto jednoho z nejhodnotnějších neobnovitelných zdrojů. Zástavbou je ovlivněna též schopnost půdy rozkládat mrtvé organismy a zadržovat vodu. Rozvolněná zástavba s sebou přináší zvýšení emisí skleníkových plynů, znečištění ovzduší zplodinami, světlem a hlukem.

Suburbanizace tak bezesporu představuje jeden z nejvýznamnějších krajinných procesů dnešní doby a zároveň patří mezi nejzávažnější problémy současného krajinného plánování. Jejím rozvojem dochází k řadě nevratných změn přírodního i sociálního prostředí, změna způsobu využití a povaha krajiny mění i kulturní výraz a zprostředkovaně také duchovní a estetické hodnoty celé krajiny.


RNDr. Tomáš Chuman, Ph.D. (1978), RNDr. Dušan Romportl, Ph.D. (1978) - katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, tomas.chuman(zavináč)natur.cuni.cz, dusan.romportl(zavináč)natur.cuni.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu