Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Borovice na Kamenném vrchu


Antonín Martiník, č. 2/2007, s. 15

Stalo se již tradicí, že podstatná část zimní činnosti v ochraně přírody Rezekvítku připadá na kácení borovic v PR Kamenný vrch. Letošní rok jsme se po dohodě s krajským úřadem (správce PR) zaměřili hlavně na souvislé partie borového lesa v části od Kohoutovic. Tato část Kamenného vrchu je již delší dobu v katastrofálním stavu a letošní na silné vichřice bohatý začátek roku tento stav ještě zhoršil.

Zdejší borové, případně modřínové porosty vznikly před asi 40 lety, a to na pastvině výsadbou do rozoraného drnu. Důvody takového zásahu neznáme, ale nejspíš to souviselo s úbytkem poptávky po pastevních plochách. Za velkou chybu lze považovat následné ponechání takto vysázeného lesa bez úmyslných lidských zásahů. Uměle založené lesní porosty totiž nejsou přirozené pralesy, a nelze je tudíž ponechat bez úmyslných zásahů. Přírodě ponechané takovéto porosty vykazují vysokou labilitu vůči biotickým (hmyzí škůdci) i abiotickým (vítr) činitelům. Lze sice předpokládat, že i zde by si příroda za několik desítek let poradila sama - do té doby by však vstup do těchto porostů byl absolutně nemožný, příp. velmi nebezpečný, a to nemluvím o estetice takového ekosystému. Je tedy zřejmé, že bezzásahovost v tak navštěvované a obdivované části brněnské přírody není na Kamenném vrchu tím nejlepším způsobem ochrany přírody.

Jaká tedy je filozofie při zásazích v těchto porostech? V první části jsme porost a jeho okraje učinili bezpečným a průchozím - odstranění zlomů a vývratů v bezprostřední blízkosti cest a okrajů porostu. Dále jsme se pokusili posílit stabilitu porostu tím, že jsme odstranili stromy potlačené a současně citlivě uvolnili (posílili) jedince vitální. Nutno připomenout, že v porostu, resp. pod ním, se již dnes vyskytuje řada listnatých, původních druhů dřevin (dub) a křovin (např. brslen), které bylo nutné při zásazích šetřit. A právě uvolnění těchto jedinců (hlavně dubu) bylo poslední fází zásahu. S dubem jako původní dřevinou se zde konečně počítá jako s dřevinou, jež by měla tvořit základ budoucího, přírodě blízkého a také podstatně stabilnějšího a pestřejšího porostu.

Rád bych touto cestou na závěr poděkoval všem dobrovolníkům, kteří se podíleli na náročném vytahování a vynášení pokácených stromů z rezervace.

Antonín Martiník

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu