Čtení na tyto dny

Na tom neulpí lež

Do vzduchu cválají
luční konící pod hřívami lipnic

Od sídlištních remízek
poržávají zrána na večer

Chtějí mne nosit
a nést chtějí se kudy jdu

Nemohu se jim vylhat
Dýhové dveře
- denně je odemykám a zamykám -
jsou pro ně pořád zarubaný les

Z pastuších tobolek
rozsutých
podél ulic stromů naproti
podráží tamaryšek

Hryzou rosná zubadélka - koníci

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Magie ano, ale spíše mentální než environmentální


Mojmír Vlašín, č. 2/2007, s. 30

V čísle 1/2007 vyšel polemický článek S. Komárka o fetiších ekologů, kde píše doslova:

„Jedním z už klasických zlidovělých poznatků je kdysi rozšířená pracovní hypotéza, že se stoupající druhovou diverzitou úměrně roste i stabilita celého společenstva.“ Dále tuto, dnes již plně ověřenou, hypotézu Komárek zpochybňuje a bagatelizuje ji jakoby „selským“ argumentem, že tundra (s malým počtem druhů) je stabilnější než tropický prales (s velkým počtem druhů a tedy i vysokou biodiverzitou).

Je s podivem, že Komárek jako biolog a profesor na Karlově univerzitě není schopen zjistit, že četné práce z posledních 10 let právě dokazují, že jím proskribovaný a vysmívaný vztah skutečně existuje. Na pokusech v Severní Americe a v sedmi státech Evropy se zkoumal vztah travinných ekosystémů k produkci biomasy a k odolnosti vůči stresu. Nejen, že se ukázalo, že bohatší ekosystémy mají vyšší produkci biomasy, ale také to, že jsou odolnější vůči suchu či invazím hmyzu. Ano, už je to tak. Nejnovější vědecké práce potvrzují, že se stoupající druhovou diverzitou roste i stabilita celého společenstva.

Pokud jde o jeho srovnání mezi stabilitou tundry a pralesa, to už je, řekl bych, podpásovka biosférických rozměrů. Podobně bych mohl říci i já jeho jazykem: „Každý, kdo má oči k vidění, tak vidí, že u nás v České republice žije mnohem méně mořských ryb než ve srovnatelně velkém území Atlantického oceánu.“ To je nepochybně svatá pravda, ale každý taky vidí, že tady není mořská voda, a tak tady nejsou mořské ryby. Podobně nelze srovnávat tundru s tropickým pralesem, protože za polárním kruhem zkrátka není tropické klima. Vsadím se, že kus tundry vystavený tropickému podnebí bude opravdu, ale opravdu, velmi nestabilní.

Je správné, že se na stránkách časopisu Veronica kladou provokativní otázky a nastolují neotřelá témata. Nesmí se však podvádět, či říkat, že jde o nepotvrzenou domněnku, když ve skutečnosti se jedná o neznalost autora.

Mojmír Vlašín

Zcela výjimečně si dovolím za svůj příspěvek připojit stručný seznam zdrojů, aby nebylo pochyb:

David Tilman, David Wedin & Johannes Knops: Productivity and sustainability influenced by biodiversity in grassland ecosystems. Nature 379, 718-720 ,1996
Centre for Population Biology: The importance of Biodiversity for Functioning of Grassland Ecosystems, Ascot, UK, 1999
Carl F. Jordan: The Sustainability-Biodiversity-Agriculture Conundrum, Conservation Biology 15, 2001

 
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu