Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Přírodní katastrofy v roce 2008


Pavel Šimek, č. 2/2009, s. 24

Příroda umí ve všech koutech Země občas ukázat svou nevlídnou tvář, což se dnes dozvídáme díky rozvoji komunikačních prostředků a u nás odstranění informačních bariér před 20 lety. Zdá se, že člověk dnes svými aktivitami přidává přírodním katastrofám další dimenzi, zejména vlivem klimatických změn způsobených antropogenní produkcí plynů se skleníkovým efektem.

Komentář zajišťovny

Ve své zprávě za rok 2008 druhá největší zajišťovna na světě Munich Re (Münchener Rückversicherungs-Gesellschaft) zdůrazňuje vliv klimatických změn na zvyšující se rozsah škod a obětí na životech. Ve zprávě se uvádí celkem 750 přírodních katastrof velkého rozsahu s 220 tisíci lidskými oběťmi (kolik asi živočichů?) a materiální škodou 200 miliard US dolarů. Přírodní katastrofy jsou utříděny do 4 typů: geofyzikální (zemětřesení, tsunami, sopečná činnost), meteorologické (cyklony, bouře), hydrologické (záplavy) a klimatické (extrémní teploty, sucha, požáry).

Z 22 přírodních katastrof s největším počtem lidských obětí nebo s největší škodou bylo 8 v USA (1 klimatologická, 1 hydrologická a 6 cyklonů), 12 v jižní a jihovýchodní Asii (2 klimatologické, 4 hydrologické, 4 meteorologické a 2 geofyzikální), v Austrálii 1 katastrofa hydrologická na východě kontinentu a konečně i 1 katastrofa meteorologická v Evropě.

Zajímavé je, že největší počet afrických katastrof jsou povodně, podobně jako ve Střední Americe a navazujícím severozápadě Jižní Ameriky. Téměř bez katastrof velkého rozsahu, s výjimkou asi 10 přírodních katastrof, byla severní třetina Euroasijského kontinentu a severní polovina Severní Ameriky a Grónsko.

2008 - nejvíce postižený rok

Podle zprávy byl rok 2008 nejvíce postiženým od doby, kdy jsou známé údaje o přírodních katastrofách. I když byl počet případů menší než v roce 2007 (950 katastrof), jejich rozsah je srovnatelný s „černým rokem“ 1995, kdy bylo zemětřesení v Japonsku, nebo s rokem 2005 s hurikánem Katrina v USA či s následky tsunami v Asii. Ztráty jsou stále rozsáhlejší, protože škody se soustřeďují v oblastech velmi exponovaných, jako jsou pobřežní zóny s hustým osídlením.

Jeden z představitelů společnosti Torsten Jeworrek zdůrazňuje význam setkání o klimatu v Kodani koncem roku 2009 a nutnost snížit nejméně o 50 % emise skleníkových plynů do roku 2050: „Jestli se to nepodaří, tak oběti a škody budou stále větší a větší“ a vše budou „platit“ budoucí generace lidí.

Příčinou jsou klimatické změny

Kromě zemětřesení v Číně všechny významné přírodní katastrofy roku 2008 nesou znaky klimatických změn nebo nevhodných proměn krajiny lidskou činností. Např. v Barmě současná destrukce mangrovů umocnila drastický dopad cyklonu Nargis s 85 tisíci mrtvými, 54 tisíci zmizelými a 4 miliardami US dolarů škod v jedné z nejchudších zemí světa. Z hlediska humanitárního to je největší přírodní katastrofa roku. Tropická bouře nejprve udeřila v deltě řeky Irrawaddy a v Rangunu a potom bez překážek postupovala až 40 km do vnitrozemí. Povodeň s výškou vody až 3,5 metru, která zaplavila kraj, spolu s větrem kromě obětí na životech a škod způsobily, že 1 milion lidí ztratil střechu nad hlavou.

Desítky tisíc lidských obětí, desítky miliard US dolarů škod na infrastrukturách všude na Zemi může být předobrazem toho, co nás čeká, pokud světové společenství nenajde řešení pro odpovídající finanční a ekologickou politiku, jak požadují zejména nejvíce ohrožené země. Početná řada cyklonů v oblasti Karibiku a amerického pobřeží (poprvé v historii se vyskytl hurikán kategorie 3 nebo vyšší každý měsíc od července do listopadu) znamenala 50 miliard US dolarů škod. V Číně to zase byla neobvyklá vlna mrazů a sněhu s velkým postižením infrastruktury 18 provincií a se škodou 21 miliard US dolarů i lidskými oběťmi.

Deset největších přírodních katastrof v roce 2008

 

  • zemětřesení 12. 5. v Číně (70 tisíc mrtvých a 85 miliard US dolarů škod)
  • cyklon Ike 6. až 14. září v Karibiku a USA (129 mrtvých, 30 miliard)
  • škody mrazem a sněhem 10. ledna až 13. února v Číně (129 mrtvých, 21,1 miliardy)
  • cyklon Gustav 21. srpna až 3. září v Karibiku a USA (100 mrtvých, 10 miliard)
  • povodně v červnu v USA (24 mrtvých, 10 miliard)
  • cyklon Nargis 2. až 5. května v Barmě (84 500 mrtvých, 4 miliardy)
  • povodně v květnu a červnu v Číně (170 mrtvých, 2,1 miliardy)
  • lesní požáry 13. až 24. listopadu v USA (2 miliardy)
  • zimní bouře Emma 1. až 2. března v Evropě (14 mrtvých, 2 miliardy)
  • tornáda 22. až 26. května v USA (12 mrtvých, 1,6 miliardy)

 

Katastrofa jménem Klaus

Na závěr ještě malá poznámka. Konečně i náš pan prezident, který tak dlouho tahal za meteorologickoklimatický provaz, se dočkal. Orkán, který udeřil 24. ledna 2009 v jižní Francii a v severním Španělsku, byl meteorology nazván Klaus. I když způsobil značné škody i oběti na životech, z hlediska celosvětového asi nejde o přírodní katastrofu velkého rozsahu.

Z Le Monde Planète přeložil, upravil a doplnil
Pavel Šimek

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu