Vstup pro předplatitele: |
krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny
tak téměř bez pohybu hyne epocha
krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání
(Miroslav Sedláček)
Nedávno jsme byli lyžovat v Tyrolských Alpách. Četl jsem si tam Poslední Habsburky od Jiřího Pernese a odvezl jsem si dva postřehy, které podle mne ilustrují rozdíl v myšlení obou tak historicky blízkých společností. Ten rozdíl vidím hlavně ve vědomí souvislostí.
Postřeh první; obyčejná krabice od mléka:
Stejná jako kdekoliv jinde, z voskovaného papíru, nic zvláštního. Zaujal mě na ní ale obrázek. Zatímco u nás se většinou setkáme s tuctovými symboly krav v různých barvách, maximálně s apelem na jihočeský, beskydský či jiný původ, na tyrolském obalu je na velké ploše symbolická krajina. Víte-li jenom malinko o rakouské zemědělské politice, hned vám to sepne. Poselství spotřebiteli zní: "Piješ mléko, které pochází z rakouské krajiny! Krajina je hodnota, bez které by toto mléko nebylo! Přemýšlej o tom! Vol péči o krajinu ve svém každodenním rozhodování, třeba jak trávit dovolenou. Poslouchej, co o krajině a zemědělství říkají politici, a podle toho se rozhoduj u voleb!"
Postřeh druhý; energetická nezávislost a globální odpovědnost:
Bydleli jsme v novém, velmi komfortním a moderně zařízeném dřevěném domě. Zaujaly mě výborné tepelně izolační vlastnosti i způsob topení. Majitel investoval do nadstandardních izolací, do kvalitních oken, do tepelného čerpadla využívajícího hojného proudu podzemní vody (která i v této zimě dosahovala 15 °C) a do slunečních kolektorů. Na energetické parametry stavby dohlížel vládní energetický poradce. Pokud stavebník splní sociální parametry, je investice do obnovitelných zdrojů a do nadstandardních izolací dotována. Známý koncept, který nastartoval vývoj a plošné využívání moderních technologií ve stavebnictví nejen v Rakousku, ale také v Německu, ve Skandinávii a v dalších zemích. U nás je pořád nepochopen. Proč to ale zmiňuji? Na prvním místě své motivace uvedl majitel potřebu nezávislosti. Nezávislosti na ropě z nestabilního Iráku a na ruském plynu. Teprve potom následovala finanční úspora z menší spotřeby energie (dobře si uvědomuje budoucí růst cen) a jako poslední motivace státní dotace.
Někde musí být příčina mentálního rozdílu v uvažování Rakušanů či Němců o těchto záležitostech v porovnání s námi. Absolvuji takových diskusí desítky, a pořád se setkávám jenom s hodnocením návratnosti investice a s čistě technickou debatou, zda ten či onen způsob energetického řešení je vhodnější. Zatímco v Rakousku na vjezdu do každé druhé obce vidíte cedulku "Klimablindnes" (asociace měst a obcí na ochranu světového klimatu), u nás vedou politici i média hospodské řeči o tom , že zdražení plynu vede k tomu, že lidé budou znovu topit všelijakými neřády a naše sídla se znovu zahalí do smradlavého smogu.
Neschopnost a neochota vidět souvislosti, to je náš opravdu velký problém!
Miroslav Kundrata