Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Netopýři ze štoly Valerie


Mojmír Vlašín, č. 1/2009, s. 33

Štola Valerie se nachází v Jihomoravském kraji v oblasti Bílého potoka v katastrálním území Heroltice u Tišnova. Zbyla zde po středověké těžbě, na počátku 20. století se ale zřejmě používala znovu. Těžil se zde baryt a pravděpodobně i železné rudy. V 50. letech zůstala zcela opuštěna a dlouhou dobu ji navštěvovali sběratelé nerostů, děti, ale i různí vandalové. Zimovaly zde sice různé druhy netopýrů, jejich počty byly ovšem vzhledem k velkému vyrušování omezené.

V roce 1998 základní organizace ČSOP Veverka a Veronica, podpořené dotací ministerstva životního prostředí, štolu zabezpečily jednou pevnou průletnou mříží na bočním vchodu, a průletnou a otevíratelnou mříží na vchodu hlavním. Bezprostředně po uzavření začaly stoupat stavy zimujících vrápenců malých (Rhinolophus hipposideros), kriticky ohroženého druhu. Zároveň jsme ale pozorovali pokles počtu zimujících jedinců netopýra černého (Barbastella barbastellus). Lze jej vysvětlit jednak celkovým poklesem tohoto druhu v okolí Brna, a také tím, že uzavřením se mikroklima štoly mírně změnilo směrem k vyšším teplotám a vyšší vlhkosti, což vyhovuje spíše vrápencům.

V roce 2003 (zřejmě v létě) byla z postranního vchodu vylomena mříž a do podzemního prostoru pronikl neznámý pachatel. Zimující vrápenci na to zareagovali celkem zřetelným poklesem. V létě 2004 bylo zimoviště opět zabezpečeno a v následujících letech se stavy zimujících netopýrů začaly opět zdvíhat. Nejzajímavějším se ukázal nárůst v roce 2008, kdy jsme ke svému velkému překvapení nasčítali 71 vrápenců, z toho 48 v kolonii. Nepravidelným hostem ve štole Valerii bývá i velmi vzácný netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii).

Uzavřením štoly, která je navštěvována pouze jednou ročně při kontrole stavů zimujících jedinců, se ZO ČSOP Veronica podařilo vybudovat bezpečné stálé zimoviště ohrožených druhů, které je možné monitorovat velmi jednoduše, pravidelně a bez vyrušování. Štola je součástí mezinárodního monitoringu netopýrů, viz například www.ceson.org. Naše organizace tím naplňuje mezinárodní dohodu o ochraně netopýrů Eurobats.

Mojmír Vlašín

Výsledky monitorování (vždy v lednu)
kontrola roku97989900010203040506070809
vrápenec malý 227611196232532477181
netopýr černý 161061433001000
ostatní druhy 0250230001141
celkem 181418717259232534487582
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu