Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Magie ano, ale spíše mentální než environmentální


Mojmír Vlašín, č. 2/2007, s. 30

V čísle 1/2007 vyšel polemický článek S. Komárka o fetiších ekologů, kde píše doslova:

„Jedním z už klasických zlidovělých poznatků je kdysi rozšířená pracovní hypotéza, že se stoupající druhovou diverzitou úměrně roste i stabilita celého společenstva.“ Dále tuto, dnes již plně ověřenou, hypotézu Komárek zpochybňuje a bagatelizuje ji jakoby „selským“ argumentem, že tundra (s malým počtem druhů) je stabilnější než tropický prales (s velkým počtem druhů a tedy i vysokou biodiverzitou).

Je s podivem, že Komárek jako biolog a profesor na Karlově univerzitě není schopen zjistit, že četné práce z posledních 10 let právě dokazují, že jím proskribovaný a vysmívaný vztah skutečně existuje. Na pokusech v Severní Americe a v sedmi státech Evropy se zkoumal vztah travinných ekosystémů k produkci biomasy a k odolnosti vůči stresu. Nejen, že se ukázalo, že bohatší ekosystémy mají vyšší produkci biomasy, ale také to, že jsou odolnější vůči suchu či invazím hmyzu. Ano, už je to tak. Nejnovější vědecké práce potvrzují, že se stoupající druhovou diverzitou roste i stabilita celého společenstva.

Pokud jde o jeho srovnání mezi stabilitou tundry a pralesa, to už je, řekl bych, podpásovka biosférických rozměrů. Podobně bych mohl říci i já jeho jazykem: „Každý, kdo má oči k vidění, tak vidí, že u nás v České republice žije mnohem méně mořských ryb než ve srovnatelně velkém území Atlantického oceánu.“ To je nepochybně svatá pravda, ale každý taky vidí, že tady není mořská voda, a tak tady nejsou mořské ryby. Podobně nelze srovnávat tundru s tropickým pralesem, protože za polárním kruhem zkrátka není tropické klima. Vsadím se, že kus tundry vystavený tropickému podnebí bude opravdu, ale opravdu, velmi nestabilní.

Je správné, že se na stránkách časopisu Veronica kladou provokativní otázky a nastolují neotřelá témata. Nesmí se však podvádět, či říkat, že jde o nepotvrzenou domněnku, když ve skutečnosti se jedná o neznalost autora.

Mojmír Vlašín

Zcela výjimečně si dovolím za svůj příspěvek připojit stručný seznam zdrojů, aby nebylo pochyb:

David Tilman, David Wedin & Johannes Knops: Productivity and sustainability influenced by biodiversity in grassland ecosystems. Nature 379, 718-720 ,1996
Centre for Population Biology: The importance of Biodiversity for Functioning of Grassland Ecosystems, Ascot, UK, 1999
Carl F. Jordan: The Sustainability-Biodiversity-Agriculture Conundrum, Conservation Biology 15, 2001

 
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu