Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Borovice na Kamenném vrchu


Antonín Martiník, č. 2/2007, s. 15

Stalo se již tradicí, že podstatná část zimní činnosti v ochraně přírody Rezekvítku připadá na kácení borovic v PR Kamenný vrch. Letošní rok jsme se po dohodě s krajským úřadem (správce PR) zaměřili hlavně na souvislé partie borového lesa v části od Kohoutovic. Tato část Kamenného vrchu je již delší dobu v katastrofálním stavu a letošní na silné vichřice bohatý začátek roku tento stav ještě zhoršil.

Zdejší borové, případně modřínové porosty vznikly před asi 40 lety, a to na pastvině výsadbou do rozoraného drnu. Důvody takového zásahu neznáme, ale nejspíš to souviselo s úbytkem poptávky po pastevních plochách. Za velkou chybu lze považovat následné ponechání takto vysázeného lesa bez úmyslných lidských zásahů. Uměle založené lesní porosty totiž nejsou přirozené pralesy, a nelze je tudíž ponechat bez úmyslných zásahů. Přírodě ponechané takovéto porosty vykazují vysokou labilitu vůči biotickým (hmyzí škůdci) i abiotickým (vítr) činitelům. Lze sice předpokládat, že i zde by si příroda za několik desítek let poradila sama - do té doby by však vstup do těchto porostů byl absolutně nemožný, příp. velmi nebezpečný, a to nemluvím o estetice takového ekosystému. Je tedy zřejmé, že bezzásahovost v tak navštěvované a obdivované části brněnské přírody není na Kamenném vrchu tím nejlepším způsobem ochrany přírody.

Jaká tedy je filozofie při zásazích v těchto porostech? V první části jsme porost a jeho okraje učinili bezpečným a průchozím - odstranění zlomů a vývratů v bezprostřední blízkosti cest a okrajů porostu. Dále jsme se pokusili posílit stabilitu porostu tím, že jsme odstranili stromy potlačené a současně citlivě uvolnili (posílili) jedince vitální. Nutno připomenout, že v porostu, resp. pod ním, se již dnes vyskytuje řada listnatých, původních druhů dřevin (dub) a křovin (např. brslen), které bylo nutné při zásazích šetřit. A právě uvolnění těchto jedinců (hlavně dubu) bylo poslední fází zásahu. S dubem jako původní dřevinou se zde konečně počítá jako s dřevinou, jež by měla tvořit základ budoucího, přírodě blízkého a také podstatně stabilnějšího a pestřejšího porostu.

Rád bych touto cestou na závěr poděkoval všem dobrovolníkům, kteří se podíleli na náročném vytahování a vynášení pokácených stromů z rezervace.

Antonín Martiník

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu