Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Kdo je mimo?


Eva Fraňková, č. 5/2008, s. 3-4

O tématu nezájmu ekonomické teorie vůči vztahu k místu jsem referovala na jarním semináři, který proběhl jako součást výzkumného projektu profesorky Librové zabývajícího se environmentálními aspekty individualizace. Sešlo se několik doktorandů a pedagogů environmentalistiky, sociologie a historie a předmětem diskuse byl krom jiného následující úryvek z jedné ekonomické učebnice:

„Jak fungují komparativní výhody

Jedna kanadská firma se zabývá výrobou a prodejem obleků. Začátkem sezóny vyšlou Kanaďané své zvědy do Paříže a dalších evropských módních center, aby ,okoukli‘ poslední trendy. Návrháři určí střihy a vyberou materiály. Výroba začíná v indickém Kašmíru. Předák dílny v sikhském turbanu hrdě ukazuje vzory látek. Látky se pak stříhají v Číně - mladé dělnice pracují za mzdu, za jakou by západoevropan nebo Američan ani nevstal z postele. Další etapa následuje v Rusku, kde se obleky šijí. Ruská šička si za denní plat může koupit tak jednu tubu zahraniční zubní pasty. Střihy se pak kompletují s ramenními vycpávkami z Koreje, protože Korejci je dokážou vyrábět nejlevněji. Z celého obleku vyrobeného kanadskou firmou jsou kanadského původu jen knoflíky. Náklady na výrobu pánského obleku jsou 40 až 60 dolarů, ale v USA se pak tyto obleky prodávají až za 600 dolarů. Kdo si rozdělí zbytek? Většina připadá na náklady obchodu a marketingu v Severní Americe, jakož i na daně a sociální pojištění. Zisková marže je překvapivě nízká, v pánské konfekci je velká konkurence. (Kohout, P.: Výroba je levné zboží. Lidové noviny, 12. 4. 2002)“ [4:233]

Všichni účastníci semináře se shodli, že jde o odstrašující příklad, kam až „racionální“ a „efektivní“ mezinárodní dělba práce může zajít. Navíc způsob, jakým je popsána výše mzdy Číňanky a Rusky, vyznívá pomalu jako ironický vtip. Nechtělo se nám věřit, že by autor učebnice uváděl tento popis jako příklad výborného fungování zmíněného ekonomického mechanismu komparativní výhody. V učebnici se ale o stránku dříve [4:232] píše, že „specializace umožněná mezinárodním obchodem je tedy efektivní, protože zvětšuje světovou produkci. […] Protože více je lépe než méně…“, obyvatelé zúčastněných zemí na tom budou díky mezinárodnímu obchodu lépe, než kdyby se ho neúčastnili. Z celkového vyznění kapitoly je opravdu zřejmé, že popsaný případ je považován za vydařený.

Úryvek byl však do učebnice převzat z článku v Lidových novinách. Zaujatá z celkem bouřlivé diskuse o pravém významu a sdělení těch vět jsem vyhledala jejich kontext v příslušném čísle Lidových novin. Citovaná pasáž je tam uvedena následovně: „Před časem vysílala ČT dokument o kanadské firmě, která se zabývá výrobou a prodejem pánských obleků. Měli by jej povinně zhlédnout všichni manažeři českých výrobních podniků.“ (zvýraznila aut.) A závěr článku? „…peníze dnes vydělává design, obchod, marketing, finance a zpracování informací. Výroba, s výjimkou nejnáročnějších technologií, je ,levné zboží‘.“ [6:1,11]

Takže… Kdo je mimo? My, pokud jsme si mysleli, že peníze by mohli vydělávat pracující lidé? Nebo autoři článku a učebnice, kteří spokojeně konstatují, že dnes peníze vydělává design a marketing?


Mgr. Eva Fraňková je doktorandkou na katedře environmentálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde se zabývá vztahem k místu jako průsečíkem (možná zdánlivě) protichůdných konceptů individualizace a ekonomické lokalizace. Momentálně pěstuje přechodný vztah k jednomu místu na jihozápadě Anglie, kde čerpá praktické lokalizační zkušenosti.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu