Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Borovice na Kamenném vrchu


Antonín Martiník, č. 2/2007, s. 15

Stalo se již tradicí, že podstatná část zimní činnosti v ochraně přírody Rezekvítku připadá na kácení borovic v PR Kamenný vrch. Letošní rok jsme se po dohodě s krajským úřadem (správce PR) zaměřili hlavně na souvislé partie borového lesa v části od Kohoutovic. Tato část Kamenného vrchu je již delší dobu v katastrofálním stavu a letošní na silné vichřice bohatý začátek roku tento stav ještě zhoršil.

Zdejší borové, případně modřínové porosty vznikly před asi 40 lety, a to na pastvině výsadbou do rozoraného drnu. Důvody takového zásahu neznáme, ale nejspíš to souviselo s úbytkem poptávky po pastevních plochách. Za velkou chybu lze považovat následné ponechání takto vysázeného lesa bez úmyslných lidských zásahů. Uměle založené lesní porosty totiž nejsou přirozené pralesy, a nelze je tudíž ponechat bez úmyslných zásahů. Přírodě ponechané takovéto porosty vykazují vysokou labilitu vůči biotickým (hmyzí škůdci) i abiotickým (vítr) činitelům. Lze sice předpokládat, že i zde by si příroda za několik desítek let poradila sama - do té doby by však vstup do těchto porostů byl absolutně nemožný, příp. velmi nebezpečný, a to nemluvím o estetice takového ekosystému. Je tedy zřejmé, že bezzásahovost v tak navštěvované a obdivované části brněnské přírody není na Kamenném vrchu tím nejlepším způsobem ochrany přírody.

Jaká tedy je filozofie při zásazích v těchto porostech? V první části jsme porost a jeho okraje učinili bezpečným a průchozím - odstranění zlomů a vývratů v bezprostřední blízkosti cest a okrajů porostu. Dále jsme se pokusili posílit stabilitu porostu tím, že jsme odstranili stromy potlačené a současně citlivě uvolnili (posílili) jedince vitální. Nutno připomenout, že v porostu, resp. pod ním, se již dnes vyskytuje řada listnatých, původních druhů dřevin (dub) a křovin (např. brslen), které bylo nutné při zásazích šetřit. A právě uvolnění těchto jedinců (hlavně dubu) bylo poslední fází zásahu. S dubem jako původní dřevinou se zde konečně počítá jako s dřevinou, jež by měla tvořit základ budoucího, přírodě blízkého a také podstatně stabilnějšího a pestřejšího porostu.

Rád bych touto cestou na závěr poděkoval všem dobrovolníkům, kteří se podíleli na náročném vytahování a vynášení pokácených stromů z rezervace.

Antonín Martiník

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu