Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Ptáci v sídelní kaši


Karel Hudec, Karel Šťastný, č. 3/2012, str. 10
Pro někoho může být překvapivé, že urbanizovanou krajinu v Česku obývají zhruba tři čtvrtiny u nás hnízdících ptačích druhů. Pouhá čtvrtina zůstává v málo zastavěné přírodní a zemědělsko-lesní krajině.

Kolik ptáků žije ve městě

Velké změny krajiny v sídelní kaši přirozeně musí mít velký vliv na možnosti života všech živočichů - jak těch, kteří původní prostředí obývali, tak těch, kteří jsou v sídlech doma. Pokud sledujeme ptáky hnízdící v jednotlivých částech české urbanizující se krajiny od přírodní až po centra měst, můžeme napočítat:

Krajina mimo města - 47 druhů
Městská krajina - 144 druhů, z toho
- v extravilánu (část území obce, která až na osamocené stavby není určena k zástavbě) 70 druhů
- v intravilánu (část obce souvisle či nesouvisle zastavěná nebo určená k zastavění) 74 druhů, z toho
- v nesouvislé zástavbě 49 druhů
- v souvislé zástavbě 25 druhů

Za prostředí odpovídající sídelní kaši je možné považovat extravilán i nesouvislou zástavbu intravilánu. V těchto prostředích hnízdí celkem 119 druhů. Přitom je možné, že se v sídelní kaši podle místních podmínek mohou usadit i druhy obývající souvislou zástavbu (vrabec domácí, rorýs), takže ji může obývat všech 144 druhů urbanizované krajiny. Je ovšem důležité zdůraznit „může“ - ve skutečnosti se na žádném místě celý soubor druhů neobjeví. Znamená to jen, že překvapivě velký počet hnízdících ptáků se může přizpůsobit prostředí zástavby, jakou sídelní kaše představuje.

V těchto číslech je také velký počet druhů, které v urbanizované krajině zahnízdí jen výjimečně. Důvodem je zpravidla chybějící jimi obývané prostředí, s nímž developeři pro šířící se zástavbu nepočítají. Příkladem je hnízdění výrů ve starých lomech nebo čápů černých v souvislém lese zasahujícím někde do aglomerace. A pro celou početnou skupinu vodních ptáků není v podmínkách šířící se zástavby vytvářeno žádné vhodné prostředí. Zatímco z extravilánu je známo 29 hnízdících druhů vodních ptáků, z intravilánu pouhé 4. Z nich převážně na parkových rybníčcích zahnízdí kachna divoká, labuť velká a slípka zelenonohá. Čtvrtý - druh vlhkých porostů rákosník zpěvný - přímo vodní plochu nepotřebuje, neboť zahnízdí i v kopřivových porostech na dosud nezastavěných plochách.

Komu se chce stěhovat do města

Suchozemští ptáci jsou v urbanizované krajině nejrozšířenější, obývají jak přírodní, tak kulturní krajinu. K získání potravy pro sebe i úspěšné rozmnožení dokážou využít přírodní i člověkem poskytnuté možnosti. Většina z nich jsou původně lesní druhy: potravu hledají na stromech (různé druhy sýkor, pěnic, brhlík, šplhavci), na zemi (pěnkava, špaček, zvonek) nebo ji chytají v letu (lejsci). Hnízdí v dutinách (sýkory, šplhavci, špaček) nebo volně stavěných hnízdech (pěnkava, pěnice, kos, drozd). Tyto druhy tedy převažují i v nové zástavbě, ve které se téměř vždy vyskytuje v dostačující míře zahradní zeleň. U stálých druhů je důležité přežívání v zimě. Ke stromovým se řadí i několik druhů v přírodě původně skalních, jako rehek domácí nebo jiřička.

Naproti tomu do silně urbanizované krajiny přechází jen nepatrný počet druhů obývajících otevřenou bezlesou krajinu. Překážkou pro jejich výskyt jsou jednak malé plochy (trávníky) ponechávané v obytných zónách, jednak nebezpečí hrozící zejména ze strany psů. Posledními útočišti chocholoušů jsou proto nákupní střediska, kde hnízdí i na plochých střechách.

Do jaké míry se do sídelní kaše zapojí hlavní druhy městských center - vrabec domácí a městští holubi, záleží na místních podmínkách. Stejně tak na přítomnosti některých prostředí (potok, malé průmyslové stavby, lokální sklady, dosud nezastavěné plochy) záleží případný, vesměs však krátkodobý výskyt některých vzácných druhů (bělořit).

Sojka, straka, havran a jim podobní

I v ptačím osídlování rozšiřujících se sídlišť se odrážejí a budou odrážet krátkodobé i dlouhodobé proměny současných měst. Během 20. století je u nás osídlilo několik druhů z jihovýchodní Evropy (hrdlička zahradní, strakapoud jižní), v jeho druhé polovině i několik domácích, dříve jen ve volné přírodě žijících druhů. Takovou změnou prošel holub hřivnáč a sojka po celé ČR. U dalších druhů proběhla taková změna patrně přechodně a jen v některých oblastech. Velmi nápadné jsou v Praze přímo ve městě velké, pestré a hlasité straky, které zatím v Brně vůbec neuvidíme. Některé druhy výrazně zvýšily početnost městských populací (pěnice černohlavá, budníček menší), jiné ji naopak snižují (rorýs, vlaštovka). „Nové“ druhy sníží postupně svoji původní vysokou početnost, jak je nápadné zejména u hrdličky zahradní, jejíž dříve až tisícihlavá hromadná nocoviště zmizela ze stromů v městských parcích. Některé druhy se novým podmínkám snaží přizpůsobit hledáním nových zdrojů potravy, jakými jsou zejména skládky odpadu (racci, havrani). Během několika let objevují také nová místa pro hnízdění, například některé straky nebo holubi hřivnáči už nestavějí hnízda jen na stromech, ale i na budovách, špačci hnízdí v dutinách vyklovaných strakapoudy ve stěnách zateplených domů.

Všechny tyto procesy probíhají ve všech typech zástavby. A do velké míry bude záležet na kulturnosti obyvatel sídelních kaší, jakým způsobem se budou chovat ke svému prostředí, včetně jeho ptačích obyvatel.


Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc., (1927) se jako ornitolog celoživotně zabývá ekologií ptáků, karelhudec(zavináč)seznam.cz

Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc., (1941) se na katedře ekologie Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze zabývá ekologií ptačích populací, stastny(zavináč)fzp.czu.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu