VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Nedávno jsme byli lyžovat v Tyrolských  Alpách. Četl jsem si tam Poslední Habsburky  od Jiřího Pernese a odvezl jsem si dva postřehy,  které podle mne ilustrují rozdíl v myšlení obou  tak historicky blízkých společností. Ten rozdíl  vidím hlavně ve vědomí souvislostí. 

Postřeh první; obyčejná krabice od mléka:

Stejná jako kdekoliv jinde, z voskovaného papíru, nic zvláštního. Zaujal mě na ní ale obrázek. Zatímco u nás se většinou setkáme s tuctovými symboly krav v různých barvách, maximálně s apelem na jihočeský, beskydský či jiný původ, na tyrolském obalu je na velké ploše symbolická krajina. Víte-li jenom malinko o rakouské zemědělské politice, hned vám to sepne. Posel­ství spotřebiteli zní: "Piješ mléko, které pochá­zí z rakouské krajiny! Krajina je hodnota, bez které by toto mléko nebylo! Přemýšlej o tom! Vol péči o krajinu ve svém každodenním rozho­dování, třeba jak trávit dovolenou. Poslouchej, co o krajině a zemědělství říkají politici, a podle toho se rozhoduj u voleb!"

Postřeh druhý; energetická nezávislost a globální odpovědnost:

Bydleli jsme v novém, velmi komfortním a moderně zařízeném dřevěném domě. Zaujaly mě výborné tepelně izolační vlastnosti i způsob topení. Majitel investoval do nadstandardních izolací, do kvalitních oken, do tepelného čerpadla využívajícího hojného proudu podzemní vody (která i v této zimě dosahovala 15 °C) a do slunečních kolektorů. Na energetické parametry stavby dohlížel vládní energetický poradce. Pokud stavebník splní sociální parametry, je investice do obnovitelných zdrojů a do nadstan­dardních izolací dotována. Známý koncept, kte­rý nastartoval vývoj a plošné využívání moderních technologií ve stavebnictví nejen v Rakousku, ale také v Německu, ve Skandiná­vii a v dalších zemích. U nás je pořád nepochopen. Proč to ale zmiňuji? Na prvním místě své motivace uvedl majitel potřebu nezávislosti. Nezávislosti na ropě z nestabilního Iráku a na ruském plynu. Teprve potom následovala finanční úspora z menší spotřeby energie (dobře si uvědomuje budoucí růst cen) a jako poslední motivace státní dotace.

Někde musí být příčina mentálního rozdílu v uvažování Rakušanů či Němců o těchto zále­žitostech v porovnání s námi. Absolvuji takových diskusí desítky, a pořád se setkávám jenom s hodnocením návratnosti investice a s čistě technickou debatou, zda ten či onen způsob energetického řešení je vhodnější. Zatímco v Rakousku na vjezdu do každé druhé obce vidíte cedulku "Klimablindnes" (asociace měst a obcí na ochranu světového klimatu), u nás vedou politici i média hospodské řeči o tom , že zdražení plynu vede k tomu, že lidé budou znovu topit všelijakými neřády a naše sídla se znovu zahalí do smradlavého smogu.

Neschopnost a neochota vidět souvislosti, to je náš opravdu velký problém! 

Miroslav Kundrata