Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Dvě knihy o nalézání duše krajiny


Karel Hudec, č. 5/2008, s. 29

Mrkáček Z.: Duše Českého ráje. Unipress, Turnov 2006. 128 s., 82 fotografií. 300 Kč

Skořepa H.: Československo - má láska. Přírodní skvosty České a Slovenské republiky. Albert, Boskovice 2008. 248 s., 24 s. barevných obrazových příloh. 250 Kč

Mohlo by se zdát podivné spojovat recenze na dvě knihy obsahem, formátem i úpravou tak rozdílné. Přes tyto rozdílnosti však mají obě práce společný základ: jsou vlastně vyznáním hlubokého vztahu až lásky ke krajině. Ať již ke krajině širší a až nostalgicky československé, nebo zúžené na rodný kraj a jeho genia loci.

Oba autoři jsou vzděláním přírodovědci - Zdeněk Mrkáček především zoolog, Hynek Skořepa především botanik. Oba nyní pracují na správách chráněných krajinných oblastí a jsou zkušení publicisté: Zdeněk Mrkáček napsal mj. knihy Příroda Českého rájePtáci Českého ráje, Hynek Skořepa Přírodní skvosty ProstějovskaLesy Drahanské vrchoviny.

Publikace Z. Mrkáčka Duše Českého ráje má velký formát a její těžiště leží především v autorových fotografiích. Český ráj představuje nejen turisticky pohlednicový, ale krásný i v drobnostech, byť někdy jen sezonně efemérních, a proto běžnému návštěvníkovi neznámých nebo i nepřístupných. Kratší úvodní texty dokládají kultivaci autorova přírodovědeckého pohledu výrazně kulturními zájmy, ať již historickými či současnými. Zajímavostí je kompletní překlad textů do ruštiny, angličtiny a němčiny; bohužel překlad popisků k jednotlivým fotografiím zůstal opomenut.

Naproti tomu kniha H. Skořepy Československo - má láska zahrnuje jen několik málo autorových fotografií. Středem záměru jsou texty o jednotlivých částech České a Slovenské republiky, jak je autor navštívil a poznával. Při pohledu na seznam jednotlivých území nelze přehlédnout, že autor zřejmě nenachází vztah k nížinám - jeho zájmem jsou výhradně hory, nanejníž vrchoviny a Třeboňská pánev. Důkladná obeznámenost s navštíveným územím je ovšem z textu dobře patrná - propojeny jsou vždy přírodní a historické zajímavosti. Kniha je tak nejen pro přírodovědce, ale pro každého zvídavého člověka velmi dobře informovaným pozváním k návštěvě daných území.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu